Zelená elektřina čeká na zelenou od poslanců
Už celý rok rozhoduje Poslanecká sněmovna o osudu zákona na podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie. Zákon by přitom měl v této oblasti vytvořit stabilní a atraktivní podnikatelské prostředí. Jen tak se podaří splnit závazek státu Evropské unii vyrábět do roku 2010 osm procent veškeré elektřiny v Česku z obnovitelných zdrojů. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Zákon je moderní právě kombinací dvou faktorů. Jednak je v něm garance pevných výkupních cen zelené elektřiny po dobu patnácti let. Jednak je v něm systém bonusů. Ten stanoví, že pokud se výrobci energie podaří prodat ji za tržní hodnotu, má nárok na příspěvek od provozovatele distribuční soustavy. On vlastně větším rizikem může dosáhnout lepší návratnost své investice, urychlit tu patnáctiletou dobu. Ten první faktor pochází z osvědčeného rakousko-německého systému, druhý je inspirací ze Španělska. Touto kombinací se náš návrh stává jedním z nejprogresivnějších v rámci Evropské unie."
Podnikatel v oboru zelené energetiky si tedy bude moci vybrat ze dvou možností. Může zůstat u systému pevných výkupních cen, ve kterém je provozovatel distribuční soustavy povinen vykoupit veškerou zelenou elektřinu. Ceny jsou přitom stanoveny tak, aby zaručily za 15 let návratnost investice. Odvážnější podnikatelé ale možná raději zvolí riskantnější, tržní variantu s bonusy, která ale může přinést vyšší zisk. Je ovšem zřejmé, že zelená elektřina z obou systémů bude dražší. Logicky vyvstává otázka: kdo to všechno nakonec zaplatí? Poradce ministra životního prostředí Martin Bursík říká bez vytáček - budou to odběratelé.
Bursík ale zároveň připomíná, že zvýšení ceny prý bude pro spotřebitele zanedbatelné a uvádí, že loni činil podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné průměrné ceně elektřiny 0,7 procenta. Málokdo si také podle Bursíka uvědomuje, že zvýšené výkupní ceny zelené elektřiny pouze kompenzují dosavadní zvýhodňování elektřiny z konvenčních zdrojů. Do cen konvenční elektřiny se například nepromítají škody na životním prostředí nebo na zdravotním stavu lidí. Vraťme se ale k novému zákonu, který stále leží ve sněmovně. Je reálné, aby Česko splnilo do roku 2010 svůj závazek ohledně podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny? Ministr Ambrozek o tom nepochybuje.
"Já jsem přesvědčen, že přijetí zákona urychlí celý proces takovým způsobem, že těch osm procent je reálných. Bude to ale samozřejmě také záviset na odvaze investorů. Na druhé straně vidím, kolik projektů se dnes už připravuje v oblasti větru, vodního potenciálu i biomasy. Všichni ale zatím s těmi projekty vyčkávají na to, jaká bude podoba zákona, zda se jim vyplatí do toho jít. Jsou tady připraveny investice v řádu miliard korun, které jsou investoři s to realizovat během několika měsíců."
A Martin Bursík doplňuje:
Dost podstatný je ovšem také expertní odhad, jaký bude u nás podíl jednotlivých typů obnovitelných zdrojů energie v roce 2010. Podle Martina Bursíka by měl být vyvážený.
"Nejsme v situaci, kdy některý z těch obnovitelných zdrojů by hodně výrazně dominoval. Nejperspektivnější je biomasa, která by měla tvořit zhruba 40 procent. Pak tu ale máme malou vodu, velkou vodu a vítr a každý z těchto segmentů pokrývá zhruba 20 procent podílu na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů."
Zajímavé je, že malé vodní elektrárny by měly mít v roce 2010 už stejný podíl na výrobě elektřiny jako velká vodní díla. Ta prý už žádnou podporu nepotřebují.
"Jsou to zařízení pracující ekonomicky. Na druhé straně nepočítáme s další výstavbou velkých vodních elektráren, především z enviromentálních důvodů."
Dají se samozřejmě vznést různé námitky. Česko není Rakousko nebo Norsko s početnými horskými říčkami a bystřinami. U nás naopak už jsou nejvhodnější vodní toky téměř zaplněny elektrárnami. Třeba jenom v kraji Vysočina jich je 120. Klimatické podmínky Česka nejsou příliš vhodné ani pro výstavbu větrných elektráren. Ty navíc narážejí většinou na odpor obyvatel. Komu by se také líbilo, kdyby stometrové stožáry s vrtulemi hyzdily krajinu? Zdá se tedy, že největší šanci bude asi u nás mít spalování biomasy. Vždyť ladem prý leží v Česku až jeden a půl miliónu hektarů polí a luk, na kterých by se mohlo zelené palivo pěstovat. To si myslí i ministr Ambrozek.
"Energetické využívání biomasy znamená zároveň velké využití zemědělské půdy k nepotravinářské produkci, což je i jeden z cílů zemědělské politiky našeho státu."
Hlavní důvod k podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je jasný. Je nutné začít orientovat energetiku na přechod z čistě fosilních zdrojů, které mají omezenou životnost, na zdroje, které jsou prakticky nevyčerpatelné. Důležité jsou samozřejmě i souběžné důvody: nutnost snížení emisí tzv. skleníkových plynů a také snížení dovozní závislosti. Martin Bursík ale uvádí ještě jeden nový, aktuální důvod.
"Jsou tady výhody, které se stávají aktuální hlavně v posledních letech. Po 11. září je to otázka bezpečnosti. Právě bezpečnost velmi favorizuje obnovitelné zdroje. Nejsou závislé na vysokonapěťovém rozvodu. Páteřní elektrická síť je vlastně velmi náchylná k potenciálním teroristickým útokům. Bude stoupat význam aspektu decentralizace zdrojů a soběstačnosti, možnosti, aby si firmy a lidé vyráběli elektřinu sami v místě, nebyli tolik závislí na centrálním rozvodu."
