Brno: nádraží v centru, ano či ne?
Minulý týden proběhlo v Brně referendum o přesunu tamního železničního nádraží. Po referendu o vstupu země do EU to bylo historicky druhé největší referendum v zemi. Rozhodlo spor mezi radnicí a občanskými iniciativami? O tom více v následující rubrice Jaromíra Marka.
"Jako Brňan, žijící nedaleko centra si myslím, že ideální polohou nádraží je střed. řada velkých měst je ráda, že má nádraží v centru. Neznám žádné město v Evropě, které by pro svůj rozvoj potřebovalo přesunout nádraží."
Město je o přesunu nádraží pevně rozhodnuto. Odpůrcům se přesto podařilo získat dostatek podpisů pod petici, požadující obecné referendum. To se uskutečnilo minulou sobotu, tedy 9.října. A jak dopadlo? Z 320 tisíc Brňanů, kteří se mohli hlasování účastnit, přišlo k referendu 79 tisíc, tedy asi 24 % lidí. Pro zachování nádraží v centru se vyslovila drtivá většina z nich, konkrétně přes 67 000 lidí. Organizátoři referenda byli spokojeni. Více Svatopluk Bártík z Koalice Nádraží v centru.
"Vnímám to jako úspěch občanů, kdy ve ztížených podmínkách (referendum se připravovalo pár měsíců a probíhalo jen jeden den), byla účast vynikající. Větší než účast v doplňovacích senátních volbách."
"Výsledek znamená, že nádraží v centru podpořilo o deset tisíc lidí více, než kolik jich volilo v komunálních volbách strany, podporující odsun. Domnívám se, že je to jednoznačný signál od občanů, kteří dali najevo co chtějí."
Zde se však interpretace příznivců a odpůrců projektu přesunu nádraží naprosto liší. "Referendum bylo sice neusnášení schopné, ale......", zní z úst jeho organizátorů. Podle Milana Venclíka krajského zastupitele za ODS, takto argumentovat nelze.
"Jsem přesvědčen o tom, že referendum rozhodlo. Co do počtu zúčastněných lidí nebylo usnášeníschopné. Na druhé straně musí brát politické subjekty na vědomí, že přišlo sedmdesát tisíc lidí a vyslovilo nějaký svůj názor. Nemohu ale připustit, když dnes někdo říká, že referendum o ničem nerozhodlo. proč se potom vynaložily z veřejného rozpočtu finance? Bez ohledu na to, zda se mně výsledek líbí nebo ne."
"radnice řekla ve své kampani, že ji hlas veřejnosti nezajímá. Myslím, že je to nebezpečné a neměli bychom to v demokracii dopustit. Politici se nemohou schovávat za mlčící skupinu obyvatel, které k žádným volbám nikdy nepůjdou, ale poslouží tomu, že si politici přisvojí jejich názory."
Říká Jana Drápalová. Jak už to v Česku bývá, do zpočátku ryze praktického sporu vstoupila politika. Zatímco Občanští demokraté, kteří mají už patnáct let na brněnské radnici převahu přesun nádraží prosazují, sociální demokraté a zejména Zelení, kteří stojí za referendem, jsou proti. Ostatní strany v zastupitelstvu lavírují. Rozhodující bitva o přesun nádraží se tak pravděpodobně odehraje během voleb do krajského zastupitelstva. Nové nádraží má být hotové v roce 2015. Radnice chce žádat peníze od vlády a Evropské unie. Celkově se jedná asi o 30 miliard korun. Byť sociálně demokratická vláda Miloše Zemana peníze na nádraží přislíbila, dnešní koaliční vláda je opatrnější. Více premiér Stanislav Gross.
"Já bych apeloval na to, aby všechny projekty byly maximálně efektivní, abychom nešli megalomanskou cestou. Projektů, které jsou nad rámec 10 mld si moc dovolit nemůžeme."
Současné brněnské hlavní nádraží bylo postaveno na začátku 20. století. Diskuse o jeho nové poloze jsou staré jako nádraží samo. Už ve 30. létech minulého století jej, alespoň na plánech, stěhoval funkcionalistický architekt Bohuslav Fuchs. Jestli se je fakticky podaří přestěhovat současné brněnské radnici, zůstává i nadále, bez ohledu na výsledky referenda, otázkou.
