Co udělat pro krajany? Zavést korespondenční volbu a zjednodušit získání občanství
Předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Raduan Nwelati (ODS) si myslí, že na schválení korespondenční volby je v současné politické konstelaci velká šance. Nicméně Češi v zahraničí mají i další potřeby.
Koncem července se pod vaší záštitou uskuteční XV. mezinárodní konference českých škol v zahraničí a zároveň oslavíte už 20. výročí založení první porevoluční české školy v zahraničí, kterou je konkrétně Česká škola bez hranic v Paříži. Jak vy osobně vnímáte tyto české školy, jejich neustále se zvyšující počet? Jsou podle vás nová centra krajanské komunity?
„Já jsem člověk, který žil většinu svého dětství a mládí mládí, v zahraničí. Já jsem prakticky od nějakých šesti let do svých 24 let žil v Sýrii, takže tady v Česku jsem nechodil do žádné školy. Učit český jazyk v zahraničí děti našich krajanů, je velmi dobrá věc a proto jsem za to velmi rád a velmi silně to podporujeme.“
Máte pocit, že se dostává těmto školám ze strany státu dostatečné podpory?
„Jsou školy, které mají smlouvy s ministerstvem školství a jsou školy, které nemají. Teď nedávno jsme právě měli jednání s bývalým ministrem školství a chystáme se i mít jednání s panem ministrem Bekem ohledně toho, abychom nějakým způsobem pomohli i těm školám, které v tuto chvíli nemají ty smlouvy s ministerstvem školství, aby takovou smlouvu mohly získat. Také by bylo dobře, kdyby v souladu s podmínkami mohly mít i výuku on-line, to znamená i vzdálenou výuku, protože někdo žije někde dál a nemá tu možnost zapsat dítě do těch českých škol bez hranic. Na ministerstvu jsme cítili, že i oni jsou tomu nějakým způsobem nakloněni. Také se mluvilo o určité kombinaci, třeba online výuky s prezenčními zkouškami. Měl jsem pocit, že ministerstvo školství má velký zájem to podporovat a je potřeba nacházet kompromisy, aby to splňovalo ty zákony, podmínky, které tady máme. Důležité je, aby školy mohly vydávat diplomy, které pak budou v Česku uznány a umožní pozdější studium na českých vysokých školách.“
Další krajská konference se bude konat v září. Nedávno byl zveřejněn rozsáhlý výzkum potřeb krajanských komunit jednotlivých zemí z hlediska udržení vazeb na ČR. Co vy osobně považujete za zásadní?
„Na konferenci budeme mluvit o místě zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích. Co se týče těch požadavků, tak samozřejmě na prvním místě vnímáme požadavek na tzv. korespondenční volbu. Myslím, že je to naprosto oprávněný požadavek a cílem naší komise je to i nadále prosazovat. A ten zákon teď leží ve sněmovně, je to naše senátní iniciativa. Jednáme se sněmovnou, aby to pokud možno zařadili na jednání co nejdříve. Druhou věc, kterou vnímám, že krajané v zahraničí by chtěli, aby se zlepšila jejich informovanost. A tato konference k tomu má taky přispět. Na té konferenci je seznámíme s novými věcmi, které se týkají exekutivy EU. Chceme, aby byl zřízen portál, řeknu občana žijícího v zahraničí, aby si mohl založit jak datovou schránku anebo si mohl udělat bankovní identitu, což mu zjednoduší vyřizování některých dokumentů v ČR. Ale i tak chceme, aby byl opravdu ještě zřízen portál, který bude vyloženě pro Čechy žijící v zahraničí. Požadavek je i na to, aby se změnil zákon o českém občanství. A to z toho důvodu, že například v Brazílii, v Chile nebo v Argentině, tam je velký počet potomků českých emigrantů, kteří si zatím nedokázali vyřídit české občanství. Mají o to zájem a je potřeba tam udělat nějaké změny, aby se to dotýkalo i jich, aby to české občanství mohli získat. V tomto smyslu taky spolupracujeme s ministerstvem zahraničních věcí, zároveň to spadá i pod ministerstvo vnitra, takže tam musí dojít k nějaké dohodě a byli bychom rádi, kdyby se to podařilo.“
Vy už jste zmínil korespondenční volbu, což je skutečně nejcitlivější. Zdá se, že dnes má vláda v parlamentu k dispozici většinu, která by mohla tento zákon prohlasovat. Myslíte si, že už v příštích sněmovních volbách by mohli krajané hlasovat korespondenčně?
„Nevím, jestli už ty příští parlamentní volby, ale byl bych velmi rád, kdyby to tak bylo. Myslím si, že ta šance prosadit zákon je veliká, protože opravdu ta shoda, já řeknu, v koaličních stranách existuje. Není úplná, musím přiznat. Jsou tam jednotlivci, kteří s tím mají problém například v tom, že se obávají, aby tam nedošlo k falšování těch voleb například kvůli problémům s ověřováním totožnosti. Já osobně se těchto problémů neobávám.“
Hodně se mluví o návratové politice, ale osobně mám pocit, že úřady a české firmy vlastně o lidi se zkušenostmi ze zahraničí příliš nestojí a ti lidé se pak po svých negativních zkušenostech tady v Česku zase vracejí zpátky do zahraničí.
„Takový dojem nemám. Na druhou stranu vím, že některá pravidla tady máme velmi komplikovaná. Například pro lékaře. Mám i osobní zkušenost, ne přímo já, ale můj příbuzný. Český lékař, který studoval v zahraničí. Chtěl udělat nostrifikaci diplomu, ale tak po roce a půl to vzdal a šel pracovat do Německa. Tam všechna povolení získal během půlroku. Tady si myslím, že je něco špatně. Myslím si, že je potřeba i se zaměřit na to, aby naše zastupitelské úřady v zahraničí i byli vstřícnější ve smyslu podávání informací nebo pomoci těm lidem, kteří se připravují na návrat do ČR.“
Například sousední Polsko pěstuje velmi intenzivní vztahy ke své diaspoře. Je pro Vás vzor? U nás se tak dobře komunikace s lidmi žijícími v zahraničí nedaří, co je podle Vašeho názoru příčina?
„Myslím, že se snažíme o to, aby se komunikace dařila. Předpokládám, že třeba na nastávající konferenci bude velké zastoupení Čechů žijících v zahraničí. A po vašem dotazu se podívám na to, jak to dělají v Polsku a třeba se v něčem inspirujeme.“
