Do Kunovic na fašank

V naší pravidelné cestovatelské rubrice se tentokrát vydáme na Slovácko, kde minulý týden vrcholilo masopustní veselí, nebo jak tady říkají fašank. Právě na takový fašank nás do Kunovic u Uherského Hradiště zavede Jaromír Marek.

Je sobota odpoledne a výstřel z děla zahajuje obchůzku maškar po městě. U každého domu se zastaví, zazpívají a zatančí a zvou na večerní tancovačku. Odměnou jsou klobásy či slanina, které tanečníci napichují na své dřevěné meče a samozřejmě slivovice. Masopustní veselí může začít.

"Teď budou zpívat, veselit se a zvát na besedu u cimbálu, která bude ukončena pochováním nebožky basy. Přitom se vzpomenou všechny důležité události ve městě, klepy."

Říká místostarostka Kunovic Ivana Majíčková.

A jaké masky jsou letos k vidění?

"Já su Charlie Chaplin." "Já uklízečka."

Proč zrovna uklízečka?

"Nevím, napadlo mně to jako první."

"Vždycky chodili fašanci vybírat naturálie, v tomto čase se vždycky zabíjelo prase. Říkalo se, že chodí po baňkování. Vybírali špek a vajíčka."

Říká Ivana Majíčková.

Původně chodili na obchůzky jen svobodní mládenci a mladí ženáči, to, co vykoledovali, zpeněžili a utratili u taneční zábavy. Dnes však chodí do průvodu i žena a děti.

"Já su čert." "Já su kominík. Loni jsem byla strašák do zelí, před tím klaun."

Napadlo by vás nejít? Neúčastnit se?

"Ne, to ne. Je tady parta, baví mně to."

Vidím, že vy tady obsluhujete dělo.....to je místní výrobek?

"Ano, už je staré asi 30 let. Dříve, když nebyly počítače a televize, lidé hráli divadla a bavili se sami."

Jaká je vlastně funkce toho děla v rámci fašanku?

"Na začátek a v průběhu oznamujeme, že po městě chodí fašanková družina. Aby lidé vyšli ven a podívali se."

Kunovice, foto: oficiální stránky města Kunovice

A co je to vůbec masopust, tedy ostatky neboli fašank? Jedná se o období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou. Období, které naši předkové prožívali ve znamení zábav a bujarého veselí. Byť je bezprostředně spojen s křesťanstvím, jeho prastarý původ vede až do pohanských dob. "Popeleční středou začíná velký půst. Lidé se vždy rády bavili, ale měli na to jen tu krátkou dobu od vánoc. Proto ten konec radovánek byl o to bujařejší. Poté, co pochovají basu, skončí všechny zábavy a začne doba postní. Doba zpytování svědomí, doba uklidnění a přípravy na velikonoce."

Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný. Společná byla závěrečná zábava spojenou s pochováváním basy. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl či máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou. Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla slavnostně vynesena ven ze sálu a "pohřbena". Čas veselí skončil, nastává doba půstu.