Přehled tisku

Zdeněk Kořistka

Deníky se věnují především úplatkářské aféře kolem poslance Kořistky. Hospodářské noviny uvádí, že policie v případu zadrženého a obviněného poradce šéfa ODS Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka možná tají další důkazy. Oba muži jsou podezřelí z podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky, hrozí jim rok až pět let vězení. Podle textu obvinění, které má deník k dispozici, se policie opírá pouze o výpověď Kořistky podpořenou testem na detektoru lži a několik nepřímých svědectví.

Deníky se věnují především úplatkářské aféře kolem poslance Kořistky. Hospodářské noviny uvádí, že policie v případu zadrženého a obviněného poradce šéfa ODS Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka možná tají další důkazy. Oba muži jsou podezřelí z podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky, hrozí jim rok až pět let vězení. Podle textu obvinění, které má deník k dispozici, se policie opírá pouze o výpověď Kořistky podpořenou testem na detektoru lži a několik nepřímých svědectví. List se tak domnívá, že policie může zatím své "trumfy" tajit. Za nedostatečné označil stávající důkazy policie bývalý vrchní státní zástupce Karel Brückler. Podle jeho slov není tento způsob vyšetřování nejšťastnější. "Když máme podezření, nejdřív sdělíme obvinění a pak se uvidí, to je prostě špatně, zvlášť v politicky citlivých kauzách," řekl Brückler v Hospodářských novinách.

Způsob zatčení Dalíka a Večerka v deníku Právo ostře odsoudil prezident Václav Klaus. Jak dodal, lidé, kteří nechtějí o půlnoci a v převlečení utíkat za hranice, se dali předvolat normálně. Proto se mu nelíbí teatrální veřejné zatýkání. To už je jiná země, než jakou bych si ji jako prezident přál mít, uvedl Klaus. Jak dále píše k případu deník Právo, ministr vnitra František Bublan se ohradil proti nařčení ODS, že případ Kořistka ovlivňuje. Jak uvedl, netuší ani, kdo případ vyšetřuje a zadržení obou mužů bylo pro něho překvapením.


Šéf sekce předsedy vlády Zdeněk Šarapatka tvrdí, že ho nechal bývalý vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl s vědomím premiéra odposlouchávat. Podle Hospodářských novin, byl Šarapatka odvolán údajně kvůli reorganizaci, chyběla mu prý také patřičná bezpečnostní prověrka. Jeho místo má zaujmout exministr obrany Miroslav Kostelka. Jak uvedl Zdeněk Šarapatka, před třemi týdny potkal Přibyla, který řekl, že nese premiérovi výpisy z obsahu jeho telefonátů. Premiérova mluvčí však popřela, že by nechal někoho nezákonně odposlouchávat. Šarapatka chtěl o odposleších hovořit s premiérem Grossem. V uplynulém měsíci se mu to však nepodařilo. Trvá na tom, že nešlo jen o výpisy z telefonů, ale o přepisy jejich obsahů. Jeho rozhovor s Přibylem údajně slyšeli svědci, jejich jména však zatím tají pro případný soudní spor.


Lidové noviny získaly materiál popisující praktiky Státní bezpečnosti. V roce 1948 zřídila StB v Praze chemickou laboratoř. V té se mimo jiné vyvíjely látky, které měly přinutit vyšetřované mluvit pravdu, a několikrát byly zkoušeny na vězních. Tyto případy zdokumentoval Tomáš Bursík z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Zatím byly podobné případy známé jen z vyprávění vyšetřovaných a odsouzených. Podle dokumentů, které Bursík objevil, to ale potvrzují i sami příslušníci StB. Významnou postavou chemické laboratoře byl v letech 1948 až 1949 brněnský chemik Josef Sumbal. Ten se při výsleších přiznal, že na zadržených vyzkoušel sérum pravdy tzv. skopolamin.


Komentátor Práva se věnuje posledním průzkumům stranických preferencí, podle kterých ČSSD předstihla KSČM. Podle deníku není ani tak zajímavý nepříliš výrazný náskok sociálních demokratů před komunisty, jako spíš vývoj preferencí ČSSD od července na pozadí politického dění. Za důvod opětovného vzestupu ČSSD považuje deník výměnu ve vedení strany - nástup Stanislava Grosse. K růstu preferencí ČSSD také přispívají avizované i uskutečňované vládní kroky, uvádí Právo.


České banky se rozhodly využít popularity nákupních center a otevírají v nich nové pobočky. Od těch běžných se liší prodlouženou pracovní dobou, některé mají otevřené přepážky i o víkendu. Cílem bank je získat nové klienty a přilákat zájemce o spotřebitelské úvěry na větší nákupy. Jak uvádí Lidové noviny, dosud bylo půjčování peněz v obchodech doménou především splátkových společností. Češi tráví v nákupních centrech stále více času. Banky již po obchodních centrech rozmístily stovky bankomatů, zatímco pobočkovou síť rozšiřují pomaleji, dodávají Lidové noviny.


