Chlebové pece jsou atrakcí. Přinést si můžet i svůj kvásek
Chlebové pece stály v minulosti v řadě obcí. Byly určené pro chudší obyvatele, kteří si nemohli dovolit postavit pec ve svém domě. Dnes se některé stávají atrakcí. Opravují se, staví repliky a slouží k setkání lidí u voňavého chleba, buchet i masa.
"V roce 1830, když putovali skláři po Šumavě, tak se do Lenory přistěhoval sklářský mistr, jakýsi pan Mayer a založil tu sklárnu. V roce 1834, když nabral dělníky, tak ti lidé museli mít co jíst. Proto nechal postavit pec. Ne jednu, doloženy jsou v Lenoře tři. Jiná verze říká, že jich bylo pět. Pec sloužila zaměstnancům sklárny i obyvatelům Lenory. Těm méně majetným, kteří si nemohli dovolit nechat si postavit pec ve svém domě."
Obecní pec se v Lenoře používala ještě několik let po druhé světové válce. Na pečení se většinou domlouvalo několik rodin najednou. Do správně rozehřáté pece nasázely připravené kynuté těsto a domů si odnášely voňavé bochníky chleba. V roce 1958 byla obecní pec na chleba zapsaná jako nemovitá kulturní památka. O čtyřicet let později, v roce 1998 tu tradici pečení oživil Václav Mráz.Vůně upečeného chleba je něco úžasného, říká starosta Bílé Vody
Po Česku vznikají i repliky chlebových pecí. Replika z 18. století vznikla například v obci Štolmíř. Postavil ji Jaroslav Závacký, který jako jeden ze dvou pecařů v Česku staví pece starým způsobem z pálených cihel a bez použití šamotu. Ukázky pečení v ní probíhají od roku 2014. Nejdřív tradiční bochníky a dalamánky. Pak si každý může upéct, na co má zrovna chuť. Ideální sousedské setkání.Chlebová pec by se měla stát i atrakcí Bílé Vody na Jesenicku, uvedl starosta Miroslav Kocian.
"Ten nápad vznikl před mnoha lety. Vždycky jsem si pohrával s myšlenkou pečení chleba, protože jako malý kluk jsem si pamatoval, když stařenka pekla chleba na Valašsku. Po chlebu se v peci dopékaly frgále. Já jsem to prožíval. Je to takové připomenutí mladé nastupující generaci, že ten chleba není o tom, že si ho koupíte někde v supermarketu, ale že je to proces s živým materiálem, živým kváskem. Cítit vůni toho čerstvě upečeného chleba je něco úžasného."
Stavba pece je součástí velkého přeshraničního projektu. Bude sloužit k rozšíření turistických zajímavostí na území, kde působila princezna Mariana Oranžská.Máte svůj kvásek? Budete si ho moct přinést
Zatím je pec ve stadiu výběrového řízení. Hotová by měla být v druhé polovině tohoto roku. Když budou lidé chtít, mohou si přinést i vlastní kvásek.
"Hotová by měla být v druhé polovině tohoto roku. Pokud máte svůj kvásek, dovezte si ho, uděláme tady chleba. Ale chceme dělat slavnosti chleba, ukázky pečení chleba pro předškoláky. Chceme dělat i jiné aktivity, protože v chlebové peci se dají péct třeba husy. Dá se tam dělat cokoliv jiného, nejen chleba. Jídlo vždycky lidi spojovalo. Máme v Bílé Vodě velkou rumunskou komunitu, ať ukáží, jak oni pečou chleba. Je to propojení toho starého způsobu pečení chleba se spojením těch nových receptů. Samozřejmě Poláci, kteří taky mají rádi dobré jídlo a dělají dobré jídlo. Vezměte kvásek a přijeďte."
V Sopoticích mají repliku gotické pece, teplo izoluje drcené sklo
Repliku pece postavili i v Sopoticích v Orlických horách. Jedná se o funkční repliku dřevem vytápěné gotické pece. Patří mezi tzv. hliněnky a je postavená z téměř 3000 tisíc pálených cihel. Upéct se tu dá až 40 bochníků najednou.
Zajímavostí je, že prostor mezi klenbami je vyplněn dvěma tunami drceného skla, které zajišťuje akumulaci tepla při roztápění pece a následným pečením.