Zprávy

Předseda Evropského parlamentu odmítl Klausovu kritiku

Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell se zastal dvou čelných europoslanců, kteří minulý týden veřejně polemizovali s názory prezidenta Václava Klause na ústavní smlouvu EU. V dopise Klausovi uvedl, že jejich vyjádření nepředstavovala nedostatek úcty vůči svrchovanému státu, nýbrž reakci na osobní názory politika. "Předkládáte své osobní argumenty proti ústavní smlouvě se značnou silou a přesvědčením. Stejně tak s nimi mohou, se stejnou silou a přesvědčením, další politikové souhlasit nebo je odmítat," napsal Borrell. Reagoval na Klausův dopis, ve kterém prezident označil za urážlivé, nepřijatelné a v dosavadní historii EU za naprosto bezprecedentní výroky místopředsedy EP Aleja Vidala-Quadrase a předsedy ústavního výboru EP Jo Leinena. Oba politikové polemizovali s Klausovými názory a usoudili, že pokud by ústava byla v ČR ratifikována, měl by český prezident odstoupit.

Paroubek chce o důvěře jednat s ODS i KSČM, Němec to odmítá

Premiér Jiří Paroubek sice věří, že při hlasování o důvěře jeho kabinet podpoří všichni vládní poslanci, je ale připraven jednat i s opoziční ODS a KSČM. Několik sociálních demokratů totiž stále váhá, zda při klíčovém hlasování zvednou ruku pro novou vládu. Šéfovi lidovců Miroslavu Kalouskovi Paroubkův úmysl jednat s opozicí nevadí, předseda unionistů Pavel Němec soudí, že by to bylo proti uzavřené koaliční smlouvě.

Předseda US-DEU Pavel Němec nemá nic proti tomu, když podpoří vládu při hlasování o důvěře někteří opoziční poslanci. Na tom podle něj není nic špatného. "Nešťastné a proti smlouvě, kterou jsme uzavřeli by bylo to, kdyby se hlasy některého z poslaneckých klubů nahrazovaly hlasy opozice," uvedl. Místopředseda unionistů František Pelc si naopak myslí, že diskuse o podpoře opozičních stran je na místě, nevěří ale, že z ní něco vzejde.

"Já si myslím, že je přirozenou povinností premiéra před hlasováním o důvěře jednat i s opozičními kluby. Myslím si, že je to téměř ustáleným zvykem," řekl ČTK šéf lidovců Miroslav Kalousek. "Já bych sice s klubem KSČM nejednal, nicméně pokládá- li to pan Paroubek za užitečné, ať to udělá," dodal. Lidovecký šéf také podotkl, že uzavřená koaliční dohoda "jednoznačně deklaruje", že se vládní strany nebudou podbízet komunistům a že sociální demokraté nebudou ve vyjmenovaných případech přehlasovávat koaliční partnery s komunisty. "Já jsem z tohoto hlediska naprosto klidný," uzavřel.

"Já spoléhám na to, že všichni poslanci ze stran, které spolu spolupracují ve vládě, podpoří vládu při hlasování o důvěře. Ale samozřejmě by mě vůbec nezarmoutilo, kdyby někdo ze stran opozičních vládu podpořil. Já věřím, že ve vládním prohlášení bude několik překvapivých myšlenek, které to umožní," řekl Paroubek novinářům. Jednat je připraven s komunisty i s ODS. "Pokud by ODS opustila politiku nulové tolerance, tak bych byl příjemně překvapen," poznamenal. Občanští demokraté i komunisté ale už dali najevo, že nová vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů jejich důvěru nezíská.

