Pro naplnění Kjótského protokolu ještě musíme mnohé udělat

Jen tím, že lidé po dobu, kdy se nedívají na televizi či neposlouchají CD přehrávač, elektroniku úplně vypnou, ušetří ročně až 224 kilogramů oxidu uhličitého. Tolik podle ekologů "stojí" Zemi rok zapojení těchto spotřebičů v režimu stand-by. Špatně zateplené budovy spotřebují polovinu světové produkce energie a stojí tak za polovinou světové produkce emisí skleníkových plynů. I proto se ve středu vstoupivší v platnost tzv. Kjótský protokol, který zavazuje 141 zemí k tomu, aby snižovaly své emise, netýká pouze průmyslového znečišťování. Více Josef Kubeczka.

Průmyslový komplex společnosti Kawasaki Steel Corporation v Japonsku, foto: ČTK

I když Česká republika kvůli propadu hospodářství v 90. letech splní za sedm let podmínky této mezinárodní úmluvy o snižování emisí skleníkových plynů, měla by podle členky vládní komise pro změny klimatu, senátorky Jitky Seitlové, pracovat na úsporných opatřeních.

"My musíme snižovat a je tady řada opatření. Jednak je to zvýšení efektivity pro technologie, ale je to také celková změna struktury primárních energetických zdrojů. A budeme muset více soustředit pozornost na využití obnovitelných zdrojů. Cíle jsou stanoveny, zatím se je nedaří docela úspěšně plnit, ale domnívám se, že to je jedna z cest."

První etapa realizace Kjótského protokolu končí v roce 2012. Pak přichází druhá etapa. Má se Česká republika čeho obávat?

Nápis na budově Národního muzea upozorňuje Pražany, že vstupuje v platnost Kjótský protokol, foto: ČTK

"Už dnes se hovoří o tom, že bude jinak stanovený princip limitů pro jednotlivé země. Aby to bylo poněkud spravedlivější, uvažuje se o principu produkce skleníkových plynů na jednoho obyvatele. Pak, v případě, že Česká republika výrazně nesníží produkce skleníkových plynů, by to znamenalo složitější situaci, protože na hlavu občana dnes produkujeme zhruba o třetinu více než v jiných evropských zemích. Museli bychom tedy daleko více snižovat, daleko více se snažit o využití obnovitelných zdrojů, a také o šetrnější nakládání s energií."

Pro ilustraci doplním, že Česko patří s 12 tunami skleníkových plynů na hlavu do první desítky světových znečišťovatelů.

Mezi opatření nutná ke snížení exhalací skleníkových plynů patří dobré zákony na podporu čistých obnovitelných zdrojů, ekologická daňová reforma, která by motivovala k investicím do efektivních technologií a účinná pravidla obchodování s emisemi, jež přimějí průmysl ke snížení znečištění.

Foto: ČTK

Karel Merhaut z Ligy ekologických alternativ mi řekl, jak se oni zapojují do realizace ustanovení Kjótského protokolu?

"Oproti ostatním organizacím a subjektům na tomto poli spíše ve zdůrazňování osobní odpovědnosti člověka, odpovědnosti komunit, iniciativy zdola, nikoliv spoléhání jen na nástroje a stimuly zákonné, finanční ze strany státu. I proto například naši soutěž Solární liga jako soutěž měst a obcí ve využívání energie slunce se snažíme rozvíjet, abychom právě na tu iniciativu a ten trend, který v moderních zemích, pokud jde o využití obnovitelných zdrojů energie, jde i zdola, zdůraznili."

Kjótský protokol nepovede podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka jen ke snižování emisí skleníkových plynů, ale i k modernizaci ekonomiky, rozvoji obnovitelných zdrojů i dalších čistých technologií a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, což Česká republika právě potřebuje.