Jak se žilo v českých zemích v 19. století? Český vědec dokončuje unikátní internetovou databázi

Jaký plat pobíral učitel na konci 19. století? Kolik nemocnic tehdy existovalo v Českém království? Kde všude fungovaly parní stroje? Jaká byla školní docházka? Jaké byly ceny potravin? Na tyto a mnohé další otázky odpoví internetová databáze se statistikami ze zemí rakousko-uherské monarchie, kterou dokončuje český historik Tomáš Cvrček. Na projekt získal milion korun od Nadačního fondu Neuron.

Databáze zahrnuje miliony údajů za dobu od roku 1828, kdy Rakousko začalo data shromažďovat, až po rok 1918. Tomáš Cvrček přepisuje dobové ročenky, třídní knihy i údaje armády. Data čerpá z archivů, ale i z údajů, které už jsou dostupné na internetu.

Nová databáze pak propojuje informace o různých rysech života lidí v habsburské monarchii, včetně mezd, rozvoje školní docházky, demografického vývoje, vzestupu nových technologii či rozvoje kapitálového trhu.

„Nebude to databáze, která by sloužila k tomu, aby si přes ni někdo našel své předky třeba z roku 1660. Je to spíš pro zájemce například o to, jaká byla třeba zaměstnanecká struktura na Ústecku v roce 1880,“ vysvětlil Českému rozhlasu Tomáš Cvrček.

Tomáš Cvrček, foto: archiv Nadačního fondu Neuron

Informace pak podle něj mezi sebou půjde jednoduše srovnávat. Můžou se například porovnávat ceny, vývoj kupní síly, jak se dařilo průměrnému dělníku, podnikateli nebo zaměstnanci. Lze například zjistit, jak se změnil spotřební koš. V 19. století největší položku, až 60 procent rodinného rozpočtu představoval nákup potravin. Dnes je to necelých 20 až 25 procent. Naproti tomu se v minulosti hodně šetřilo na nájmu, proto často celá rodina bydlela v jedné místnosti a nájem činil jen pět až deset procent rodinných výdajů.

Statistiky vyvrací historické mýty

Nový pohled na historické statistiky podle Cvrčka vyvrací také několik mýtů, které dodnes přetrvávají. Jde například o školní docházku. Mezi lidmi se často traduje, jak Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku. Tato věta odkazuje ke školskému zákonu z roku 1774, ale statistiky podle Cvrčka podávají jiný obraz. Reálná data o počtech školáků podle něj příliš nesouhlasí s těmi, která hlásal stát.

„V Kindermannových (školský reformátor Ferdinand Kindermann) zprávách stojí, že do školy v českých zemích v roce 1790 chodily dvě třetiny školou povinných dětí. Když to ale zkonfrontuju s tím, co dala dohromady armáda, ukazuje se, že to ve skutečnosti bylo asi 40 až 45 procent,“ upozorňuje. Teprve v roce 1830 lze podle něj říct, že 90 procent školou povinných dětí je zapsáno do školy.

Ze statistik také vyplývá, že šlo o velmi nerovnoměrné rozdělení školáků v celém Rakousku. Třeba v roce 1865 chodilo ve Vodňanech do školy 90 procent dětí a v Prachaticích pouze 75 procent. Obě města jsou pár kilometrů od sebe, měly stejnou infrastrukturu a dohlíželo na ně stejné místodržitelství.

Zajímavý je třeba i pohled na platy učitelů. Jak zjistil Tomáš Cvrček, učitelé měli velmi špatné mzdy, často na úrovni nádeníků. Někde mohl učitel bydlet v budově školy a ušetřil za nájem. Občas si kantoři přivydělávali hraním na varhany v kostele, ale nesměli hrát na veselkách. Pomocní učitelé dostávali o polovinu méně peněz.

Milionový grant

Na digitalizaci starých statistik dostal před čtyřmi lety Tomáš Cvrček milionový grant od Nadačního fondu Neuron. Z peněz mohl Cvrček zaplatit třeba studenty, kteří údaje ze starých dokumentů přepisovali.

„Pan Cvrček nás velmi zaujal tím, že chtěl zdokumentovat ekonomickou historii ve vzdělávání. Všichni si uvědomujeme, že vzdělávání je jednou z nejdůležitějších disciplín,“ vysvětlila předsedkyně správní rady Neuronu Monika Vondráková, proč Cvrček grant získal.

Tomáš Crček plánuje celou databázi zveřejnit zhruba na začátku příštího roku. Bude volně přístupná. Postačí se zaregistrovat a popsat k čemu data budou využita.