Premiér Paroubek je připraven společně s opozicí připravovat teze důchodové reformy. "Nemůže být z debat vyloučena ani ODS ani KSČM," řekl poslednímu vydání týdeníku Ekonom. Koaliční partneři to považují za samozřejmost vzhledem k tomu, že jde o projekt přesahující několik volebních období. "Dlouhodobě pracuje expertní tým," uvedl Kalousek. Podle něj je nezbytná širší shoda na reformě proto, aby byla stabilní. Stejného názoru je i Pelc, podle nějž je třeba mít na zřeteli, že se budou v budoucnu střídat levicové a pravicové vlády. Nelze se podle něj dohadovat o tom, zda je reforma příliš pravicová, nebo levicová. "Musí být smysluplná," dodal. Místopředseda ODS Ivan Langer ČTK řekl, že pokud ČSSD definitivně opustila tezi, že důchodový systém je v současné podobě udržitelný, a kloní se k několikapilířovému systému, "tak pak si myslím, že prostor pro jednání existuje". Místopředseda KSČM Jiří Dolejš je ale k návrhům ODS a KDU-ČSL skeptický. Nemyslí si, že je půjde "vtěsnat" do představ ČSSD a KSČM.

Vicepremiéři si kompetence ještě nerozdělili, moc se ale nezmění

Pět místopředsedů nové vlády Jiřího Paroubka si zatím mezi sebou nerozdělilo kompetence. Předpokládají ale, že víceméně zůstane zachovaný model z předchozího koaličního kabinetu Stanislava Grosse, v němž působili i nynější vicepremiéři Martin Jahn, Zdeněk Škromach, Pavel Němec a Milan Šimonovský. Novým místopředsedou vlády se stal Bohuslav Sobotka, který je prvním zástupcem Paroubka. Bude tedy premiéra zastupovat a řídit schůze kabinetu v jeho nepřítomnosti. V Grossově týmu zastával tuto roli Škromach, nyní řadový místopředseda.

Paroubek ČTK řekl, že zatím se svými místopředsedy o rozdělení pravomocí nehovořil. "Oni jsou především ministry ve svých resortech," uvedl. Místopředseda pro ekonomiku Jahn, který jako jediný z vicepremiérů neřídí žádné ministerstvo, bude zřejmě i nadále garantovat vládní politiku v oblasti vědu a výzkumu, lidských zdrojů a udržitelného rozvoje. Škromach je ministr práce a jako vicepremiér by měl i v novém týmu odpovídat mimo jiné za vztahy s odbory a za tripartitu. Němec je ministrem spravedlnosti. Předpokládá, že v jeho působnosti místopředsedy vlády zůstane stejně jako dosud oblast lidských práv. Němec uvedl, že není důvod měnit pravomoci vicepremiérů, zřejmě jen Jahn se Sobotkou si musí vyjasnit, co budou mít na starosti.

Paroubek si z ministerstva pro místní rozvoj přivedl do Strakovy akademie mluvčí Veroniku Skořepovou i některé poradce, například někdejšího místopředsedu první polistopadové vlády Valtra Komárka či bývalého poslance ČSSD Zdeňka Trojana. Některé poradce nový premiér "zdědí" po svém předchůdci - zůstat mají Ivan Bušniak, Otto Novotný, Jan Mládek nebo Miroslav Kostelka. Ve funkci zůstává i vedoucí úřadu vlády Aleš Šulc. Premiér možná využije služeb bývalého ministra bez portfeje Jaroslava Bureše. "Byl bych rád, kdyby byl jedním z mých poradců a neodcházel úplně od rozdělené práce," řekl Paroubek o Burešovi v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Odchod už avizoval Ivan Fišera, který Grossovi radil v otázkách vzdělávání či lidských zdrojů.

Paroubek nechce zasahovat do personálních pravomocí Svobody

Premiér Jiří Paroubek nebude zasahovat do personálních pravomocí ministra zahraničí a nemíní se ani plést do žádných osobních sporů. V rozhovoru pro ČTK tak reagoval na požadavky několika poslanců ČSSD, kteří chtějí větší vliv strany na diplomacii a prosazují jako druhého muže ministerstva velvyslance při OSN Hynka Kmoníčka. Toho však nechce lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle vyjádření poslance ČSSD Jana Kavana pro deník Právo prý Svoboda na úterní schůzce s Paroubkem řekl, že Kmoníčka nechce kvůli tomu, že se v OSN dvakrát vzepřel proti instrukcím Svobody. Kmoníček ve čtvrtek zopakoval, že to není pravda, že podle nich naopak postupoval. "V téhle chvíli se pan ministr nezvykle hrubě dotkl mé profesionální cti," řekl ČTK z New Yorku. Pokud by se potvrdilo, že pochybil, Kmoníček je připraven rezignovat.

