Přehled tisku
Ministerstvo obrany chce do Afghánistánu vyslat několik tun munice, kterou už nepotřebuje česká armáda. Jak píše deník Právo, dar pro armádu prezidenta Hamída Karzáího tvoří 50 milionů nábojů do pušek, 15 milionů nábojů do kulometů, 500.000 ručních granátů a 100.000 dělostřeleckých nábojů. Podle Kühnla by tak Česká republika přispěla ke stabilizaci situace v Afghánistánu, pro stát je to navíc ekonomicky výhodné.
Ministerstvo obrany chce do Afghánistánu vyslat několik tun munice, kterou už nepotřebuje česká armáda. Jak píše deník Právo, dar pro armádu prezidenta Hamída Karzáího tvoří 50 milionů nábojů do pušek, 15 milionů nábojů do kulometů, 500.000 ručních granátů a 100.000 dělostřeleckých nábojů. Podle Kühnla by tak Česká republika přispěla ke stabilizaci situace v Afghánistánu, pro stát je to navíc ekonomicky výhodné. "Skladování této nepotřebné munice nás stojí asi 40 milionů korun ročně, její ekologická likvidace by stála 350 milionů korun," řekl Právu Kühnl. Vláda návrh ministra obrany odložila, protože na něm žádá záruky, že se munice nedostane do rukou banditů a teroristů. Kühnl však v samotné operaci žádný problém nevidí. Dodal také, že je dar zajišťován ve spolupráci s Američany.
Mediálního poradce premiéra Grosse Andreje Surňaka a bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ)Tomáše Kadlece před čtyřmi roky odposlouchávala Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka prošetřovala podezření, že se oba podíleli na nelegálních praktikách při vydávání bezpečnostních prověrek. Zprávu BIS si nyní vyžádá policie, která se začala podezřelými prověrkami zabývat. Podle Mladé fronty Dnes, odposlouchávala tajná služba celkem osm lidí. Z NBÚ to byl ještě tehdejší bezpečnostní ředitel Martin Hejl. K jeho aktivitám zpracovala BIS dokonce zvláštní zprávu. Hejl, stejně tak i Surňak popírají, že by do prověrek zasahovali, Kadlec odmítl případ komentovat. Podle Mladé fronty Dnes před před čtyřmi lety BIS o nestandardních způsobech vydávání bezpečnostních prověrek informovala bývalého premiéra Miloše Zemana a místopředsedu vlády Vladimíra Špidlu. Obsah zprávy se však do detailů neřešil a zpráva leží na Úřadu vlády dodnes. Některé informace přitom poukazovaly dokonce na kriminální činy.
Poslanci sociální demokracie jsou přesvědčeni, že mnohamilionové odměny pro vedení Českého Telecomu jsou nepřiměřené a stát by se je měl pokusit změnit. Tento týden se proto sejdou všichni poslanci ČSSD. Podle Hospodářských novin se sociální demokraté obávají, že před jejich voliči jsou mnohamilionové prémie ve firmě, v níž kontrolní balík akcií drží stát, neobhajitelné. Kritika vysokých odměn, které minulý týden posvětil ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), sílí. Motivační plán, který má lidem z vedení firmy přinést přes 200 milionů korun, se nezamlouvá ani premiérovu klíčovému poradci pro ekonomiku Janu Mládkovi. Část členů dozorčí rady v neděli oznámila, že je připravena se svých odměn vzdát. Čtvrtletní odměny mají být závislé na vývoji kurzu akcií firmy na burze, a pokud se hodnota firmy nezvýší, budou nulové.
Na výši odměn členů dozorčí rady Českého Telecomu reagují také Lidové noviny. "Za co by měli dostat milionové odměny?," táže se list a dodává výčet jednotlivých selhání státu v souvislosti s Telecomem. Stát podle Lidových novin selhal jako organizátor vstupu zahraničního partnera i jako cenový regulátor. "Promrhána byla příležitost spojená s nástupem internetu. Telecom by dnes byl neprodejný bez mobilní telefonie a na ní nemají státní dozíratelé nejmenší podíl," uzavírá deník. Hospodářské noviny si všímají schválené novely transformačního zákona, podle které mohou věřitelé družstev získat své podíly v naturáliích. Zákon se nelíbí ODS ani části poslanců vládní koalice a chtějí proto podat stížnost k Ústavnímu soudu. Levice podle Hospodářských novin v novele završuje více než desetiletou snahu zvýhodňovat družstva na úkor oprávněných osob. "Vedení řady zemědělských společností tuto dobu využilo k převedení majetku na jiné právnické osoby, čímž okradení restituentů dokončilo," poznamenává deník s tím, že jejich političtí ochránci mezitím vyprávěli pohádky o tom, že vyrovnání nároků by vedlo k zániku mnoha firem. "Kdybychom tyto zkažené mravy přenesli do celé společnosti, zrušili bychom bankrot jako takový," uzavírají Hospodářské noviny.
