Aktuální potřeby české diaspory, využití potenciálu českých krajanů, podpora programu České kulturní dědictví i nové formy komunikace – o tom se debatovalo v rámci kulatého stolu pořádaného v Senátu předsedou Stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí Tomášem Czerninem.
Debata o diaspoře pořádaná předsedou Stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí, foto: archiv Senátu Parlamentu ČR
Tomáš Czernin, foto: archiv Senátu Parlamentu ČR
Počet Čechů žijících v zahraničí stále narůstá. Na rozdíl od minulosti mnozí z nich počítají s návratem. „V současnosti existuje na 300 krajanských spolků. Je třeba zvýšit systémovou pomoc na jejich fungování,“ prohlásil ve svém vystoupení zmocněnec MZV pro krajany Jiří Krátký. “Spolupráce s krajanskou komunitou je významným obohacením. A to především z hlediska sociálního, ale nezanedbatelný je i ekonomický přínos. Jen za rok 2018 poslali krajané ze zahraničí do ČR téměř 86 miliard korun. Největšími přispěvateli jsou mladí Češi pracující v Německu, Rakousku, Velké Británii a Irsku.“
Aby odchod nebyl ztrátou, ale příležitostí
Velmi početnou skupinou lidí, kteří odcházejí za prací do zahraničí, jsou čeští vědci. Jednou z takových je i Markéta Kubánková, zabývající se biofyzikou. V současnosti působí na Institutu Maxe Plancka v Německu. Je také jednou z iniciátorek facebookového profilu Czechpats in Science, který se snaží o propojení českých vědců v zahraničí mezi sebou a mezi institucemi v ČR. „Během prvního roku se zaregistrovalo několik stovek vědců. Uspořádali jsme dvě konference a několik setkání. Odhadujeme, že téměř polovina vědců by se v budoucnu ráda vrátila zpět do Česka. Ale často tu naráží na řadu problémů“, zaznělo z úst mladé vědkyně.
Mezi takové překážky patří problémy s nostrifikací diplomů, komplikovaná administrativní nařízení, netransparentnost výběrových řízení a v neposlední řadě i horší finanční ohodnocení ve srovnání se zahraničními institucemi.
Zachování češtiny je podmínkou k návratu
Foto: archiv Senátu Parlamentu ČR
Program podpory českého kulturního dědictví na léta 2021 – 2025 počítá s navýšením peněz právě na různé projekty výuky češtiny v zahraničních komunitách. V posledních letech v tomto směru hrají nejdůležitější roli České školy bez hranic. „Zatím to ale často funguje na dobrovolnické bázi, je nutná systémová podpora,“ mluví ze zkušenosti zakladatelka projektu Lucie Slavíková – Boucher.
Tu má na starosti Ministerstvo školství. Podle ředitele mezinárodních vztahů MŠMT Ladislava Bánovce se v příštích letech počítá jak s rozšířením počtu učitelů v tradičních i nových krajanských komunitách, tak podporou lektorátů bohemistiky na zahraničních univerzitách. Jejich počet se v posledních letech snížil.
Širší debatu o možnostech využití potenciálu expatů i spolupráce s diasporou nabídne krajanská konference, která se uskuteční 29. - 30. září v Praze.