Zeman se nechce k Paroubkovi vyjadřovat, mlčí i k důvěře vládě

Bývalý šéf ČSSD Miloš Zeman se nechce k osobě nového premiéra Jiří Paroubka vyjadřovat. "Bývá zvykem, že nový premiér dostává sto dnů hájení a já mu je dám," řekl ve čtvrtek novinářům po diskusi s brněnskými vysokoškoláky Zeman. Zda Paroubkův tým bude vládnout i za tři měsíce, nechtěl předpovídat. Zeman odmítl také říci, zda mají poslanci ČSSD vládu při hlasování o důvěře podpořit. "Nechci radit našim poslancům, jak mají hlasovat o důvěře vládě z toho prostého důvodu, že poslanec je svobodný, nerozhoduje se podle stranických instrukcí, ale podle svého svědomí, pokud ovšem nějaké má," míní Zeman.

ČNB zvýšila předpověď růstu ekonomiky a snížila odhad inflace

Česká národní banka v nové čtvrtletní prognóze zvýšila předpověď růstu domácí ekonomiky a snížila odhad inflace. Hrubý domácí produkt by měl za letošní rok stoupnout o 3,6 až 4,6 procenta, banka zároveň očekává pomalejší růst cen v horizontu jednoho roku o 1,3 procenta až 2,7 procenta. Uvedl to guvernér ČNB Zdeněk Tůma. ČNB v lednu odhadovala, že hospodářství poroste tempem 3,2 až 4,4 procenta a inflace bude v prosinci mezi 1,6 až třemi procenty. Podle ČNB se ekonomika nadále nachází ve fázi poměrně rychlého růstu. Za nižší inflací bude letos stát pokles dovozních cen. Inflaci by mohl zvýšit nárůst cen ropy či slabší dopad nedávného posílení kurzu koruny. Naopak inflaci může snížit pomalejší zahraniční růst. ČNB odhaduje inflaci do září 2006 v pásmu 1,4 až 2,8 procenta. HDP by měl v roce 2006 stoupnout o 3,2 až 5,2 procenta. V důsledku nové prognózy ČNB nečekaně snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta, tedy na nejnižší úroveň v historii. Úroky jsou tak v Česku nižší než v eurozóně, kde se pohybují na úrovni dvou procent.

Ekonomové: Snížení sazeb zlevní hypotéky a oslabí korunu

Čtvrteční překvapivé snížení úrokových sazeb Českou národní bankou povede ke zlevnění hypoték a dalších úvěrů a na delší čas oslabí korunu. Vklady v bankách budou úročeny ještě méně než dosud. Uvedli to ekonomové, které ČTK oslovila. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Česká měna začala oslabovat již během čtvrtečního dopoledne a postupně se propadla až na 30,55 Kč/EUR, což je nejslabší úroveň od konce prosince. Sazby v ČR jsou nyní nižší než v eurozóně a koruna tak již není tolik atraktivní. V poslední době lze navíc pozorovat odliv investorů ze střední Evropy. "Kurz koruny by se tak mohl po nějakou dobu pohybovat mezi 30,50 až 31 Kč/EUR," řekl analytik PPF Radomír Jáč. Čtvrteční krok centrální banky je podle ekonomů překvapením pro celý trh. Podle Jáče je hlavním důvodem obava ČNB z negativního ekonomického vývoje v eurozóně. Podle Davida Marka z Patria Finance tento krok naznačuje, že ČNB výrazně snížila odhad inflace pro letošní rok. Bankéři z ČNB se tak pravděpodobně domnívají, že česká ekonomika dokáže růst rychleji, aniž by to způsobilo růst cen zboží a služeb.

ČR dostala loni od EU více peněz, než kolik odvedla

Česká republika odvedla od května do prosince 2004 do rozpočtu EU zhruba 563 milionů eur a obdržela z něj skoro 798 milionů. Čistý rozdíl v český prospěch činil tudíž 235 milionů eur (sedm miliard korun), vyplývá z neoficiálního odhadu Evropské komise. Slovensko za stejné období převedlo do pokladny unie skoro 219 milionů eur a obdrželo 378,8 milionu, jeho čistý příjem činil tedy 159,8 milionu eur.

