Kalendárium
Kalendárium dnes připomene posledního rakouského císaře Karla I., bitvu u Moháče nebo malíře Cyrila Boudu. Připravila ho Martina Lustigová.
"Já se domnívám, že oproti takové té zažité představě, že se na trůn dostal vlastně nezralý klouček, který nebyl na svůj úkol připraven, obstál relativně dobře. Dokazují to ostatně i poslední výzkumy, biografie z pera docenta Galandauera. Samozřejmě ten špatný výsledek z hlediska Rakouska-Uherska a jeho rozpad na jednotlivé národní státy byl způsoben více vnějšími faktory, nejen vnitřními faktory. A v takto obtížné situaci velké války, totální války by svoji roli lépe zvládlo opravdu jenom málo lidí."
Jak hodnotíte význam Karla I. pro Čechy a české země?
"Domnívám se, že samozřejmě problém byl, že Karel, ač osobně nepochybně poměrně příznivě českým lidem, českému národnímu hnutí naladěn, v Brandýse nad Labem strávil, dá se říci, nejšťastnější léta svého mládí, kdy sloužil u brandýských dragounů, na druhé straně příliš pozoroval tlaky ostatních národních hnutí, zejména maďarského a rakousko-německého. A fakticky pro uspokojení českých národních potřeb příliš nevykonal. Proto také se nakonec česká politická reprezentace od roku 1917 s Karlovým politickým kurzem radikálně rozchází."
"Já si myslím, že už ve své době vznikala tradice toho nezodpovědného kloučka - jsou to pověsti o tom, jak se opilý Karel koupával jako brandýský dragoun v brandýské kašně, apod. Ta podoba nebyla v českých očích nijak zvlášť vysoká, ať už mezi prostými lidmi, tak zejména mezi politickou reprezentací. Ale dlužno říci, že například Karlova manželka Zita byla velmi negativně vnímána zejména pro své mírové pokusy, které se svým manželem Karlem během války podnikali, například rakouskými Němci, zejména vídeňskými, kdy ulice na ni křičela, že je zrádná Italka... Čili ten pár měl potíže s pozitivním vnímáním nejen u české strany."
Za pozornost stojí také Karlův osobní život.
"Tam se objevuje Karel úplně jiný. Objevuje se jako vnímavý, starostlivý otec, hluboce věřící člověk, který celý život ctil určité zásady, určité mravní hodnoty. A v tomto světle zase ten Karel vychází mnohem lépe než Karel-politik."
Před 23 lety zemřel malíř a ilustrátor Cyril Bouda. Podílel se na výtvarné výzdobě více než pěti set knih. Kromě ilustrací tento malíř a vysokoškolský pedagog navrhoval například poštovní známky, exlibris nebo gobelíny. Jako grafik užíval všech tradičních technik - dřevoryt, mědiryt, lepty a litografii. Již v době studií navrhoval vitráže pro chrám svatého Víta. Měl blízký vztah k divadlu, pro které tvořil scénickou výpravu a kostýmy. Podobně se věnoval i loutkovému a kreslenému filmu. V letech 1945 až 1972 byl profesorem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je také autorem plakátů a bankovek.
Před 196 lety se narodil český národní buditel Václav Filípek, který psal pod neobvyklým pseudonymem Abyvásdrak. Po studiích na Filozofické fakultě v Praze se Filípek sblížil se skupinou kolem Josefa Kajetána Tyla a stal se jako herec členem jejich divadla. Hrál v mnohých hrách pod jménem Líp, ale mnohem víc ho zajímala práce novinářská. Zaváděl nový publicistický útvar - fejeton, který se do Čech dostal z Francie. První měl název Půlnoční rozjímání o šetrnosti městských a venkovských děvčat. Vynikal vtipem a výstižností postřehu. V roce 1841 založil tehdy oblíbený časopis Paleček, milovník žertu a pravdy. Patřil také mezi organizátory velkých českých plesů.
