Hlavní cenu projektu Česká hlava 2004 dostal odborník na odvracení technických katastrof
Prestižní ceny na podporu české technické inteligence Česká hlava 2004 jsou rozdány. Ocenění z rukou osobností politického a kulturního života převzalo devět jednotlivců a výzkumných týmů. Vědci si mezi sebou rozdělili přes milion korun.
Hlavní národní cenu za celoživotní dílo dostal třiaosmdesátiletý profesor Jaroslav Němec. Svými vědeckými poznatky, které systematicky aplikoval v průmyslu, přispěl hlavně k rozvoji takzvané lomové mechaniky, laicky řečeno vědy o trhlinách v materiálu. Profesor Němec se podílel také na zabezpečování prvního českého jaderného reaktoru v Jaslovických Bohunicích:
"Měl jsem tam pomoci řešit volbu materiálu, zpracování a měření spolehlivosti komponent elektrárny. Museli jsme sledovat životnost a spolehlivost atomové elektrárny."
Také jste se podílel na zprovoznění tranzitního plynovodu...
"První plynovod, který jsme před pětatřiceti lety budovali, jsme museli od výroby trub, ověření jejich vlastností až do zprovoznění, vybudovat sami. Určovali jsme například, jaká má být tloušťka stěny, technologie výroby..."
Kdy jste se začal o lomovou mechaniku zajímat?
"Hned během války jako mladý inženýr, když jsem pracoval v ČKD."
Co považujete za největší problémy české vědy?
"Její spojení s praxí."
Profesor Němec si také přeje, aby česká věda měla co nejvíce talentovaných mladých lidí. Třeba takových, jaký je vůbec nejmladší oceněný, devatenáctiletý student architektury na ČVUT Petr Kučera. Komise odborníků ho nominovala za studii Boj o Karlín aneb Moderní architektura versus historické prostředí. Petr Kučera také založil občanské sdružení Klub pro záchranu památek. Pražské památky podle něj ohrožují někteří bezohlední investoři a někdy také laxní přístup památkových orgánů a městských úředníků:
"V Praze v posledním desetiletí přibývají demolice domů, jejichž historie sahá až do středověku, a to i v samotném centru Prahy, které chrání UNESCO. I kdyby se nám podařilo zachránit jeden dům, tak bychom za to byli rádi. Zatím se nám podařilo zachránit před demolicí dva domy v Karlíně."
Druhým nejmladším oceněným se stal sedmadvacetiletý lékař a biolog Pavel Strnad, který v současné době působí na univerzitě ve Stanfordu v Kalifornii. Podle Pavla Strnada je americká věda více spojená s praxí než věda česká:
"Vědec, který například strávil polovinu své kariéry na univerzitě, najednou přijde s něčím, co je za rámec jeho klasického univerzitního výzkumu. Obrátí se na různé firmy, které se zabývají investicí do tohoto oboru, dostane peníze a během roku začne zjišťovat, nakolik je možné jeho univerzitní práci komerčně využít."
Porota letos udělila i zvláštní cenu. Získal ji tým z ČVUT, jehož vynález - ovládání počítače očima - už slouží hendikepovaným lidem. Podle autorky projektu docentky Lenky Lhotské tým usiluje i o finanční dostupnost přístroje pro hendikepované lidi:
"Plánujeme, že by si přístroj na sebe vydělával v dalších typech aplikací tak, aby cena mohla být pro hendikepované rozumná."
Mezi oceněnými je také objevitel pěti komet, astronom Luboš Kohoutek, a výzkumný tým libereckého ústavu textilních strojů, který vyvinul nový tryskový tkací stroj.
