Komunisté mimo zákon?
Nedávno jsme si připomněli 15. výročí sametové revoluci, která znamenala konec vlády jedné, tedy komunistické, strany. V této souvislosti se znovu otevřela diskuse na téma: měla být komunistická strana postavena mimo zákon? A pokud se tak nestalo před 15 lety, je možné to učinit ještě dnes? Více rubrika Jaromíra Marka.
"My jsme se cítili natolik euforicky a vítězně, že jsme se nechtěli špinit okamžitým vyřizováním účtů. Vzpomeňte heslo: nejsme jako oni. Roli hrála velkorysost ale i naivita a krátkozrakost. Na druhé straně část opozice, především lidé starší, kteří ji vedli, měli často s komunismem v minulosti něco společného. Byli v KSČ nebo alespoň s komunisty pracovali a revoluční změna pro ně byla mnohem méně přijatelná než nějaká dohoda, tak jsme to alespoň vnímali my mladší."
Rušit Komunistickou stranu prý v listopadu 89 nikoho ani nenapadlo, říká bývalý prezident Václav Havel. Proč?
"Chtěli jsme dát komunistické straně šanci. Navíc jak by se zákon o zákazu komunistické strany projednával ve Federálním shromáždění, kde seděli většinou samí komunisté. Něco jiného bylo po volbách v roce 1990, ale skutečně to bylo něco nikoho nenapadlo."
Ani podle historika Pavla Žáčka nebylo rušení KSČ na konci roku 89 příliš reálné a to z ryze pragmatických důvodů.
"relevantní politické síly z konce 89 komunikovaly s komunisty. Ubíraly jim moc, ale byl to dialog. Kdyby tehdy přišly s tím: my vás chceme postavit mimo zákon, zrušit...jak by to předávání moci vypadalo? Kdo to ví? Po svobodných volbách v roce 1990 už bylo pozdě. Komunistická strana legitimována volbami, měla své voliče a pokud demokratické síly akceptovaly, že se buduje demokratický režim, nemohly komunisty vyřadit."
Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl se domnívá, že ano.
"Mně by postačilo alespoň změnit jejich název. Slovo komunismus má přesně definovaný význam: třídní boj, diktatura proletariátu, teorie nadhodnoty. Buď všechny tyto věci opustili a měli by se přejmenovat. Nejsem tak naivní, abych se domníval, že se všichni ti lidé někam ztratí. Musíme ale nazývat věci pravými jmény, jinak se nedomluvíme."
Co říkají na diskusi o rušení KSČM sami komunisté?
"To si hlavně přejí ti pravičáci, kteří žijí v ohromném blahobytu. Vadí jim komunistická strana, která chce přiměřený blahobyt i pro všechny pracující a aby nebylo nezaměstnaných. Ti co mají takové obrovské platy, to jsou novodobí vykořisťovatelé."
V červnu roku 2003 vznikla iniciativa S komunisty se nemluví, která požaduje izolaci komunistů v politickém životě. Více její mluvčí Josef Bouška.
"Pro morální cítění lidí nám připadá jako velký problém to, když strana, která se otevřeně hlásí k minulému režimu (v dobrém i zlém, jak říkají), nemůže být regulérním partnerem ostatním stranám. To absolutně křiví všechny morální hodnoty."
Petici S komunisty se nemluví podepsalo 9000 občanů, V posledních volbách do poslanecké sněmovny dalo KSČM svůj hlas přes 880 tisíc lidí a preference KSČM se dlouhodobě pohybují mezi 15-20 procenty. Ukazuje se, že názor z konce 80. let, že komunismus je "generační záležitosti" byl chybný a naivní. Více předseda Senátu, někdejší člen vedení Občanského fora, Petr Pithart.
Mluvíme-li o komunistické straně, my jsme tehdy byli mnohem sebevědomější než dnes. Byli jsme přesvědčeni, že je to otázkách jedněch dvou voleb. Věřili jsme tomu, že je budeme porážet."
Frustrace, ekonomická kriminalita, špatná vymahatelnost práva i faktem že od roku 1990 je komunistická strana v opozici, to je jen několik aspektů, které komunistům přinesli a přinášejí nové voliče, byť většina z nich si návrat starého režimu nejspíš nepřeje. Více historik Pavel Žáček.
"V minulosti s nimi určité politické síly uzavíraly koalice, jednorázové i dlouhodobé. Je to věc politického boje, občanského vyrovnávání s minulostí. Především jde o to, ubírat jim voliče a to je úkol pro levicové politické strany a nemyslím si, že se jim to nějak příliš daří."