Je to lepší saldo než ČR mohla očekávat podle tabulek vypracovaných na základě výsledků jednání summitu v Kodani v prosinci 2002, kde byly dohodnuty přesné podmínky českého členství. Tehdy se předpokládalo, že v období květen až prosinec 2004 bude rozdíl mezi odvody a příjmy činit 196 milionů eur. Slovensko podle kodaňských tabulek mělo mít čistý příjem 191 milionů. Rozdíl je podle odborného zdroje způsoben zejména tím, že ČR obdržela více peněz pro zemědělství, než se předpokládalo (přímé platby, ale i dotace z titulu venkovského rozvoje). Podle nejmenovaného zdroje EK tyto výpočty dokazují, že Česko, Slovensko, ani žádný další nový členský stát se v prvním období po vstupu nestaly čistým přispěvatelem do rozpočtu EU, všechny z něj těžily. Tento trend bude pokračovat a sílit, jak budou přibývat platby z fondů určených na podporu chudším regionům a zemím (strukturální fondy, soudržnostní fond), kde se projekty teprve rozbíhají, a zemědělské dotace.

Factum: Vládní krize ublížila ČSSD, lidovce neohrozila

Vládní krize ublížila v průzkumech veřejného mínění zejména sociálním demokratům, pozicí KDU-ČSL však neotřásla. ČSSD si od února pohoršila o více než čtyři procenta. Vedoucí postavení mezi stranami patří nadále ODS, kterou by nyní volilo přes 35 procent lidí. ODS by tak spolu s lidovci, jimž by dala hlas více než desetina lidí, měla v dolní komoře většinu, vyplývá z prognózy společnosti Factum Invenio. KSČM by v případných volbách získala 25,6 procenta hlasů a stala by se tak druhou nejsilnější parlamentní frakcí.

Analytici rovněž zjistili, že téměř polovina veřejnosti se nyní nepřiklání k žádné straně. Z prognózy vyplývá, že v dubnu by se sněmovních voleb zúčastnila polovina oprávněných voličů, což z dlouhodobého hlediska představuje mírně podprůměrný podíl. "Pokud by se tato předpověď vyplnila, potvrdila by se dlouhodobě klesající úroveň volební účasti," dodávají analytici.

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by se nyní podařilo překonat pouze čtyřem stranám. ODS by získala pravděpodobně 82 křesel, KSČM 60, ČSSD 33 a KDU-ČSL 25 mandátů. V porovnání s podobným průzkumem před dvěma měsíci komunisté zaznamenali nárůst o 0,7 procenta, jenž ale nepřekonává hranici statistické chyby. Z dlouhodobého hlediska je možné pozorovat i obdobné posílení pozice KDU-ČSL, jejíž volební výsledek by nyní představoval 10,7 procenta. Spory ve vládní koalici postavení této strany nakonec neovlivnily, míní sociologové.

Většinu ve sněmovně by zřejmě získala případná koalice ODS a KDU-ČSL, která by dala dohromady 107 mandátů. ODS by nyní dostala 35,4 procenta hlasů, tedy o 1,9 procenta více než v únoru. Sociální demokraté si vzhledem k předchozímu šetření naopak o 4,3 procenta pohoršili - ve volbách by získali 14,4 procenta hlasů.