České firmy, které by mohly dodávat své výrobky automobilce PSA Peugeot ve slovenské Trnavě, jsou příliš vzdálené. Hospodářským novinám to řekl generální ředitel budovaného závodu. Jak dodal dodávky, lze akceptovat nejdále z Brna. Ředitel tím nechce české firmy zrazovat o možnost ucházet se o dodávky pro PSA. Rozhodujícími faktory pro úspěch jsou kvalita, cena a schopnost dodržet časový harmonogram. Šéf PSA poznamenal, že si dodavatelé mohou u Trnavy zřídit mezisklady nebo použít služeb logistických společností. Firma dosud uzavřela smlouvy na dodávky za 526 milionů eur. Ze Slovenska je 36 procent dodavatelů, další jsou z Francie, Spojených států, Německa, Rakouska, Japonska či Turecka. Podíl českých firem na dodávkách pro výstavbu činí 0,2 procenta.
Restituční spor Marty Chadimové o dům a zahrady na Loretánském náměstí v Praze 1 pokračuje. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně je opět formálně majitelkou domu. Jak píše deník Právo, Chadimová získala dům na Loretánském náměstí v restitučním řízení od státu v lednu 1992. Později však Bytový podnik a řád premonstrátů Strahovského kláštera, o jejichž majetek žena rovněž požádala, podaly na Chadimovou trestní oznámení kvůli padělání restitučních podkladů. Městský soud v Praze rozhodl spor Chadimové o nemovitosti loni v říjnu po jedenácti letech s tím, že dům a zahrady patří Bytovému podniku. Soudy teď budou muset znovu řešit, jestli restituční dohoda z roku 1992 byla opravdu neplatná. Dům, o který se restituční spor vede, v současné době spravuje Bytový podnik, který je v likvidaci.
Lidové noviny se vrací k příběhu sedláka Petra Hájka z Novohradských hor, který nabízí svůj kozí sýr jako krmivo pro zvířata. List píše, že podle hygieniků trik sedlákovi nepomůže, protože ani krmivo pro zvířata není možné vyrábět bez povolení. Hájek ale může požádat o výjimku, dodávají Lidové noviny. Hygienici však tvrdí, že pro výrobu, jakou Hájek praktikuje, ale nelze výjimku vydat. Sýry totiž vyrábí i skladuje v jedné sklepní místnosti s vchodem ze zahrady. Chybí šatna a další místnost pro skladování mléka. V komentáři se deník v této souvislosti pozastavuje nad myšlením obyvatel dnešní Evropské unie. "Lidé, kteří dnes nadávají evropským či jiným byrokratům za nesmyslné hygienické normy, žádají od týchž byrokratů záruky, že cokoliv spolknou, zaručeně neohrozí jejich zdraví." Žádat od veterinářů, aby povolili takový způsob výroby potravin, který byl obvyklý před 200 lety, je podle deníku nesmysl.
Německý investor, který chtěl v Dubí u Teplic vybudovat obchodní a zábavní centrum, z města odchází, informují Hospodářské noviny. Důvodem, proč se v regionu s vysokou nezaměstnaností projekt za 1,5 miliardy korun neuskuteční, jsou neúspěšná jednání o prodeji devíti hektarů pozemků od státu. Z celkové dvanáctihektarové plochy vyčleněné pro stavbu se podařilo vykoupit jen tři hektary. Komplex obchodů, služeb a zábavy měl zaměstnat až 600 lidí, dalších 300 míst mělo vzniknout u dodavatelských firem. Teplický úřad práce přitom nabízí téměř 12-ti tisícům nezaměstnaných jen 330 volných míst. Stejný úřad přitom odhadl, že by centrum po celkové dostavbě mohlo v regionu snížit nezaměstnanost až o 1 procento. Podle realitních Xsagentů bude obtížné v příštích letech projekt vzkřísit, poznamenávají Hospodářské noviny.
Mohl pomyslný základní kámen Žatce položit patron české země svatý Václav? ptají se Deníky Bohemia. Máme tedy právě jeho začít pokládat za státotvůrce, a ne až Boleslava? To jsou dvě otázky, které nyní vrtají hlavou řadě českých odborníků - od archeologů po specialisty na historii. Pořádného brouka jim všem do hlav nasadil archeolog Petr Čech. Při zdánlivě rutinním výzkumu u žateckého divadla našel dubové klády a z dalších nalezených indicií zjistil, že jde o pozůstatky mohutného opevnění. I on nevěřícně zíral na data z určení stáří dřeva. Datace určila, že opevnění mohlo vzniknout už před rokem 935. Ten je v celé záležitosti přelomový. Pokud hradby vznikly před tímto rokem, otřásla by se v základech nynější teorie, že za nastartování sjednocování české země máme velebit Václavova bratra a vraha Boleslava. Každopádně mohutné opevněné mohl té době postavit jen někdo velmi mocný, píší Deníky Bohemia.
