"Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: "Díky tobě, Pane, že ses mi dal dočkat tohoto jitra." I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se naň ohlédl a řekl: "Bratře, včeras nám dobře posloužil." K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: "Nyní ti chci lépe posloužit." Po těch slovech udeřil jej mečem po hlavě.
Zavraždění sv. Václava, obraz ze zničeného renesančního oltáře v kapli sv. Václava v pražské katedrále, Mistr IW a pomocník (1543)
"Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: "Díky tobě, Pane, že ses mi dal dočkat tohoto jitra." I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se naň ohlédl a řekl: "Bratře, včeras nám dobře posloužil." K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: "Nyní ti chci lépe posloužit." Po těch slovech udeřil jej mečem po hlavě. Václav se obrátil k němu a řekl: "Co ti to popadlo, bratře?" A po těch slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česta ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav ihned vypustil svou duši se slovy: "V ruce tvé, Pane, poroučím ducha svého." Tak zachycuje První staroslověnská legenda o sv. Václavu smrt čtvrtého přemyslovského knížete. Boleslavská vražda stála na samém začátku českých dějin a legenda o knížeti, který chránil svůj lid, kácel šibenice a lisoval víno, se stala jedním ze základních kamenů přemyslovského státu.
Václavův obraz jako ideálního křesťanského panovníka, věčného knížete a patrona země české hrál svou roli i době Karla IV. Právě jemu zasvětil Karel novou korunu českého krále a Václavovo jméno nesl i jeho nejstarší syn. Václava měli v úctě i husité a neztratil se ani mezi novými světci, které přineslo baroko. Svatováclavské posvícení se slavilo a dodnes slaví na mnoha místech země, knížeti jsou zasvěceny také kostely, včetně toho nejslavnějšího - katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, u jehož zrodu kdysi stál. V roce 2000 se 28. září, podle legend den jeho smrti, stalo státním svátkem - Dnem české státnosti.
