Ostatky Karla I., posledního českého krále budou uloženy v katedrále v Českých Budějovicích
Bývalé královské město České Budějovice se zařadí k místům, kde budou v katedrále sv. Mikuláše uloženy v relikviáři ostatky Karla I. posledního českého krále a rakousko-uherského císaře.
Na trůn nastoupil v den smrti Františka Josefa I., v roce 1916. Vládl tak dva poslední těžké roky první světové války. Snažil se zastavit probíhající první světovou válku, na jejímž vypuknutí neměl žádný podíl. Byl také jedním z mála panovníků, kteří se osobně bojů světové války zúčastnili. Podle historiků se zasloužil i o klidné předání moci v České republice.
Karel I. sloužil v Brandýse v dragounské posádce
"Byl blahoslaven v roce 2004. A tak vedle svatého Václava, našeho prvního a hlavního národního světce, se ocitl jako druhý vladař v historii českého národa mezi českými světci," připomněl v České televizi historik Milan Novák.
Jak dodal, k českým zemím měl Karel I. blízký vztah.
"Od roku 1908 do roku 1912 sloužil v Brandýse nad Labem v dragounské posádce, ale jeho pobyt a kasárna byla spojená zejména se Starou Boleslaví. Náš poslední král sloužil čtyři roky na nejstarším českém poutním místě ve Staré Boleslavi, kde se úzce seznámil s tradicí sv. Václava, s tradicí palladia, ochranného obrazu země české. Mluvil česky, to je doloženo, takže Karel I., náš poslední král, opravdu byl králem českým v tom podstatném smyslu."
Slavné palladium držel v ruce i pravnuk Karla I.
Když byl Karel I. v roce 2004 blahoslaven, navštívil Brandýs a Starou Boleslav jeho pravnuk, arcivévoda Johannes, uvedla před časem průvodkyně Nina Nováková.
"Bylo mu v té době bylo 22 let a studoval bankovnictví. Když jsme přišli do staroboleslavského chrámu Nanebevzetí Panny Marie a já jsem říkala, že mu ukážeme palladium, tak říkal: to musíte, u nás v rodině se traduje, že sem vždycky chodil pradědeček. Byla jsem až překvapená, jak tenhle mladý člověk z rodiny Habsburků, když viděl sousoší, jehož součástí byl sv. Václav a sv. Ludmila, poznal Ludmilu podle atributu šály a podle praporce knížete Václava. Pak chtěl uchopit palladium a kněží mu to dovolili. V té chvíli tam přicházeli polští poutníci a jejich kněz plácnul toho arcivévodu přes ruku, že na to nesmí sahat. Já jsem říkala: ale to je pravnuk blahoslaveného Karla. A v tu chvíli se poutníci změnili v obdivovatele a nechali se s ním vyfotit."
Poprvé byly ostatky Karla I. ve Staré Boleslavi uloženy v roce 2011 a od té doby postupně na celé řadě míst. Nově teď v Českých Budějovicích.
Relikviář obepínají lipová a olivová ratolest
Pro ostatky byl vyroben speciální relikviář, uvedl v České televizi historik Milan Novák.
"Má podobu dvou ratolestí, jedna z nich je lipová. V ratolestech je pak vložena schránka, ve které je relikvie. Samotný relikviář je velice pěkný. Bude uložen přímo v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Bude ho doprovázet také portrét blahoslaveného krále Karla v řádovém obleku Řádu zlatého rouna."
V relikviáři je čedič z hory Říp. Vytvořil ho kovář a restaurátor Pavel Sršen a navrhl děkan katedrální kapituly sv. Mikuláše Zdeněk Mareš.
Karel I. zemřel na Madeiře v necelých 35 letech
Je zajímavé, že Karel I. vydal i řadu zákonů, které existují prakticky dodnes, například Zákon na ochranu nájemníků, vytvořil Ministerstvo sociální péče a Ministerstvo národního zdraví. Bral vážně názory své manželky Zity, která byla i u mnoha porad. Po rozpadu Rakousko - Uherska odešel do exilu.
Zemřel v roce 1922 na ostrově Madeira na zápal plic v nedožitých 35 letech. Na jeho pohřeb přišlo na 30 tisíc lidí. Návrh na jeho blahořečení podal už o rok později Wilhelm Miklas, příští rakouský prezident.
Francouzský spisovatel Anatol France o Karlu I. řekl: „Císař Karel chtěl mír. Byl jediným slušným mužem, který během války zastával odpovědnou pozici, ale neposlouchali ho".
