Lepší přírodovědné znalosti než patnáctiletí Češi mají jenom Finové a Japonci

Čeští patnáctiletí žáci jsou nadprůměrní v matematice ve srovnání se studenty z ostatních zemích OECD. Aspoň to tvrdí nejnovější výzkum Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v oblasti vzdělávání a školství.

Radost mohou mít také čeští učitelé přírodovědných předmětů - v těchto znalostech předčili jejich žáky jenom Finové a Japonci. Navíc mají čeští studenti o tyto předměty stále větší zájem. Patnáctiletá Petra z pražského Akademického gymnázia Štěpánská se chce těmto oborům věnovat na vysoké škole:

"Baví mě chemie a biologie. Vybrala jsem si obor, který je zaměřený na vzdělávání, takže možná spíš než ve výzkumu budu pracovat jako učitelka."

Podle ředitele Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kouckého je úspěch českých žáků v přírodovědných předmětech dán tradicí českého školství, které se orientuje na technické vědy:

"V průběhu minulých padesáti let nebyly matematické a přírodovědné obory tak devastovány jako výuka občanského chápání světa a komunikace mezi lidmi."

OECD

Moc úspěšní naopak Češi nejsou a za průměrem pokulhávají právě v porozumění psanému textu v mateřském jazyce. Podle Jany Palečkové z Ústavu pro informace ve vzdělávání dělala největší potíže žákům interpretace textu a vyjádření vlastního názoru na přečtený text:

"Žáci řešili i další úlohy, kde předváděli spíše schopnost orientovat se v nějakých dokumentech: vyplňovali třeba žádost o zaměstnání, hledali v jízdním řádu, snažili se telefonovat do zahraničí pomocí předvoleb. V těchto úlohách naši studenti překvapivě dopadli lépe než v úlohách, ve kterých měli interpretovat text nebo vykazovat porozumění textu. Připadá nám, že žáci aplikovali dovednosti, které získávají v jiných předmětech, protože v hodinách českého jazyka nebo čtení se tyto věci neučí."

Jaký konkrétní dopad budou mít výsledky výzkumu na fungování českých škol? Vzdělávací zařízení teprve čekají na důkladnější analýzy výsledků, ty budou známy na jaře. Podle ředitele Základní školy náměstí Interbrigády v Praze 6 Jindřicha Kitzbergera je ale možné aspoň částečně výsledky využít ve výuce hned:

"Například tím, že se podstatně zvýší pomoc žákům, kteří kvůli nepodnětnému nebo slabému rodinnému zázemí dosahují špatných výsledků. Myslím si, že máme velké rezervy právě v individuální pomoci dětem, které se nemohou opřít o rodinné zázemí."

Česká republika patří k zemím s nadprůměrnými rozdíly mezi chlapci a dívkami, hlavně v matematice, a to ve prospěch chlapců. V oblasti čtenářské gramotnosti měla ve všech zúčastněných zemích včetně České republiky děvčata výzmamně lepší výsledek než chlapci. Testování se na celém světě zúčastnilo čtvrt milionu žáků, z toho skoro deset tisíc českých, a to z 260 škol. Zapojily se všechny české typy škol: základní, speciální, gymnázia, střední odborné školy i střední odborná učiliště.