Na Silvestra půjdou poutníci z Prahy do Staré Boleslavi

Stará Boleslav, foto: Zdeněk Fiedler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Obnovit tradici putování k Palladiu země České a obnovit kaple na poutní cestě z Prahy do Staré Boleslavi chce projekt Via Sancta Mariana. Historie této poutní cesty původně nazvané Via Sancta sahá až do 30. let 10. století.

Stará Boleslav,  foto: Zdeněk Fiedler,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Palladium země české,  foto: archiv Středočeského kraje,  Wikimedia Commons,  Public Domain
Iniciátoři obnovení tradice pouti zvou zájemce na letošní Silvestr. Trasa měří 26 kilometrů. Poutníci se vydají ze Staroměstského náměstí v Praze a skončí o půlnoci v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Bazilika se otevře po dvouleté rekonstrukci a v prvním minutách nového roku se v ní bude konat mše.

Palladium nosil na prsou sv. Václav celý život

Palladium země české je kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem. Podle legendy darovala Palladium sv. Václavu jeho babička sv. Ludmila, která ho prý dala zhotovit na radu sv. Cyrila a Metoděje. Český kníže jej nosil celý život na prsou.

Na konci třicetileté války se Palladia zmocnili Švédové. Darovali ho do Vídně, odkud bylo roku 1650 v triumfálním průvodu přeneseno do Prahy a odtud pak definitivně do Staré Boleslavi. Při slavnostním uvítání v Čechách byl reliéf oslavován jako Palladium země České.

Reliéfu je připisována ochranná moc nad českými zeměmi. Dnes je trvale umístěn ve Staré Boleslavi a pouze výjimečně se vystavuje.

Organizátoři chtějí obnovit chybějící kaple

Kaple v Praze-Vinoři na poutní cestě do Staré Boleslavi,  foto: Alena Pokorná,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0
Poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi lemovalo v minulých staletích 44 kaplí. Nyní jich je pouze 17. Iniciátoři obnovení pouti by rádi obnovili chybějící a opravili poslední z původní cesty vybudované v roce 1692.

Jednou z inspirací k obnovení poutní cesty byla kniha Z Prahy do Staré Boleslavi Svatou cestou vydanou před návštěvou papeže Benedikta XVI. v roce 2009, do níž historii cesty zaznamenal staroboleslavský rodák Miroslav Kuranda.

10
50.187595400000
14.662661600000
default
50.187595400000
14.662661600000