Týden v ČR
Ohlédněme se nyní za některými důležitými událostmi, které se tento týden odehrály v České republice. Přehled připravil Josef Kubeczka.
Už za dva roky by mohli čeští občané ve světě volit i korespondenčně. Přepokládá to návrh novely volebního zákona, který připravila senátní komise pro krajany žijící v zahraničí. O zavedení korespondenčních voleb se v Česku jedná od roku 1997, kdy stálá krajanská komise v Senátu vznikla. Zatím neúspěšně. Podle senátora Karla Bartáka, který se na její činnosti podílí od samého začátku, neměli tehdy politikové o voličské hlasy ze zahraničí příliš velký zájem.
"Já nebudu hodnotit to politické pozadí, ale bylo mi velmi smutno, když jsem slyšel od určitých politických představitelů, že lidé, kteří u nás neplatí daně, tu nemají co volit."
První senátní návrh na zavedení korespondenčních voleb v roce 2000 Poslanecká sněmovna odmítla. Čeští občané žijící v zahraničí se mohli parlamentních voleb v roce 2002 zúčastnit pouze tak, že se osobně dostavili na zastupitelský úřad. V tom jim ale často bránily tisícikilometrové vzdálenosti od jejich bydliště a to, že se na velvyslanectvích museli nejprve zaregistrovat. V zahraničí proto v minulých volbách do sněmovny volilo jen zhruba tři a půl tisíce lidí. Listina základních práv a svobod přitom právo volit považuje za základní ústavní právo a stát má toto právo svým občanům garantovat. Senátní komise pro krajany ve svém návrhu na zavedení korespondenčních voleb vycházela z požadavků mnoha zahraničních Čechů.
"Dnes to nejsou jenom lidé, kteří odešli v minulých desetiletích do zahraničí, ale jsou to i lidé, kteří pracují na zastupitelských úřadech, další stovky lidí, kteří dnes pracují v orgánech Evropské unie, a nesmíme zapomínat ani na případné vojáky v mírových misích, kteří působí v zahraničí. Ti všichni by měli mít právo volit a účastnit se voleb,"
vysvětlila předsedkyně krajanské komise, senátorka Jitka Seitlová.
Korespondenčních voleb by se podle odhadů komise mohlo zúčastnit až 70 tisíc zahraničních Čechů, státní pokladnu by přitom jejich účast ve volbách přišla na zhruba třicet až pětatřicet milionů korun.
"Když by potom byly ty nemocnice takto vytypované do sítě, tak ty ostatní, které by v některých krajích nepochybně přebyly, tak tam je potom samozřejmě už v gesci kraje, jak ten jejich osud bude pokračovat, jaká se zvolí právní forma a tak dále."
Kraje se nebrání diskusi o vytvoření základní sítě nemocnic po celé republice. Chtějí ale nejdřív podklady, jak bude vypadat. O tom, že by teď zastavily privatizaci nemocnic, ale neuvažují. Od převedení nemocnic na obchodní společnosti si slibují lepší kontrolu hospodaření. Kraje se také obávají, že v případě, že by se nemocnice staly neziskovými organizacemi, mohl by v nich mít hlavní slovo stát. Potvrdil to předseda Asociace krajů Evžen Tošenovský.
"Pokud se tam objeví, že do toho spadá direktiva státu v celé výši tak, jak to je v současné době například u příspěvkových organizací, tak to budeme velmi zvažovat. To je totiž nebezpečná záležitost. Někdo bude rozhodovat o našich zařízeních bez nás, a to je nebezpečné."
Výzva ministrům souvisí s přípravou nového evropského systému nakládání s chemickými látkami. Ten by měl zabezpečit, aby se minimalizovala rizika pro zdraví lidí. Poválečné generace v Evropě v sobě nahromadily tisíce chemických látek, které dřívější generace neznaly. Tělo tyto látky není s to odbourat. Naopak se v tkáních a v krvi kumulují. Nikdo z nás neví, co všechno v sobě má z minulosti a jaké účinky od tohoto "koktejlu" může očekávat.
Ministra Libora Ambrozka obsah nebezpečných látek v těle nemile překvapil.
"Já jsem si myslel, že vzhledem k mému věku nebude ten obsah tak vysoký. Ukazuje se ale, že i v takových vlídných krajích, jako je jižní Morava, kde jsem vyrůstal, zanechalo socialistické zemědělství stopy. Ten obsah jak polychlorovaných bifenylů, tak DDT je poměrně vysoký. Doufám jen, že se to neprojeví v dalších generacích. Potěšila ta nižší hodnota ftalátů ve srovnání s ostatními evropskými ministry. Asi je to tím, že jsem v dětství nedostával gumové hračky, ale jen dřevěné a pak už jen knížky, takže to je v pořádku."
Ministr Amrozek měl tedy díky rodičům štěstí, že jako dítě neolizoval různé gumové a umělohmotné hračky. Proto má v těle jen minimální obsah ftalátů. Podle Jindřicha Petrlíka ze sdružení Arnika je ale smutným zjištěním, že ze 103 sledovaných nebezpečných látek se jich v krvi evropských ministrů našla více než polovina.
"Přitom přinejmenším z poloviny jde o látky, které se dnes už nepoužívají nebo byly zakázány, některé dokonce už před dvaceti lety. Z hlediska těch výsledků se na krvi pana ministra potvrdilo to, že Česká republika patří k nejvíce zatíženým zemím v Evropě nejen polychlorovanými bifenyly, ale i organochlorových pesticidů."
Ministr Amrozek potvrdil, že nově získaných osobních zkušeností jistě využije, až se ve vládě bude projednávat nová chemická politika Evropské unie.
