Praha zkoumala výskyt tuberkulózy u bezdomovců

Česká republika patří mezi země s nízkým výskytem tuberkulózy a počet nemocných se neustále snižuje. Nejčastěji se tato nemoc vyskytuje mezi bezdomovci, narkomany, imigranty a mezi lidmi žijícími ve skutečné sociální nouzi. A právě na zjišťování výskytu tuberkulózy mezi bezdomovci se soustředil pilotní projekt, který financoval pražský magistrát. Jak dopadl, uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

V roce 2003 bylo zjištěno více než tisíc nových onemocnění a nejvíce - téměř 200 jich bylo v Praze. Česká republika je počítána k zemím, kde je výskyt tuberkulózy nízký - v průměru 11 případů na 100 tisíc obyvatel. Jsme na tom podobně jako sousední Rakusko. Na východ od nás - v zemích bývalého Sovětského svazu je však situace podstatně horší.

"My jsme na hranici mezi tím, kde tuberkulóza už je onemocněním jednotlivců a tou obrovskou oblastí, kde je tuberkulózy možná 50krát až 100krát víc,"

uvádí ředitel Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou doktor Luděk Trnka. Nemoc se u nás soustřeďuje do rizikových skupin. A k těm patří právě bezdomovci, kteří byli v rámci pilotního programu vyšetřeni v letech v letech 2002 až 2004. Jak uvedla radní Hana Halová, za tuto dobu se jich v Praze nechalo zrentgenovat více než 3000.

"Město Praha je jedním z prvních evropských velkoměst, ve kterých se problém tuberkulózy v rizikových skupinách řeší systematicky. Magistrát tuto činnost, která vlastně představuje ochranu zdraví celé pražské populace, aktivně podporuje. Poskytuje totiž finanční prostředky na tzv. aktivní motivaci."

Aktivní motivací se v tomto případě rozumí stokorunová poukázka na nákup. Podobná metoda se používá například v USA a doporučuje ji také Světová zdravotnická organizace a Světová banka. V Praze byly v rámci pilotního projektu použity tři metody, jak přesvědčit bezdomovce, aby se starali o své zdraví. První, která se nejvíc osvědčila, spočívala ve spolupráci s nestátními charitativními organizacemi, uvedl Luděk Trnka.

"Charitativní organizace vyzvaly tři tisíce bezdomovců, aby se zúčastnili rentgenového vyšetření a 90 procent z nich skutečně přineslo potvrzení, že tam byli. Já si myslím, že je naprosto jasné, že tím, že se soustřeďujeme na rizikové skupiny, děláme ochranu ostatní populace."

Druhou metodou byl svoz autobusy do nemocnice a třetí nabídka autobusu se zabudovaným rentgenovým zařízením. Ten je jediný v celém Česku a zapůjčila ho armáda. A jak pilotní projekt dopadl? Potvrdil obavy z velkého výskytu tuberkulózy mezi bezdomovci. Nález na plicích mělo 41 lidí, dodal přednosta kliniky nemocnice Motol Petr Zatloukal.

"Převažovali muži, těch bylo 38. Ženy byly jen tři a průměrný věk byl 50 let a věkové rozmezí od 25 do 68 let."

Polovina z nich pak měla skutečně aktivní tuberkulózu. Pilotní projekt tak potvrdil, že metoda aktivního vyhledávání je efektivní. Složitá je však situace mezi ilegálními pracovníky a narkomany. Stokorunová poukázka není dostatečnou motivací. Jednotce dohledu nad tuberkulózou se však podařilo prosadit, aby se rentgen plic stal součástí zdravotního vyšetření, kterému se musí podrobit po zatčení pro podezření z trestného činu. Odborníci totiž předpokládají, že většina těžkých toxikomanů se nějakého trestného činu dříve či později dopustí.