Soudci kritizují ministra Pavla Němce i jeho mluvčího Dimuna

Soudcovská unie ve čtvrtek kritizovala ministra spravedlnosti Pavla Němce i jeho mluvčího Petra Dimuna. Podle soudců Dimun svými výroky, kdy kritizoval postoj soudkyně Hany Křikavové v případu obžalovaného katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, zasahuje do pravomocí soudů. Ministr před několika týdny rozhodl o předání Sáního obviněného ze sexu s nezletilými do Kataru. To se nelíbí soudu. Podle soudkyně Křikavové je Němcovo rozhodnutí bezprecedentní a neexistuje žádný judikát, o nějž by se soud mohl opřít. Proto Sáního do Kataru nevydala a kauza nyní míří k městskému soudu. Dimun ve čtvrteční Mladé frontě Dnes uvedl, že postupem soudu byl "znásilněn zákon", a argumenty Křikavové nepřímo označil za lež. "Je nemístné označovat za lháře někoho, kdo má odlišný názor, a je za hranicí zákona mu vyhrožovat," reagoval soudce Vít Bičák. Předseda senátu středočeského krajského soudu Petr Franc zopakoval argumentaci Křikavové, že si nedovede představit, jak by probíhalo dokazování v Kataru, když všichni svědkové jsou z Česka. Ze snahy o ovlivňování obvinila Němce už ve středu Unie státních zástupců. Podle ní se Němec snaží ovlivňovat postup státních zastupitelství v některých trestních kauzách. Unie označila za naprosto bezprecedentní Němcův údajný pokus o odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, stejně jako snahy o personální změny na místech dalších vedoucích státních zástupců. Podle Dimuna se unie opírá o mediální spekulace, které nemají reálný základ.

Senát je pro možnost rozpuštění sněmovny jako řešení vládní krize

Zjednodušit možnost vyhlášení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny v dobách vládní krize má návrh ústavní novely, kterou ve čtvrtek v prvním čtení podpořil Senát. Návrh předložili senátoři opoziční ODS. Normu v nadcházejících týdnech projednají senátní výbory a komise. Navržená změna má umožnit poslancům na návrh prezidenta předčasně ukončit své funkční období poté, když by vláda podala demisi. "Vypsání předčasných voleb by bylo krajní možností řešení politické krize, tedy neschopností sněmovny dohodnout se na sestavení nové vlády," uvedl spoluautor novely Jaroslav Kubera. Návrh podle něj rozšiřuje dosavadní ústavní možnosti k vyřešení vládní krize. "Návrh nezvyšuje v žádném případě pravomoci prezidenta, není také žádným iniciátorem politických krizí či demisí vlády," zdůraznil Kubera. "Z praktického pohledu zkrátí tento návrh dlouhé období sestavování možná i zbytečných vlád," dodal.

Předseda senátní ústavní komise Jiří Stodůlka pokládá za "možná nejdůležitější zádrhel" pro přijetí novely sněmovnou to, že poslanci by po rozpuštění své komory přišli o své platy, kanceláře, asistenty a další požitky. Navíc Senát by se pak stal náhradním parlamentem - na návrh vlády by přijímal zákonná opatření, která by předkládal ke schválení nové sněmovně. "Rozpuštění Poslanecké sněmovny je trest zákonodárcům, kteří nedobře uchopili své povinnosti a nedobře je plní," podotkl Stodůlka. Připomněl, že navrhovanou změnu už Senát předložil v roce 2001 v rámci rozsáhlejší ústavní novely. Sněmovna ji ale v předvolebním období neschválila.

Novela má v Senátu velmi slušné šance na schválení. V prvním čtení ji podpořilo 65 ze 75 přítomných senátorů, přičemž ostatní - většina sociálních demokratů, tři lidovci a oba komunisté - se hlasování zdrželi. I když byla předložena v souvislosti s krizí bývalé vlády Stanislava Grosse, s ohledem na délku schvalování nebude moci být použita ani pro řešení situace, když by nynější vláda Jiřího Paroubka případně nedostala od sněmovny důvěru. Platná ústava nyní umožňuje prezidentovi vyhlásit mimořádné volby v případě, že vláda třikrát po sobě nezíská důvěru sněmovny. Umožňuje to také například při dlouhodobé nečinnosti sněmovny, nebo když poslanci do tří měsíců nerozhodnou o vládní předloze, s jejímž projednáváním kabinet spojil otázku důvěry.