S bankami bojují letos o klienty i splátkoví prodejci. Ti financují nákupy za zhruba 18 miliard korun a už spustili reklamní kampaně. Proti loňsku si pospíšili a začínají o měsíc dříve. K urychlení začátku předvánočních kampaní tlačí firmy silnější konkurence, píšou Hospodářské noviny. Posun předvánočních marketingových akcí více dopředu je trendem i v jiných zemích, například v Německu. Ekonomové odhadují, že zájem lidí o půjčky před vánocemi předčí loňský rekordní výsledek. Současně však varují, že přibývá těch, kteří nejsou schopni splácet.


Školné na českých vysokých školách si premiér Stanislav Gross umí představit až tak za 15 let. Jak píše Právo, teď by to podle něj znamenalo pro průměrnou rodinu problém, pokud by měla se dvěma dětmi vynaložit 40 tisíc korun ročně. Při začátku akademického roku zdůraznil, že studovat by měli mít právo všichni, kdo mají vůli, píli a nápady. Nemělo by rozhodovat, v jaké rodině se narodí. Rektoři vysokých škol, jsou však většinou pro školné. Rektor ČVUT Jiří Witzany si myslí, že kdyby vysokoškoláci přispívali na své studium, odpovědněji by si vybírali svůj obor a měli by také větší motivaci ho dokončit. Průzkumy totiž ukazují, že 60 až 80 procent lidí jde na techniku, aniž by měli jasno, že tu skutečně chtějí být. A jen asi 40 procent posluchačů technické obory skutečně dokončí.


Korupce ve fotbale - to je téma Mladé fronty Dnes, která se ptá, zda se policejní vyšetřování dotkne i velkoklubů první fotbalové ligy? Policie vyšetřuje pražskou Spartu a Teplice, ale Slávii nebo Ostravu nikoliv. Proč? Je to dílem náhody. Policie nemohla nasadit odposlechy na všechny rozhodčí a kluby plošně. Nasazovala je postupně na ty sudí, u kterých měla největší podezření. Přestože policie nemá pochyb o tom, že ke korupci se občas uchýlily téměř všechny kluby ligy, stačila se zaznamenat korupce jen u jedenácti z nich. Policie zatím obvinila 30 rozhodčích a funkcionářů. Kriminalisté teď vyhodnocují odposlechy dalších šesti týmů. Mezi nimi je i pražská Sparta. A právě její zatažení do korupce by zcela jistě nejvíc otřáslo českým fotbalem.


Porcelánky se potýkají s nezájmem lidí. Zatímco dříve bylo pro paní domu věcí cti mít v pokoji pro návštěvy za sklem krásný cibulákový servis nebo růžový porcelán, dnes už to neplatí. Místo drahých servisů si lidé kupují třeba jen jeden nebo dva hrníčky. Odbyt stolního ozdobného porcelánu klesá ve světě, i v Česku. Tradiční zákazníci vymírají a mladí lidé už tolik porcelán nekupují. Jejich životní styl se mění. Lidé už také nestolují doma, ale stále více v restauracích, nebo v prodejnách rychlého občerstvení. A prodejny značkového porcelánu jen stěží obstojí v konkurenci hypermarketů. Například cibulák v tuzemsku vyrábí jen Český porcelán - jeden z posledních čtyř výrobců na světě - píší Hospodářské noviny.


Na vysokých školách se opět nedostává lůžek na kolejích - konstatuje Právo. Se začátkem nového akademického roku jsou tisíce studentů bez ubytování. Pracovníci univerzit ale slibují, že by se během několika měsíců měla pro většinu nebydlících vysokoškoláků místa najít. Například na Univerzitě Karlově museli v červenci kvůli nedostatku kapacit odmítnout téměř dva půl tisíce uchazečů. Teď se čeká na to, kolik studentů skutečně nastoupí do prvních ročníků. Po 5. říjnu má být jasné, kolik lůžek se ještě uvolní a kolik jich tedy bude k dispozici.


Znojemský geolog Jaroslav Šmerda učinil unikátní nález. V hromadě zeminy po výkopu nedaleko Hrušovan nad Jevišovkou objevil zlomek krunýře prehistorické želvy a zub žraloka. Informuje o tom deník Rovnost. Obojí pochází z dob, kdy na jižní Moravu zasahovalo moře. Na tomto území už není osm milionů let. Nálezy jsou však ještě starší, pocházejí z období před 15 až 30 miliony let. K nálezu pomohla Šmerdovi náhoda. O hrušovanské lokalitě se dozvěděl od kolegů z Ústavu archeologické památkové péče, se kterými původně jen domlouval zápůjčky na výstavu. Ti ho lokalitou provedli a on objevil želví krunýř.