Vláda chce přitvrdit v boji proti domácímu násilí

S násilím ze strany partnera se někdy setkala třetina žen. Často byly svědkem takové události i děti. Vyplývá to z poznatků nevládních organizací, které pomáhají obětem domácího násilí. Teď je však reálné, že politici násilníkům jejich chování ztíží. Skupina poslanců z různých stran totiž předložila návrh, který by umožnil násilníka vykázat nejméně na deset dnů z bytu nebo domu, ve kterém žije s týranou osobou.

S násilím ze strany partnera se někdy setkala třetina žen. Často byly svědkem takové události i děti. Vyplývá to z poznatků nevládních organizací, které pomáhají obětem domácího násilí. Teď je však reálné, že politici násilníkům jejich chování ztíží. Skupina poslanců z různých stran totiž předložila návrh, který by umožnil násilníka vykázat nejméně na deset dnů z bytu nebo domu, ve kterém žije s týranou osobou. Návrhem se zabývala vláda, která není proti tomu, aby stát v této oblasti přitvrdil. Šance na přijetí, dá se říci přelomového opatření, se tak zvýšila, což přivítala Zdena Prokopová ze sdružení ROSA. Jak dodala, ve více než 90 procentech jsou obětí domácího násilí ženy.

"Jej to první větší věc, která může pomoci obětem domácího násilí, protože v současné době zatím ženy musely prchat ze svých domovů a muži zůstávali doma. Teď to bude obráceně a já si myslím, že tím je dán jasný signál i české společnosti, že nebude tolerovat násilí na ženách a že muži musí za toto své chování nést odpovědnost."

V posledních letech se pohled české společnosti na domácí násilí již částečně změnil, stále však převládají názory, že je to záležitost rodiny. Protože podle návrhu zákona by mohl být vykázán útočník i z vlastního domu, je podle ministra Jaroslava Bureše potřeba podmínky takového zásahu do soukromí důkladně dopracovat, protože se tím omezuje jedno ze základních lidských práv.

"Zabránit někomu v přístupu do bytu, to je vpostatě zabránit mu v ústavním právu a to je možné, když se soudu předloží důkazy, on je posoudí a rozhodne. Tady jde o preventivní rychlý zásah, informací je méně, mohlo by to být zneužitelné. Já vidím cestu, kterou vláda nabízí ke spojení myšlenek předkladatele - preventivního zásahu policie a rychlé kontroly předběžným opatřením soudu."

V praxi by to podle Bureše mohlo vypadat tak, že policista zakáže útočníkovi přístup do jeho bytu. Obrátí se na soud a ten během dvou nebo tří dnů rozhodne, jestli takový zákaz byl skutečně nezbytný a oprávněný. Pak už by proběhlo běžné soudní řízení s pachatelem. Jiné řešení podle Bureše v podstatě neexistuje. I zahraniční zkušenosti dokazují, že rychlý, preventivní zásah bývá nejúčinnější a zabrání tak možné tragédii. Podobná praxe se uplatňuje v Rakousku. Speciálním školením by měli projít i policisté, s čímž souhlasí i Zdena Prokopová.

"Rozhodně je potřeba vyškolit policisty, protože stále neumějí pracovat s případy domácího násilí. Ale myslím si, že to lze velmi dobře rozeznat. Pokud přijde policista do bytu a vidí zmlácenou ženu, tak tady není co řešit."

Jaké možnosti má žena během těch deseti dnů?

"Ta žena se především může sama svobodně rozhodnout, co by měla dělat. Měly by fungovat intervenční centra, kam by mohla docházet, aby získala náhled, co by v dané situaci měla dělat, jaká má práva. Těch deset dnů je sice krátká doba, ale především je dobrá v tom, že žena si skutečně může odpočinout a nemusí jít do nějakého jiného prostředí."

Návrh dále předpokládá, že pokud by se násilník i přes policejní zákaz doma objevil, hrozilo by mu až šest měsíců vězení nebo peněžitý trest. Dobu vykázání z bytu, by mělo jít v případě rozvodu, prodloužit až na rok. Pokud parlament návrh schválí, měl by začít platit od ledna 2006.