Týden v ČR

policie_mestska3.jpg

Krátký přehled nejdůležitějších událostí tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Kabinet souhlasil s darováním afghánským ozbrojeným silám munice, kterou už česká armáda nepotřebuje. K jejímu poskytnutí vyzvaly koaliční síly před více než rokem. Český kabinet o daru jednal poprvé před třemi týdny. Tehdy ministři chtěli doplnit materiál o záruky, že se munice skutečně dostane do rukou jen ozbrojeným silám prezidenta Hámida Karzáího. Součástí daru upřesnil ministr obrany Karel Kühnl.

"Celkový objem je 5750 tun munice. Většinou se jedná o náboje do ručních zbraní, samopalů, ale také o jiné druhy střeliva v menších rozměrech, dýmovnice, granáty atd. Zkrátka běžné muniční vybavení pro výcvik armády. Já jsem si také nechal spočítat, na jak dlouho by ta munice, kterou my darujeme, vystačila afghánské armádě, až bude mít oněch plánovaných 70 000 mužů. Při plném bojovém nasazení je to asi patnáct dní. Jakkoliv se to tedy zdá být velké množství munice, tak to zase až tak strašně velké množství není."

Argumenty pro poskytnutí daru jsou podle ministra Kühnla jak ekonomické - česká armáda musí do poloviny roku 2007 odborně zničit 39 tisíc tun materiálu a dalších asi 27 tisíc tun darovat či prodat, tak politické.

"Je to jeden z našich možných velkých přínosů k budování nového, demokratického afghánského státu. Dopravu této munice budou organizovat a hlavně financovat Spojené státy, čili nás to nebude stát nic. Naopak ušetříme velké množství peněz, protože kdybychom tuto nepotřebnou munici dále skladovali, stálo by nás to zhruba 50 milionů korun ročně. Kdybychom ji nakonec, a to bychom museli udělat, ekologicky likvidovali, stála by ta likvidace zhruba 350 milionů korun, to znamená, že můžeme říct, že jsme nějakých 400 až 500 milionů korun tímto darem ušetřili. A navít jsme pomohli stabilizaci v regionu, z kterého dříve vycházelo možné nebezpečí, a je třeba zajistit, aby z něho v budoucnosti nevycházelo."

Muniční dar není jediným příspěvkem Česka ke stabilizaci Afghánistánu. Od května 2002 do ledna 2003 pracovala v afghánském Kábulu vojenská polní nemocnice. V současné době se speciální české vojenské jednotky podílejí na boji proti teroristům z hnutí Taliban a Al-Kajdy. Čeští průzkumníci tam spadají přímo pod americké velení, a nikoli pod misi NATO, která v oblasti rovněž působí.


Platy policistů se zřejmě od ledna zvednou o osm tisíc měsíčně. Průměrně by tak měli brát 32 tisíc korun. Navíc se po středečním rozhodnutí Poslanecké sněmovny mohou stát i nejlépe placenými důchodci v zemi. Předseda lidovců Miroslav Kalousek totiž ve sněmovně neuspěl se svým návrhem, aby se zvýšení platů policistů odložilo kvůli nepřiměřeným rozdílům mezi příjmy ve státním sektoru. Miroslav Kalousek chce na listopadové schůzi sněmovny tuto otázku otevřít znovu.

"Pokud tento zákon nabude účinnost, tak od příštího roku budou muset všichni učitelé, zemědělci, důchodci, zdravotníci, prostě všechny profesní skupiny, přispět bezpečnostním sborům na naprosto výjimečná privilegia. Půjde o nové a nové miliardy, které někomu budou chybět."

Sociální demokraté ale s odkladem růstu platů u policie nesouhlasí. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je to nutná součást změn v příjmech zaměstnanců státu, které vláda už schválila. Na případných dalších úpravách se podle ministra Škromacha musí nejdřív dohodnout koalice.

"Prosadili jsme vládní návrh a v podstatě se tak zjednoduší systém odměňování ve státní a veřejné správě. Dopady jsou zahrnuty ve státním rozpočtu. To, co bylo schváleno, je v souladu s tím, co vláda předložila do parlamentu."

Ve snaze znovu otevřít problém na příští schůzi chtějí předsedu lidovců Miroslava Kalouska podpořit opoziční občanští demokraté, což potvrdil šéf jejich poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý.

"Uvedl bych jeden strašidelný údaj. Představa, že policista bude od svých 45 let do smrti pobírat dvacet nebo pětadvacet tisíc jako výslužné, zatímco průměrný důchod je skoro čtyřikrát nižší, je hrozná. Já myslím, že je to nepřijatelné absolutně pro každého."

Někteří ekonomové před rychlým růstem mezd varují. Obávají se totiž, že zvýšení platů policistům může spustit mzdovou nákazu.


Josef Škvorecký,  foto: ČTK
Předávání letošní Ceny Jaroslava Seiferta ve Velké aule pražského Karolina se stalo událostí. Nadace Charty 77 totiž tuto prestižní cenu v pondělí udělila dvěma veličinám české i světové literatury: dvaadevadesátiletému Viktoru Fischlovi a letošnímu jubilantovi, osmdesátníkovi Josefu Škvoreckému. Ve zcela zaplněné aule jim aplaudovaly stovky lidí včetně řady diplomatů a mnoha osobností uměleckého světa. Spisovatel, esejista, publicista a bývalý izraelský diplomat Viktor Fischl pak pro Radio Praha zavzpomínal na svá předválečná setkání s Jaroslavem Seifertem.

"Já jsem mu posílal svoje verše a on je uveřejnil. A potom mne pozval do redakce a mluvili jsme spolu o české poezii. To nás vázalo. Ne že by chtěl teoretizovat o literatuře. On to psal, on to dělal, on to žil. Ale se mnou ho nějak napadaly věci teoretické a literárně historické. To jsou věci, které ho velice zajímaly, a já myslím, že se to jednou ještě pokusím rekonstruovat. Jestli to dokážu, nevím, už je to moc let."