Prezident Klaus ve sporu s bývalými disidenty

Prezident Václav Klaus se znovu dostal do sporu s bývalými disidenty. Tentokrát se spor týká Klausových výroků, které pronesl minulý týden na varšavském summitu Rady Evropy. Václav Klaus tehdy mimo jiné varoval před nebezpečími, která přináší postdemokracie. Jaká nebezpečí to jsou? To ví Martina Lustigová.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Prezident Václav Klaus vidí jako nebezpečí především nátlak nejrůznějších nevládních organizací, které chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb. Více prezidentův mluvčí Petr Hájek: "Prezident ve svém vystoupení připomněl, že boj o lidskou svobodu neskončil, že před sebou máme další nová nebezpečí, že není možné bojovat jen staré bitvy se starými nepřáteli, protože vznikají nová hnutí, nové -ismy, nové filosofie, které též mohou znamenat ohrožení svobody."

Na prezidentova slova reagovala skupina bývalých disidentů - mezi nimi například Jan Ruml, Jiřina Šiklová, Václav Malý nebo Petr Uhl. Ti napsali Václavu Klausovi otevřený dopis, v němž se ohradili proti jeho výrokům z minulého týdne. "Kdyby nebylo občanských sdružení, občanské společnosti, různých spolků a občanských iniciativ, tak by se nám opravdu žilo velmi těžko a nekontrolovatelně," míní Petr Uhl.

Podle prezidenta Klause je smutné, že si disidenti vztáhli jeho výroky na sebe, protože se ani slovem nezmínil o hnutích, která působila v době, kdy u nás panovala nesvoboda. Ovšem patnáct let už je u nás podle prezidenta situace jiná a každý může v zákonném rámci dělat to, co pokládá za prospěšné. Petr Hájek dodává: "Prezident říká jasně, že trvá na tom, že nejrůznější hnutí a skupiny, které nemají dost odvahy, sil ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas o svou demokratickou legitimitu, mohou nebezpečí pro svobodu představovat." Podle prezidenta tito lidé ve spojení s mocným mediálním světem chtějí občanům diktovat svou vlastní představu o svobodě a demokracii, protože se k tomu cítí být "vyvoleni." "Prezident míní, že by však stačilo, kdyby byli zvoleni. To ale podstoupit nehodlají. A takové jednání prezident za nebezpečné opravdu považuje," dodává Petr Hájek.

Co na Klausovu výtku, že občanská sdružení nemají dost odvahy jít do voleb, ale přesto chtějí veřejný život ovlivňovat, říká Petr Uhl? "Ale to není pravda. Spousta lidí z občanských iniciativ různým způsobem kandiduje do funkcí ve sdruženích nebo v politických stranách. Jsou neparlamentní strany - tito lidé mají dost odvahy, ještě se ale do parlamentu nedostali. Já sám jsem členem Strany zelených. Celá ta věc je psychologické povahy. Václav Klaus byl před listopadem 1989 jako většina lidí nesvobodný. My jsme proti tomu něco dělali a v tomto smyslu jsme se cítili svobodnými. Nenechali jsme si ty poměry vnutit. A stejně tak svobodnými jsme dnes. A on tu předlistopadovou nesvobodu rozšiřuje ještě na dnešní dobu a napomíná, mentoruje lidi, aby nebyli společensky aktivní." Budete na prezidentovu reakci nějak odpovídat? "Já nevím. Já nemíním polemizovat s člověkem, který není odpovědný ani politicky, ani trestně, ani občansky, který zneužívá své ústavou zaručené neodpovědnosti a který žije ve starém systému nesvobody."

Václav Klaus v posledních týdnech pronesl celou řadu kontroverzních výroků. Nedávno například pobouřil tím, že tábor v Letech u Písku odmítá chápat jako koncentrační tábor v tom smyslu, v jakém je termín koncentrační tábor tradičně vnímán, a 300 mrtvých Romů označil za "oběti spojené s epidemií skvrnitého tyfu." Mnohé politiky zase rozčilují Klausovy výroky na adresu Evropské ústavy. Evropští demokraté se dokonce obrátili na Ústavní soud, aby Klausovo vystupování proti euroústavě posoudil.