Krajané by uvítali větší spolupráci s Českem i usnadnění návratu
Korespondenční volby, jednotná platforma pro efektivní spolupráci, politická vůle spolupracovat s krajany, školství a usnadnění návratu do republiky. Na tyto oblasti upozornil dotazník, který vyplnilo 196 Čechů v zahraničí od 18 do 81 let.
On-line debatu o výsledcích uspořádala Česká škola bez hranic. Jak uvedla její předsedkyně Lucie Boucher Slavíková, dnes je v zahraničí 120 českých škol, které mají po celém světě 3600 žáků. Schází se v nich všechny generace. Ocenila řadu změn, které se už podařilo prosadit, například zákon o znovunabytí českého občanství, možnost vyzvednout doklady na honorárních konzulátech, zrušení povinnosti rozdílových zkušek, či zápisu do kmenové třídy.
Korespondenční volby - podle krajanů existuje řada fungujících příkladů
Pro korespondenční volby se v dotazníku vyslovilo 96 procent. Charles Wiener ze Švýcarska přpomněl, že v této zemi je korespondenční hlasování něco úplně normálního. "Vymýšlet si, jak by to měla být v Česku je zbytečné. Existuje řada dobře fungujících příkladů korespondenčních voleb."
Předseda stálé komise Senátu pro krajany Tomáš Czernin uvedl, že Česko chce být v kontaktu se všemi generacemi krajanů. Zastoupení krajanů v Senátu a v Parlamentu jsou asi vzdušným zámkem, to by musely v zahraničí fungovat politické strany. Dodal, že prosazení korespondenční volby je v důsledku voleb v USA teď komplikovanější, protože se objevují hlasy, jak zaručit, aby někdo nepodváděl nebo nehlasoval dvakrát. Obává se, že se návrh na vládu nedostane.
Krajané volají po on-line výukových materiálech
Krajané by si přáli zavedení online výukových materiálů. "Ve Francii je na online výuku celá organizace. Můžete studovat korespondenčně do maturity," dodala Lucie Boucher Slavíková. Podle ní je to úkol do budoucna, který nebude přes noc.
Krajané by také měli zájem na bilaterárních smlouvách, kde by byla čeština uznávaná jako mateřský jazyk. Jak dodal zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký, příští týden týden proběhnou konzultace s ministerstvem školství o uznávání češtiny na německých školách.
Čeština by se tak dostala do kategorie volitelných předmětů a mohla by se učit i dopoledne. Dokázalo by to zvýšit zájem o češtinu. Krajané by také v oblasti školství, ale i důchodů a sociální pomoci uvítali konkrétní osobu, se kterou by řešili problémy směrem k ČR.
Čeští vědci by uvítali pomoc při návratu do vlasti
Ve vědě a výzkumu pracovalo 23 procent lidí, kteří odpovídali v dotazníku. S kolegy v Česku jich spolupracuje 42 procent a stejné procento by rádo spolupracovalo, ale potřebuje vytvoření vhodných podmínek. Za nejdůležitější považují začlenění dětí do českého vzdělávacího systému. Když dítě nebo partner nebudou mít možnost se češtinu doučit, tak pro ně návrat nepřichází v úvahu. Volají po zpětné vazbě, aby studenti, kteří odjedou do zahraničí, při návratu věděli, že jim nebudou kladeny složité podmínky.
Jakub Červenka, zakladatel spolku Proč se nevrátit, připomněl, že Češi mají při návratu problémy s nostrifikací, jedná se o složitý proces, mnozí proto znovu odchází do zahraničí.
Jak dodal zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký, je škoda, pokud se tito lidé vrátí a nenajdou uplatnění pro svou kvalifikaci. "Letos jsme vytvořili platformu CzechGlobal, která by měla na jednom místě sjednotit Čechy podle oblastí, ve kterých působí. Jedna z nich je i věda. Jak bude platforma úspěšná však bude záležet na zájmu samotných Čechů v zahraničí a na informacích, které budou sdílet."
Člověk, který zná danou zemi, je nedocenitelný
Diskuze upozornila také na to, že krajané, kteří v zahraničí žijí, jsou nezaplatitelní poradci pro ty, kteří v nich chtějí investovat. Například Vítězslav Nezval z Malty připomněl, že zdejší spolek spolupracoval s bývalým honorárním konzulem, který bohužel zemřel a nový zatím není. Zmocněnec Jiří Krátký v této souvilosti poznamenal, že role honorárních konzulů je při pronikání českých firem výrazná a bude jí věnována samostatná debata.
