Týden v ČR
Připomeňme se nyní alespoň některé důležité události tohoto týdne v České republice.
"Předsednictvo mě pověřilo, abych vyzval předsedy ČSSD, ODS a Unie svobody k jednání o aktivních krocích, které by ochránily dobré jméno České republiky. Před tímto jednáním budeme iniciovat schůzku vedení koaličních stran. Domníváme se, že ten problém už není problémem jenom sociální demokracie, jenom premiéra, je problémem v zásadě všech. A všichni bychom měli hledat aktivní řešení."
Poslanci ČSSD se ve čtvrtek postavili za svého úřadujícího šéfa, premiéra Stanislava Grosse, a odmítli výzvu lidovců, aby sociální demokraté vybrali do čela vlády někoho jiného. Šéf sociálně demokratických poslanců Michal Kraus potvrdil, že jednání klubu bylo velmi bouřlivé. Nakonec ale dospělo k názoru, že lidovci by z vlády odcházet neměli.
"Já jsem jedním z těch, kteří jsou toho názoru, že tato vláda nevyčerpala svůj koaliční potenciál a že toto řešení vládní sestavy je to nejméně špatné ze všech špatných. Nicméně pokud by se prokazovalo, že KDU-ČSL není schopná dostát svým koaličním závazkům, pak bychom se museli o této situaci poradit. Já si ale myslím, že zatím stále ještě tato věc není na pořadu dne."
Premiér Stanislav Gross ve čtvrtek také oznámil, že splatí svůj byt řádnou hypotékou.
Pokud jde o možné pošramocení dobrého jména České republiky v zahraničí, názory se různí. Například politolog Jiří Pehe soudí, že aféra kolem Stanislava Grosse není v zahraničí vůbec pociťována tak, jak doma.
"Myslím si, že určitý dopad na pověst České republiky to může mít. Na druhé straně si nemyslím, že to je v tom koloběhu politického dění v Evropě a ve světě něco významnějšího."
"Vážený pane ministře, dlouhotrvající a nekorektní kampaň sdělovacích prostředků vůči mé osobě mne vede k rezignaci na funkci náměstka ministra vnitra pro prevenci kriminality ke dni 16. února 2005,"
ocitoval Vacek ze svého rezignačního dopisu. Šéf lidovců Miroslav Kalousek, který spolu s Vackem získal za boj proti drogám titul Frajer roku 2004, si Vackova kroku cení.
"Pan Vacek se rozhodl velmi odpovědně, já si nesmírně vážím jak pana Vacka, tak jeho kroku. Dál zůstává velmi ceněným odborníkem na poli sociálně patologických jevů a jeho krok je prostě krok čestného muže."
"My musíme snižovat a tady je řada opatření. Jednak je to zvýšení efektivity pro technologie, ale je to také celková změna struktury primárních energetických zdrojů a budeme muset více soustředit pozornost na využití obnovitelných zdrojů. Cíle jsou stanoveny, zatím se je nedaří docela úspěšně plnit, ale domnívám se, že to je jedna z těch cest."
První etapa realizace Kjótského protokolu končí v roce 2012. Pak přichází druhá etapa. Má se Česká republika čeho obávat?
"Už dnes se hovoří o tom, že bude jinak stanovený princip limitů pro jednotlivé země. Aby to bylo poněkud spravedlivější, uvažuje se o principu produkce skleníkových plynů na jednoho obyvatele. Pak, v případě, že Česká republika výrazně nesníží produkce skleníkových plynů, by to znamenalo složitější situaci, protože na hlavu občana dnes produkujeme zhruba o třetinu více než v jiných evropských zemích. Museli bychom tedy daleko více snižovat, daleko více se snažit o využití obnovitelných zdrojů, a také o šetrnější nakládání s energií."
Česko patří s 12 tunami skleníkových plynů na hlavu do první desítky světových znečišťovatelů. Mezi opatření nutná k jejich snížení patří dobré zákony na podporu čistých obnovitelných zdrojů, ekologická daňová reforma, která by motivovala k investicím do efektivních technologií a účinná pravidla obchodování s emisemi, jež přimějí průmysl ke snížení znečištění.
Kjótský protokol nepovede podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka jen ke snižování emisí skleníkových plynů, ale i k modernizaci ekonomiky, rozvoji obnovitelných zdrojů i dalších čistých technologií a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, což Česká republika právě potřebuje.