Senát podpořil zařazení velikonočního Velkého pátku mezi svátky

Velikonoční Velký pátek by měl podle většiny senátorů patřit mezi státem uznané svátky. Rozšíření jejich počtu přináší senátorský návrh novely zákona o státních svátcích, kterou ve čtvrtek horní komora v prvním čtení podpořila. Předlohu před závěrečným schvalováním posoudí senátní výbory pro lidská práva a ústavně-právní. Návrh nalezl podporu jen u 39 z 67 přítomných senátorů, většina senátorů ODS zaujala zdrženlivý postoj, mimo jiné kvůli ekonomickým dopadům. "Nemám nic proti posílení velikonočních svátků. Zatím ale nenastala chvíle, kdy můžeme o naší zemi říci, že je tak bohatá, abychom si mohli dovolovat rozšiřovat počet placených státních svátků," uvedl Pavel Eybert z ODS. Česko má nyní třináct státních nebo státem uznaných svátků. Eybert se připojil k možnosti nahradit Velkým pátkem jiný státem uznaný svátek, jak to navrhl například senátor za KDU-ČSL a evangelický duchovní Zdeněk Bárta. Podle něj by svátkem nemusel být Štědrý den. Senátor to spojil s komerčním využitím Vánoc.

Spoluautor novely Martin Mejstřík připomněl, že pro nemalou část Čechů je Velký pátek neopominutelným symbolem křesťanství, které se zapsalo do dějin Evropy. Mejstřík uvedl, že Velký pátek má mezi uznanými svátky řada evropských zemí. Mejstřík se už pokoušel zařadit Velký pátek mezi svátky loni v lednu při projednávání novely, která o čtyři rozšířila okruh významných dnů. Se svou snahou tehdy neuspěl, získal pro ni jen necelou desítku senátorů. Novelu nyní kromě Mejstříka podepsalo sedm senátorů z Klubu otevřené demokracie, KDU-ČSL a ČSSD.

Zákon o válečných veteránech by se měl vztahovat i na policisty

Pečovatelské domy a další výhody, jež mohou využívat váleční veteráni, by se v budoucnu měly týkat i policistů, kteří se zúčastní zahraničních misí. Počítá s tím novela zákona o válečných veteránech, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Už koncem března ji podpořila i Poslanecká sněmovna. Ještě ji musí podepsat prezident Václav Klaus, pak začne platit.

Zákon o válečných veteránech se nyní vztahuje jen na vojáky. Nově by stejná práva jako armádní veteráni měli mít i policisté, kteří nepřetržitě alespoň měsíc sloužili v místě, kde se odehrál ozbrojený konflikt, nebo v mezinárodních mírových operacích. Novelu navrhla skupina poslanců ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL. Odhadli, že by se mohla týkat zhruba 50 lidí, jejichž počet může v příštích letech vzrůst nejvýše o další desítky osob. Státní rozpočet má přijetí novely stát několik set tisíc korun ročně.

Smyslem zákona o válečných veteránech je ocenit lidi, kteří s nasazením životů bojovali za vlast nebo brání či bránili lidskou svobodu na různých místech ve světě. Jeho cílem je odměnit je různými výhodami. Veteráni a jejich životní partneři mají třeba právo trvale nebo dočasně bydlet a stravovat se v pečovatelských domovech. Veteráni tam za pobyt platí jen část nákladů, větší část platí ministerstvo obrany.

ÚS: Vyšší soudy mohou nižším nařizovat, aby zrychlily práci

Ústavní soud trvá na tom, že soudy vyšší instance mohou nižším soudům nařídit, aby urychlily projednávání určitého případu. Ústavního soudci odmítli návrh pražského vrchního soudu a nezrušili část zákona o soudech a soudcích, která tento postup umožňuje. Zákon umožňuje vyššímu soudu na návrh kteréhokoliv z účastníků řízení nařídit soudu nižší instance, aby zrychlil svou činnost a do určitého data rozhodl či provedl jiný požadovaný úkon. Parlament tuto možnost do zákona vložil, aby zabránil stále se zvyšujícímu počtu postihů Česka Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Vrchní soud se bránil tím, že nadřízený soud může o lhůtě rozhodnout, aniž by nesl jakoukoliv odpovědnost za další postup v řízení. Například za to, zda lze ve stanovené době skutečně řízení skončit, nebo tomu brání jiné okolnosti. S tím ale Ústavní soud nesouhlasí. Nadřízený soud musí umět rozeznat, kdy jde o neodůvodněné průtahy a kdy je to taktika řízení, uvedl ústavní soudce Jiří Nykodým.

