Půjdou Češi k referendu o euroústavě?

Právě vznikající vláda je vrcholnými politiky bývalé koalice označována jako proevropská. Strany tak dávají najevo, že jejich prioritou je přijetí evropské ústavy. Strany bývalé vládní koalice (a tedy strany možné příští vlády) ale začínají být opatrné v tom, jakým způsobem má být euroústava schválena. Více Martina Lustigová.

Přestože o budoucí vládě jednají strany bývalé koalice, nevypadá to, že se budou za všech okolností držet dosavadní politické linie. Dosud totiž všechny tři koaliční strany preferovaly přijetí euroústavy na základě referenda a debata se vedla spíše o tom, kdy se má referendum konat. Nyní se situace mění. Diplomat Jan Kohout, kterého sociální demokraté nominovali do funkce premiéra, přišel s tím, že se ve věci euroústavy obrátí na Ústavní soud. Proč? "Myslím si, že je zapotřebí, aby tady bylo skutečně jasné stanovisko Ústavního soudu, zda je možno Evropskou ústavní smlouvu ratifikovat parlamentem, popřípadě jakou většinou v parlamentu, popřípadě jakým způsobem. To si myslím, že je nejdůležitější," říká Jan Kohout.

Pokud by podle Ústavního soudu nebylo ke schválení euroústavy potřeba třípětinové většiny, otevřela by se koalici poměrně snadná cesta k ratifikaci dokumentu - největší kritici ústavní smlouvy z řad ODS by ji v Poslanecké sněmovně nemohli zablokovat. A ani v Senátu, kde sice mají velkou sílu, sami nedisponují potřebným počtem hlasů.

Pro vyřešení otázky, zda referendum proběhne nebo ne, budou důležité postoje jednotlivých koaličních stran. Názor jedné z nich - KDU-ČSL - shrnuje její mluvčí Ondřej Jakob: "Křesťanští demokraté považují za nejlepší způsob schvalování Evropské ústavní smlouvy u nás referendum - tedy aby se všichni občané mohli vyjádřit v lidovém hlasování. Pokud by nebylo možné, aby lidé hlasovali v referendu, ať už z jakéhokoliv důvodu, dovedeme si představit, že by tuto ústavní smlouvu schvaloval parlament." A předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř dodává: "Myslím si, že důležitější je, abychom ústavní smlouvu schválili, než jakým způsobem."

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

S tím ale nesouhlasí prezident Václav Klaus. Podle něj dokument přináší tak hluboké změny, že by lidé měli mít možnost se k němu v referendu vyjádřit. K možnosti nekonání referenda prezident uvedl: "Já jako občan této země doufám, že lidé šanci říci své ano nebo ne dostanou. Myslím, že by to bylo pohrdání jejich názorem."

A jak na otázku referenda hledí opozice? Slovo má místopředseda KSČM Václav Exner: "KSČM je pro to, aby se referendum určitě konalo. Jde nám o to, že jde o významnou otázku. A na ni by měli odpovědět občané."

Referendum prosazuje i ODS. Pokračuje europoslanec Jan Zahradil: "Stále jsme přesvědčeni, že referendum je ta nejlegitimnější a nejsprávnější cesta, jak podrobit evropskou ústavu ratifikaci anebo neratifikaci v České republice." Občanským demokratům podle Jana Zahradila vadí, že se vznikající vláda hodlá schovávat za evropské nálepky a evropskou ústavu. "Pokud jde o samotné schvalování ústavy, tak se tady zřejmě ukazuje určitá obava nebo strach části českých politických elit, že by lidé v referendu mohli ústavě říci ne, což bych považoval za plně legitimní. Není možné se tvářit, že možný je jenom jeden výsledek, tedy výsledek ano, a snažit se zmanipulovat ten proces ratifikace tak, abychom tohoto výsledku dosáhli," dodává Jan Zahradil.

O tom, jestli čeští občané půjdou k referendu o euroústavě nebo ratifikační proces proběhne na půdě parlamentu, se rozhodne během dalších jednání koaličních stran.