Středeční vernisáží hned tří výstav vyvrcholil největší letošní projekt Národního muzea v Praze - výstavní cyklus Monarchie. Muzeum se tak na celkem sedmi aktuálně otevřených výstavách pokouší ukázat, jak se žilo "za císaře pána". Návštěvník uvidí, jak na přelomu 19. a 20. století vypadal život různých vrstev společnosti i jak se například stolovalo, jaký byl svět dětí, prvních sportovců i indiánek Karla Maye, a konečně pozná, jak poslední desetiletí Rakousko - uherského mocnářství zachytili první fotografové.
Foto: Milena Štráfeldová / Archiv ČRo 7
Dosavadní výstavy celého cyklu Monarchie jsou doslova roztroušeny po celé Praze: jako první byla v Českém muzeu hudby na Malé Straně otevřena letos v létě výstava Kouzelné hrací strojky. Po ní následovaly výstavy Krmě - jídlo - žrádlo v Musaionu v Národopisném oddělení muzea na Smíchově, Sportsmeni v zemích českých na Vítkově a Po stopách Karla Maye v Náprstkově muzeu na Starém Městě. Nyní byly v Nové budově společně zahájeny výstavy Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii. Ředitel Národního muzea Michal Lukeš vysvětlil, s jakým záměrem muzejníci celý cyklus připravovali:
"Naším úmyslem samozřejmě není žádná nostalgická oslava dob dávno minulých. My jsme se v podstatě rozhodli po úspěchu výstavy Republika, která byla věnována období první republiky, udělat ještě jeden krok zpátky a věnovat se tomu, co vzniku republiky předcházelo, tedy především té druhé půlce 19. století a začátku století dvacátého."
Foto: Milena Štráfeldová / Archiv ČRo 7
Ve výstavních prostorách bývalého Federálního shromáždění a později sídla Radia Svobodná Evropa tak návštěvníci uvidí jak svět nejvyšší společnosti včetně císařské rodiny, ale i každodenní život v měšťanském prostředí nebo na venkově. Jsou tu i zcela unikátní exponáty, jako šaty císařovny Sissi nebo slavnostní uniforma císaře Františka Josefa I. Je tu vystaven kapesník se stopami krve Františka Ferdinanda d´Este ze sarajevského atentátu nebo vycházková hůl Jana Nerudy. Jedním z nejcennějších artefaktů je náhrdelník Naděždy Kramářové, ruské šlechtičny a manželky prvorepublikového premiéra Karla Kramáře. Ale stejně tak je tu k vidění i pokladnička Sboru pro postavení Národního divadla nebo první pražský telefonní seznam z r. 1883, obyčejná poštovní schránka nebo zařízení vesnické domácnosti. Autor výstavy Monarchie Petr Laudr objasnil, odkud muzejníci předměty pro výstavu získávali:
"Pokud jsem hovořil o té části, která se týká císaře a jeho rodiny, tak jsme se samozřejmě snažili získat nebo doplnit předměty, které máme z jeho pozůstalosti, dalšími unikátními předměty, především z Vídně. V dalších částech, které jsou už méně náročné, kdy prezentujeme kuchyni a podobně, jsme využili předměty z našich sbírek. Také ale, a velice intenzívně, zápůjčky z regionálních muzeí, kde tyto věci mají velice dobře ošetřené a zdokumentované."
Foto: Milena Štráfeldová / Archiv ČRo 7
Do projektu Monarchie se ale mohou zapojit i sami návštěvníci. Muzeum totiž na svých webových stránkách otevřelo projekt nazvaný Uchovejte rodinnou historii. Lidé mohou prostřednictvím internetu posílat staré fotografie ze svých rodinných alb, a ty se stanou součástí výstavy. Muzeum také prostřednictvím svých návštěvníků hledá, kdo vlastně je neznámý muž, který je zachycen na nejstarší daguerrotypii ze sbírek muzea, která pochází ze 40. let 19. století. K výstavě je připraven i multimediální průvodce pro chytré telefony, který provede návštěvníky všemi výstavami v Nové budově.
Projekt Monarchie završí na jaře příštího roku nová výstava v Českém muzeu hudby, nazvaná Století valčíku a polky. Všechny akce a bližší informace o projektu přináší webová stránka monarchie.nm.cz.