ÚS: Jindřichovice nemohou zakazovat úředníkům vstup do obce

Jindřichovice pod Smrkem na Liberecku ani jakákoliv jiná obec v Česku nemůže zakazovat státním úředníkům během výkonu jejich funkce vstup do obce. Upozornil na to Ústavní soud, když spornou jindřichovickou vyhlášku jako nezákonnou jeho plénum definitivně zrušilo. Za porušení vyhlášky obecní rada vyměřila pokutu nejprve 10.000 a později ji zvýšila na 30.000 korun. Jindřichovičtí vyměřili i poplatky úředníkům za čas strávený s vedením obce. Například za hodinu se starostou 1200 korun. Krajský úřad v Liberci a později i ministerstvo vnitra ale vyhlášku navrhlo zrušit s tím, že žádný zákon neumožňuje, aby obec zakázala komukoli vstup na veřejné plochy.

Mise zachránila na Srí Lance život 40 dětem a ošetřila 5000 lidí

Nejméně 40 dětem zachránili na Srí Lance životy zdravotníci z dobročinné mise Hand for Help a během 78 dní ošetřili celkem 5168 pacientů. Na jihu země v okolí města Galle postiženém koncem prosince ničivou vlnou cunami pomohli v polní ambulanci a hlavně při výjezdech do terénu přibližně 3400 dětem. Uvedla to mluvčí mise Jana Eichlerová.

Mise na Srí Lance končí a nyní tam zůstávají pouze dva vedoucí, dva technici a jeden zdravotník. Jednají o předání české polní ambulance nedaleké srílanské porodnici. Zdravotník stále ošetřuje místní obyvatele. "Naše polní ambulance byla účinnější pomocí než mnohatunové zásilky léků, s nimiž si příjemci nevěděli rady. Pracovali jsme přímo s lidmi, kteří pomoc potřebovali," uvedla Eichlerová. V dobrovolném týmu se na Srí Lance vystřídalo 41 členů - 17 lékařů, 14 zdravotníků se středním vzděláním, sedm techniků a tři vedoucí. Pracovali zadarmo, na pokrytí nákladů obdrželi od Hand for Help 1200 dolarů měsíčně, tedy 30.000 korun. Tři dobrovolníci museli misi opustit kvůli onemocnění.

Náklady na misi bez stanů dosáhly zatím více než 14 milionů korun a HfH z nich zatím zaplatila téměř 11,3 milionu. Pro vyslání mise získala peníze od sponzorů a počítá ještě s dalšími příjmy, aby na misi neprodělala. Řadu mecenášů odradila podle Eichlerové nepříznivá kampaň v českých médiích. Některá z nich kritizovala malou vytíženost zdravotníků především v porodnici. "Mrzelo nás to. Vždyť jsme do terénu vyráželi v sedm hodin ráno, vraceli se v deset v noci a sotva motali nohama," prohlásila zdravotní sestra Zuzana Kosařová. Denně čeští zdravotníci ošetřili průměrně 66 lidí. Péče o jednoho z nich vzhledem k celkovým nákladům na misi stála kolem 2700 korun. Použili například léky za zhruba 1,3 milionu korun.

Na majetek Václava Fischera byl vyhlášen konkurz i v Česku

Městský soud v Praze vyhlásil v úterý konkurz na majetek Václava Fischera. ČTK to řekla Marie Schorchtová, mluvčí podnikatele Karla Komárka, jehož firmy návrh na konkurz podaly. Již 16. března přitom německý soud vyhlásil konkurz na soukromý majetek Fischera, a to na jeho žádost. Fischer tak chtěl ochránit svůj majetek před exekucí, jejímž prostřednictvím se skupina firem Komárka pokouší získat asi 400 milionů korun, které jí údajně Fischer dluží.

Podle Fischera, který dluhy popírá, porušil český soud vyhlášením konkurzu právo Evropské unie. Vyhlásil totiž konkurz až poté, co na jeho majetek již začal konkurz v Německu. Soudce Pavol Pikna však ČTK řekl, že český soud o konkurzu rozhodnout mohl. "Soud by nepřistoupil k prohlášení konkurzu, kdyby to nebylo možné," dodal. Fischer ČTK řekl, že pro něj se tímto krokem českého soudu nic nemění. Jeho majetek je podle jeho německých právníků dostatečně ochráněn konkurzním řízením, které běží v Německu. O vyhlášení konkurzu se dozvěděl až od médií. Podle Schorchtové byl konkurz vyhlášen na základě podání vícero dlužníků. Konkurz je také, jak dodala, nadřazen exekuci, která se úterním rozhodnutím soudu pozastavuje. Dosud však neskončila, a tak Schorchtová nebyla schopna sdělit, zda se nějaký Fischerův majetek v rámci exekuce podařilo zabavit.

