Přehled tisku
Ani desítky milionů eur, které do propagace svého jazyka v zahraničí vkládají Němci, Francouzi nebo Španělé, nedokáží zastavit obrovský rozmach anglického jazyka. Hospodářské noviny konstatují, že angličtina je nejvyhledávanější cizí jazyk prakticky všech zemí unie. Platí to i pro Českou republiku. Ještě na začátku 90-tých let se hlásily dvě třetiny žáků na německý jazyk. Dnes je jich méně než angličtinářů.
Bankovní poplatky v českých bankách jsou mnohdy vyšší, než například v Německu či Rakousku, kde jsou přitom v přepočtu téměř pětkrát vyšší platy. Navzdory konkurenci se ceny bankovních služeb v Česku stále zvyšují, píše deník
Sociolog Antonín Rašek pak v Právu upozorňuje, že české banky nejsou daleko od toho, aby zničili českého střadatele. Lidem, kteří mají bankovní účty se nyní při pročítání výpisů "protáčejí panenky", hodnotí rostoucí poplatky za vedení účtu autor. "Při běžných deseti položkách v měsíci nezaplatí méně než sto korun. Za většinu položek platí dvakrát a k tomu za vedení účtu, jeho vyhotovení a poštovní poplatky," píše. Navíc na ročních úrocích nedostane klient často víc, než platí za měsíční účet. Není podle něj proto divu, že občan dává přednost nákupům, utrácí víc, než vydělává a nebojí se stále více nakupovat na úvěr, dodává sociolog.
Podnikání loni přerušilo 190.000 lidí, dalších 55.000 zrušilo živnost zcela. Dočasně nebo úplně tak loni přestal podnikat každý desátý podnikatel, pro kterého je živnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Na základě údajů ministerstva práce a obchodu o tom informuje Mladá fronta Dnes. Podnikání loni podle listu opustilo téměř dvakrát více lidí než v roce 2003 a třikrát více než v roce 2000. Ekonomové se domnívají, že prudký pokles podnikatelů souvisí s tím, že řada lidí odhlásila živnost, kterou prakticky nevykonávala. Zástupci podnikatelé ale tvrdí, že mají horší podmínky. Vláda například zavedla povinnou minimální daň. V jiném článku deník informuje, že podnikání komplikují i další daňové změny. Tisíce i těch menších podnikatelů musí začít platit daň z přidané hodnoty.
Deník Právo zjistil, že dědici Karla Des Fours Walderoda obcházejí Benešovy dekrety mimousoudní cestou. Takto už pomohlo město Turnov dědičce Johanně Kammerlanderové - prodalo totiž restitucemi zatížené pozemky v městské průmyslové zóně soukromé firmě AGBA. Ta zaplatí jak stávajícímu vlastníku - tedy městu, tak dědičce. Město požaduje 500 korun za metr čtvereční a zástupce dědiců navíc 200. Šlechtici totiž tuší, že by v případě soudního verdiktu neměli třeba ani pozemky ani peníze. Touto metodou dostanou sice méně peněz, ale mají aspoň něco. Spokojená je i firma, která vše platí. Vleklé spory o pozemky a neustálá odvolání proti soudním rozhodnutím by ji brzdily v rozvoji. Kammerlanderová usiluje o pozemky a budovy, které vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo město Turnov. Hodnota majetku údajně dosahuje přibližně 120 milionů korun a patří do něj především zámek Hrubý Rohozec, 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova.
Deníky Bohemia píší, že kauza dirigenta Bohumila Kulínského nabývá šokujících rozměrů. Podle výpovědi dívek před policií řada rodičů věděla o hrátkách dirigenta s dívkami a dokonce je schvalovala. Brali to jako jakousi daň za to, že jejich dítě chodí do prestižního sboru, který koncertuje a nahrává po celém světě. Pokud toto podezření policisté prokáží, hrozí až tříleté tresty ve vězení i těmto rodičům. Výslechy členek sboru zatím nekončí. Každý den kriminalisté vyslýchají v průměru pět dívek, současných i bývalých sboristek. 25 z nich už svědčilo proti Kulínskému. Ten z vězení stále vzkazuje, že sex s dívkami neměl.
Na místě Mariánských kasáren v Českých Budějovicích zřejmě zatím nevyroste obchodní centrum. Jak píšou Lidové noviny, ministerstvo kultury se rozhodlo, že tuto budovu spojenou s Jaroslavem Haškem a jeho Josefem Švejkem zařadí mezi kulturní památky. Rozsáhlou přestavbu bývalých kasáren v těsném sousedství centra Českých Budějovic zastavil krátce před jejím začátkem historik umění Zbyněk Černý z Krajského muzea v Chebu. Navrhl ministerstvu kultury, aby byl objekt prohlášen za kulturní památku. Českobudějovičtí radní jsou rozhodnutím ministerstva rozladěni, uvádějí Lidové noviny. Zdevastované kasárny nemají podle nich z architektonického i historického pohledu takovou cenu, aby musela zůstat v nezměněné podobě, a bránila tak nové výstavbě. Loni na podzim radnice budovu prodala za 20 milionů korun stavební firmě, která plánovala jejich demolici a stavbu obchodního centra s parkovištěm. Mariánské kasárny vznikly v roce 1843 na rohu Pražské a Husovy třídy díky českobudějovickým právovárečným měšťanům. V jejich dvoupatrové klasicistní budově byl umístěn 91. pěší pluk. V něm sloužil i básník Fráňa Šrámek a za první světové války také spisovatel Jaroslav Hašek, který sem umístil část děje svého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Na konci padesátých let 20. století si tady odbýval vojenskou službu i dramatik Václav Havel, pozdější prezident, který v budějovických kasárnách pracoval na své první hře Život před sebou.
