Komunistické symboly - kotva k minulosti?

Skupina senátorů připravila novelu novelu zákona, která zakazuje používání komunistických symbolů pod trestem odnětí svobody. Autoři novely prý nechtějí zlikvidovat existující komunistické strany ani kriminalizovat jejich přívržence, tento krok má mj. umožnit, aby se existující komunistické strany mohly transformovat v moderní levici. Jejich aktivita má ale též svoje odpůrce Více Vilém Faltýnek.

Senátoři Martin Mejstřík (vpravo) a Jaromír Štětina, foto: ČTK

"Komunisté v naší zemi jsou stejným ohrožením demokracie, jako byli kdysi nacisté," píše se v textu petice na podporu zákonné novely. "Patnáct let po listopadu 1989 usilují o získání moci, aniž by alespoň vyjádřením lítosti a omluvou přispěli k tomu, aby se náš národ vyrovnal se svou komunistickou minulostí. (...) Trvá-li KSČM na názvu ´komunistická´, trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi," čteme v petici.

Předkladatelé novely, senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina podle vlastních slov nechtějí rušit komunistickou stranu, jde jim o zákaz propagace komunistické ideologie prostřednictvím tradiční symboliky a označení.

"Dnes tam je napsáno, že kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, bude potrestán tak a tak... A my chceme, aby tam stálo, že kdo podporuje nebo propaguje komunismus, nacismus nebo jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod a tak dále... Chceme tuto explicitu. Ta explicita je u nás v našem historickém kontextu odůvodněná," říká Jaromír Štětina.

Oba senátoři soudí, že je třeba dát najevo jasným krokem postoj ke stranám, které nepřehodnotily vztah ke své minulosti - a dát jim tak také možnost, aby se přeměnily.

"Myslím, že by to mohlo pomoci kultivovat levici. Jakmile se komunistická strana zbaví té kotvy ke komunismu, přestane být komunistickou a posune se opravdu k té demokratické levici," soudí Martin Mejstřík. Senátoři vycházejí z toho, že v právním řádu je již deklaratorně zakotvena protiprávnost komunistického režimu, a také výslovná propagace komunismu již jednou trestná byla: "V tom trestním zákoníku už v roce 1990 bylo, že propagace komunismu a nacismu je trestná. V roce 1992 to za nejasných okolností Ústavní soud z toho zákoníku vyjmul a my bychom chtěli, aby to tam bylo zpátky dodáno," vysvětlil Štětina.

Bývalý disident a signatář Charty 77 Petr Uhl legislativní iniciativu odmítl podpořit. Podle Uhla nemá v českém právním řádu novela co dělat: "Není možné trestat někoho jenom proto, že se hlásí k nějaké ideologii, pokud z té ideologie nebo toho, k čemu se hlásí, přímo nevyplývá dejme tomu výzva k násilí, k porušování práv a svobod jiných osob. Já považuji znovuzavedení toho zákazu komunismu, nebo zákazu užívání toho slova do trestního řádu za nemožné, ale to není rozhodující, rozhodující je, že takto se vyjádřil s podrobným zdůvodněním už Ústavní soud v roce 1992."

Podle právníka Jaroslava Čapka (mj. právního zástupce F. O. Kinského) ale novelu uvést do českého právního řádu lze: "Je to otázka politické vůle politické reprezentace v zemi. My občané můžeme dát své reprezentaci mandát k takovému kroku. Protože není pochyb o tom, že komunistický režim je režimem zločinným, to nakonec už v zákonodárství zakotveno máme. I demokracie musí najít nástroje k tomu, aby se bránila. A ubránila."

Na podporu své akce zřídili senátoři petici s názvem "zrušme komunisty". Během prvního dne ji podepsalo přes tisíc lidí.