Pendleři musí buď skončit, nebo si najít ubytování za hranicemi
Pro Čechy, kteří jezdí za prací do Rakouska a Německa, platí kvůli koronaviru nová pravidla. Takzvaní pendleři nemohou vyjet za hranice na méně než 21 dní a po návratu do Česka je čeká dvoutýdenní karanténa. Když se vrátí dřív, přijdou o postavení pendlera. Nově je ale možné pracovat i víc než 100 kilometrů od hranic. Dosud měli pendleři výjimku a mohli každý den do práce dojíždět.
"Je tam celá řada odvětví, která jsou závislá na našich zaměstnancích. Pokud si zaměstnavatelé chtějí udržet českého zaměstnance, tak prostě vyvinou snahu zajistit jim ubytování. Jak to udělají, je samozřejmě na nich, můžou to být hotely, ubytovny a tak dále," uvedl ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD.
Pendleři: Vláda by měla problém řešit
Vláda chce pendlerům umožnit pracovat v zahraničí. Zároveň je to ale poslední kanál, kudy se může nemoc ze zahraničí šířit. Pendleři se museli rychle rozhodnout.Do Německa se rozhodl odjet například elektrikář Jan Šulc z Litvínova. Myslí si, že lidé o práci přicházejí rozhodnutím vlády a proto by měla jejich problém řešit:
"Oni nám de facto znemožnili normálně pracovat, tak by bylo fajn, aby se k nám postavili stejně jako k ostatním."
Záleží na tom, jak se k pendlerům jednotliví zaměstnavatelé postaví, dodává Zuzana Soukupová, která pracuje v továrně.
"Někteří slušnější zaměstnavatelů to řeší tím, že nařídili kurzarbeit. Lidi s dětmi dostanou 67 procent mzdy, bez dětí 60 procent. V jedné firmě v Neukirchenu to mají do Velikonoc."Pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách mají výjimku
Pro Německo i Rakousko jsou pendleři často nenahraditelní. Na základě žádosti německé a rakouské vlády se přísnější podmínky nebudou vztahovat na občany, kteří pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo v záchranných složkách.
Bavorsko a Sasko budou také vyplácet pendlerům ve zdravotnictví a sociálních službách mimořádné prémie, aby je udržely v práci. Bavorsko 60 eur a Sasko 40 eur na den, říká hejtman Karlovarského kraje Petr Kubiš z hnutí ANO, který smlouvu vyjednal."Představitelé jednotlivých zemí budou v kontaktu jak se zaměstnavateli, tak i s ubytovateli a budou nabízet za velmi výhodných podmínek ubytování pro naše občany, kteří tam pracují."
Například Jakub Novák dojíždí se třemi kolegy do řeznické firmy asi 20 kilometrů od hranic. Aby si firma české pracovníky udržela, nabídla jim, že ubytování ve městě na potřebnou dobu zajistí i zaplatí. Některé firmy Čechům řekly, že mohou být doma. Nedostanou výpovědi, ale ani výplatu. Další se od pracovních agentur dozvěděli, že mohou zůstat doma na tzv. kurzarbeit.
Mohou nastat i paradoxní situace. Čech Robert Prade žije v německé Žitavě a jezdí pracovat do Liberce. Mohl by nastat absurdní scénář, kdy by po 14 dnech karantény v Žitavě přijel z rizikové země a v Česku by byl na hranicích poslán zpět do karantény. Jiří Zahradník naopak bydlí v Liberci a v německé Žitavě pracuje v Obchodní a hospodářské komoře. V práci tak řeší i telefonáty německých firem, jestli mají dát pendlerům výpověď nebo jim zajistit ubytování. Jak dodal, problém je, že nikdo neví, na jak dlouho to je.