Největší armádní zakázka v historii: transportéry za 25 miliard
Česká armáda připravuje největší zakázku ve své historii. Vojsko hodlá nakoupit 234 nových obrněných transportérů. Nákup transportérů kritizují opoziční parlamentní strany kvůli vysoké ceně a experti varují před netransparentností výběru. V tendru přitom skutečně nejde o málo: za transportéry je armáda ochotná zaplatit až 25 miliard korun. Více v pravidelné rubrice O čem se mluví.
O nákupu nových kolových transportérů se jedná už řadu roků, až letos v dubnu rozhodla vláda o vypsání tendru. V něm se pravděpodobně utkají tři typy transportérů, rakouské stroje Pandur od firmy Steyer-Daimler-Puch, finské transportéry Patria a snad i švýcarská vozidla Piranha společnosti Mowag. Životnost vozů má být podle náměstka ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslava Kopřivy 20 let. Provozní náklady za tuto dobu dosáhnou dalších asi 20 miliard korun. Mezi hlavní kritéria ve výběrovém řízení bude, vedle technických paramatrů, patřit i cena. I když tender byl oficiálně vyhlášen nedávno, boj o zakázku začal už dříve. Finové otevřeli své zastoupení v Praze už na podzim 2003 a nelenili ani Rakušané. Ti mají jiný trumf - jako poradce pro ně pracuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Ministerstvo obrany tvrdí, že výběrové řízení bude maximálně transparentní. Podle ministra Kühnla se nebude opakovat situace ze soutěže na stíhací letouny, kdy z tendru v roce 2001, s výjimkou jediného uchazeče, odstoupili všichni zájemci, protože považovali soutěž za neprůhlednou. V transparentnost výběru věří i jeden z uchazečů, rakouská firma Steyr-Daimler-Puch. Více její konstruktér Béla Koleszár.
"V ostatních firmách máme silnou konkurenci. Nevíme ale ani, kdo se účastní tendru. My máme z technického hlediska velmi kvalitní nabídku. Já jsem konstruktér a z technického hlediska nemám žádné starosti. Doufám, že soutěž bude korektní, vypsání tendru přes mezičlen je korektnější, než jaká by byla bez něj."
Právě po zkušenostech z minulosti se totiž na přípravě výběrového řízení podílela renomovaná poradenská firma PricewatterhouseCoopers, která bude na celý kontrakt i dohlížet. Konečné slovo ovšem bude mít vláda. Více ministr obrany Karel Kuhnel.
"Výběrové řízení je vyhlášeno jako dvoustupňové, v prvním kole se do 27.5. mohou přihlásit všichni, kteří mají pocit, že jsou zakázku sto zajistit. Z nich budou vybráni ti, kteří toho schopni skutečně budou a budou osloveni s příslušnou dokumentací a bude jim umožněn přístup ke všem potřebným údajům. Předpokládám, že v tom konečném kole zbude několik zájemců a mězi nimi proběhne věcně i finančně kriterializovaná."
Právě cenu transportérů kritizují opoziční parlamentní strany. Zakázce vyčítají například cenu. Poláci prý zaplatí za třikrát více transportérů jen polovinu více, než Češi. Podle náměstka ministra obrany Jaroslava Kopřivy však Polsko za uvedenou cenu získá pouze podvozky, zatímco Česko kompletní transportéry.
"Záleží na tom, česká nebo zahraniční splní kriteria našeho zadání. Tak bude proveden i výběr. Pokud by to byla česká firma, bylo by to jednodušší z hlediska zásobování náhradními díly atd. To je ale ostatně obecné kriterium. Otázka jsou i případné offsety. Ty jsou např. u gripenů stanoveny na 130 % ceny. Z armádní zakázky tak budou profitovat i další."
Právě offsety, tedy zpětné investice, mají mít, podle zadání tendru, hodnotu 100 procent ceny zakázky. Společnost Steyr-Daimler-Puch už jedná o spolupráci s Meoptou či Leteckými opravnami Malešice. Finská Patria jedná s víc než dvaceti českými podniky.
Transportéry pro českou armádu mají nahradit zastaralé typy OT-64, které vojsku slouží od druhé poloviny 60. let. Armáda jich má asi šest set, většina z nich už je ale nepojízdných. O jejich spolehlivosti se mohla armáda i veřejnost přesvědčit už v roce 2001, když čtyři stroje vyrazily střežit budovu Rádia Svobodná Evropa v centru Prahy. Z jihomoravského Hodonína vyjely čtyři, jeden musel pro poruchu zastavit na dálnici kousek za Brnem. Dalšímu se po krátké zastávce na předměstí Prahy nepodařilo nastartovat motor a totéž se opakovalo s třetím transportérem už jen pár desítek metrů od cíle, když musela kolona zastavit na červený semafor. Ke Svobodné Evropy dojelo samostatně jedno jediné vozidlo.
