Češi začnou stavět vlastní polární stanici

České polární badatele čeká počátkem ledna náročné vylodění v Antarktidě. Na Rossově ostrově totiž budují českou vědeckou polární stanici. Podrobnosti o chystané expedici zjišťovala Martina Lustigová.

Vědce a řemeslníky čeká v prvních lednových dnech vylodění materiálu a postavení první české antarktické stanice na ostrově James Ross v souostroví Jižní Shetlandy u Antarktidy. Česká republika se tak stane 18. zemí na světě, která provozuje v oblasti Antarktidy vlastní polární stanici.

Budování stanice je složitou a dlouhodobou záležitostí - práce potrvají až do poloviny března. Proč? O tom více Pavel Prošek z Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity: "Ono se to všechno odvíjí od počasí a stavu moře. Dostaneme se na místo stavby a celá vyloďovací operace bude prováděna pomocí pontonů, čili z lodi budou vykládány stavební díly a technické vybavení stanice na pontony, přepravovány na břeh, tam budou vykládány a budou prostě pendlovat tak dlouho, než se loď vyprázdní. Pochopitelně tato operace je závislá na tom, jak bude vypadat moře, jestli bude větrno, jestli budou vlny, nebo jestli bude klidné. Čili tady je to velmi výhradně závislé na počasí."

Po vylodění materiálu přijde na řadu vlastní stavba stanice. I ta bude závislá na počasí. To by mělo polárníkům přát, protože v Antarktidě je nyní léto a teploty se pohybují od minus deseti do plus pěti stupňů Celsia.

V centru stanice bude objekt dlouhý 21 a široký 11 metrů, ten bude určen pro pobyt až 15 výzkumníků, kteří budou do oblasti jezdit v době antarktického léta. V okolí této hlavní budovy bude stát dalších 9 objektů.

Stanice bude určena českým badatelům, kteří již pracují na antarktickém programu, a to nejen geologům, ale i biologům a klimatologům. Stanice vyroste na území, které bylo před geologicky nedávnou dobou odkryto od geologického pokryvu.

O co se budou vědci zajímat?

"My tam budeme sledovat jednak geologickou stavbu tohoto území, budeme sledovat, jak se to území mění pod vlivem změněných podmínek, to znamená poklička ledu zmizela a začíná tam probíhat spousta procesů, zvětrávání, eroze, odnosu materiálů, další sedimentace,... Bude tam nastupovat život - napřed do substrátu, do půd první mikroorganismy, které začnou kolonizovat toto prostředí a později další a další rostliny. Takže vlastně celá ta transformace a útok života na původně mrtvé území, to bude naším hlavním vědeckým úkolem. Pochopitelně současně se tam taky mění klimatické podmínky, čili sledovat, jaké jsou vývojové trendy klimatu."

Jak vlastně vypadá život v Antarktidě?

"Dneska se v Antarktidě v podstatě nehraje na hrdinství. To znamená, máte-li tam co dělat, máte-li tam nějaké téma vědecké činnosti, přijíždíte zpravidla na vybudovanou základnu, kde je o vás postaráno v tom slova smyslu, abyste měli co nejvíce času na vaši odbornou práci, abyste se tudíž nemuseli zabývat věcmi, které by vás zdržovaly - vařením, praním, uklízením a tak dále. To jsou záležitosti, které má na stanicích na starosti technická četa. Jsou ovšem i krátkodobé, zpravidla letní vědecké výjezdy, které jsou uskutečňovány v letních campech. Tam je ten pobyt už trošičku tvrdší. Ale v podstatě i tam je vybavení vědců na velmi dokonalé úrovni, takže nějaké extra nebezpečí nebo nějaké ohrožení životů tam přímo nehrozí."

Provoz stanice by měl co nejméně zatížit životní prostředí. Energii bude získávat hlavně ze slunečního záření a větru.

V současnosti v Antarktidě funguje 48 polárních stanic, které patří 17 zemím. Nejaktivnějšími polárníky jsou Američané, Rusové, Francouzi, Němci či Japonci, ale svou stanici mají také například Ukrajinci. Vlastní stanici v Antarktidě provozuje i ekologická organizace Greenpeace.