Vědci vyvinuli program, který umožňuje ovládat počítač hlasem

Zpřístupnit svět internetu a rozšířit možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění lidem s těžkým tělesným postižením umožňuje nový počítačový program, který vyvinuli vědci na liberecké Technické univerzitě. Program MyVoice umožňuje ovládat počítač lidským hlasem, který plně nahradí klávesnici a myš. Jeho velkou výhodou je, že "umí česky". Na tiskové konferenci v Praze to uvedl Jan Nouza z Laboratoře počítačového zpracování řeči Technické univerzity v Liberci. Handicapovaní mohou díky programu psát textové dokumenty, přijímat i odesílat elektronickou poštu, číst webové stránky, kreslit obrázky, prohlížet fotografie, pouštět hudbu nebo telefonovat. Povely uživatel diktuje prostřednictvím mikrofonu. Zatímco pro některé světové jazyky, jako jsou angličtina, francouzština, němčina či japonština, existují komerčně dostupné produkty pro hlasový diktát už několik let, čeština zůstávala pozadu. "Čeština je podstatně složitější jazyk než jiné řeči. Například angličtina má zhruba 50.000 slovních tvarů, kdežto českých slov a slovních tvarů je asi milion," řekl Nouza.

Sedmnáctileté Ditě z Prahy trvalo asi dva dny, než se naučila program používat. Ačkoli dívka nemůže kvůli postižení uchopit ani tužku, pomocí jednoduchých povelů jako "vyber doleva", "vyber na začátek", "dolů" či "na konec" může snadno surfovat po síti. Daří se jí to přesto, že má určité hlasové vady. Nouza upozornil, že program pamatuje i na zábavu - přístupné přes mikrofon jsou třeba i počítačové hry.

V budoucnu by program mohl usnadnit práci s přepisem mluvených textů. Podle Nouzy už v současné fázi lze nadiktovat do počítače text zhruba stejnou rychlostí, jako píše člověk. Zájem projevují firmy pro přepis zpravodajství, besed či parlamentních projevů. Zatím je však program příliš pomalý a jeho slovník je omezen asi na 100.000 slov, což je pro češtinu málo. Podle Nouzy problém spočívá mimo jiné v tom, že lidský projev je plynulý, mezi slovy nejsou mezery a systém musí vyhledat nejpravděpodobnější kombinace.

Houbaři se těší z prvních májovek, vlhko prospívá i smržům

Houbařské košíky se plní prvními čirůvkami májovkami. V Česku rostou i různé druhy smržů, svědčí jim vlhko a lidé je mohou najít i na svých pravidelně zalévaných zahradách. ČTK to řekl jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha. "Májovka je houbička velice dobrá a je to houba, kterou už sbírá víc lidí," uvedl Smotlacha. Dosud s košíkem do lesa a na louky vyráželi hlavně houbaři-znalci. Hojně teď rostou smrže, kterých existuje celá řada - smrž obecný, smrž pražský či smrž vysoký, vyjmenoval Smotlacha. Zkušení houbaři mohou domů přinést také jedlé druhy hnojníků, ucháče obrovské, "stálicemi" jsou celoroční hlívy ústřičné. Například hnojníky však sám Smotlacha příliš nedoporučuje, houba totiž rychle černá a ztrácí na kvalitě. Z lesů naopak již zmizely kačenky české. "V příštích dnech by se mohly objevit první hříbky," těší se Smotlacha.

Počasí

V pátek bude polojasno, od západu pak bude přibývat oblačnosti a místy se objeví déšť. Teploty vystoupí na 14 až 18 stupňů, na horách čekáme kolem 10 stupňů. Vát bude slabý proměnlivý vítr.