Sochař Váňa přivezl na lodi díly k obnově Mariánského sloupu
Sochař Petr Váňa a další kameníci přivezli do Prahy díly pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Kromě zhruba 250 kusů kamenů přivezli na lodi také korintskou hlavici sloupu, kterou dokončují. Na Vltavě plánují zůstat měsíc, než celý sloup instalují na Staroměstské náměstí.
Mariánský sloup stál na Staroměstském náměstí tři roky společně s pomníkem Jana Husa. Po vzniku samostatného Československa byl sloup stržen davem Žižkováků, které měl vést pražský bohém Franta Sauer. V sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu. Došlo i k bitce mezi odpůrci a příznivci kácení. Spor o vrácení Mariánského sloupu zpět trvá už celá desetiletí. Sochař Petr Váňa teď jeho části přivezl do Prahy.
"Na lodi je 60 tun. Je to celá architektura Mariánského sloupu, bez vlastního sloupu a velkého soklu, které jsme před deseti lety přivezli z Itálie a z Indie. Tyto dva kusy jsme usadili u sester boromejek, kde v zahradě čekají. Není tu ani socha Panny Marie, kterou jsem dělal deset let. Ta je už dokončená, je u Týnského chrámu na provizorním sloupu."
Základové kameny věnovala i města
Petr Váňa má sice platné stavební povolení do letošního července, ale nemá od Prahy 1 souhlas se záborem pozemku. Když začal sloup instalovat a rozebírat dlažbu, přišla policie, a musel vše uvést do původního stavu. Podle jeho slov ale byla stavba zahájena, což nikdo nerozporoval. V sobotu chce na Staroměstském náměstí lidem projekt představit. Jako staveniště zatím bude sloužit loď, kde jsou i základové kameny. Každý z nich je podepsán městem, které ho darovalo.
"Původní Mariánský sloup byl z pískovce. Byl zhotoven v roce 1649 až 1651 Janem Jiřím Bendlem z božanovského pískovce. Je to náš český krásný kámen. Kámen nyní věnovala města, kterým jsem napsal dopis. Říkal jsem si, že ta města, kde jsou mariánské sloupy, by tomu mohla rozumnět a věnovat kámen na první mariánský sloup v Čechách, podle kterého vznikly sloupy v jejich městech."
Na obnovu mariánského sloupu přispěly tisíce lidí. Významnou měrou se podílelo i 20 měst, například Žďár nad Sázavou, odkud přijel farář Tomáš Holý.
Odpůrci a přiznivci sloupu se přou už řadu desetiletí
Krok k obnovení sloupu udělali i čeští krajané v Severní Americe v roce 1955, kdy pro něj nechali zhotovit od italského sochaře Alexandra Monteleoneho mramorovou sochu Panny Marie. Díky svému původu dostala označení socha Panny Marie z Exilu a od roku 1993 se nachází v zahradě Strahovského kláštera.
Společnost pro obnovu mariánského sloupu považuje vztyčení sloupu v 17. století za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné umělecké dílo, od kterého se odvíjelo barokní sochařství v Čechách. Naopak podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Obě skupiny se chodí pravidelně přít a předkládat své petice na pražské zastupitelstvo.
