Svoboda na hranici: stezka disentu v Krkonoších

Václav Havel, Adam Michnik, Marta Kubišová a další českoslovenští i polští disidenti se v sedmdesátých a osmdesátých letech setkávali v Krkonoších. Nově je v nejvyšších českých horách bude připomínat nová naučná stezka.

Foto: Paměť Krkonoš

V roce 1978 se na hřebenech Krkonoš poprvé setkali čeští a polští disidenti. O čtyřicet let později se teď v Malé Úpě otevírá naučná stezka nesoucí název ‚Svoboda na hranici'. Okolnosti jejího vzniku vysvětluje Klára Stejskalová z Paměti Krkonoš:

„25. srpna se nahoře na Pomezních boudách v Horní Malé Úpě uskuteční setkání na hranici, v rámci kterého proběhne otevření disidentské stezky. Setkání má být připomenutím, že stejně jako tehdy, je i dnes třeba se o svobodě neustále bavit a neustále si ji připomínat, protože bohužel svoboda se nedá ani dnes brát jako naprostá samozřejmost".

Eva Hrubá z Paměti Krkonoš vysvětluje, proč se otevření uskuteční právě v tento den:

„My jsme ten datum zvolili záměrně, protože 25. srpna se na Pomezkách pravidelně schází komunisté, už za minulého režimu se tam scházeli. Vystupovali spolu na Sněžku, ale protože už jsou to starší občané, jenom tam sedí a pronášejí ideové projevy. Už loni jsme se rozhodli, že se sejdeme také, na jiném místě než oni, ale asi 100 metrů od nich, a připomeneme si naopak věci, které my považujeme za důležité".

Disidenti v komiksu

Foto: Paměť Krkonoš

Aby autoři oslovili i mladší generaci, čekají na stezce návštěvníky namísto klasických informačních cedulí, komiksové koláže, které spojují obraz s doprovodným textem a zkratky s humorem. Stejskalová popisuje, kde je bude možné nalézt:

„Je to šest zastavení, vytipovaných míst: samozřejmě na hranicích, kde bývala celnice, u infocentra a pak přímo na hranicích, není to tedy úplně tak, že by lidé šli od prvního panelu k poslednímu. Není to koncipováno jako turistický cíl, ale spíše pro ty, kteří tam budou na výletě. Proto každá cedule sama o sobě dává smysl a připomíná nějakou část těchto schůzek: buď jak přímo probíhaly, nebo jak probíhalo pašování a potom výměna informací. Jeden panel se pak vztahuje k otevírání hranice a k tomu, jak to probíhalo po revoluci".

Sejdeme se u Obří boudy

V červenci roku 1978 se mělo uskutečnit první setkání, na nějž však polská strana nedorazila, neboť ne zcela věřila, že se Češi na schůzku dostaví. Druhé setkání již bylo úspěšnější, vysvětluje Eva Hrubá:

Foto: Paměť Krkonoš

„Setkali se v kiosku u bývalé Obří boudy pod Sněžkou. Na první setkání přišel Václav Havel, Marta Kubišová a Tomáš Petřivý, který celé setkávání inicioval a z polské strany tam byl Adam Michnik, Jacek Kuroń, Jan Majewski, Jan Lityński, a Antoni Macierewicz. Setkání, které původně vypadalo jako pouhý přátelský piknik, se později ukázalo jako zásadní, protože založilo tradici československo-polských setkávání a vzbudilo velký ohlas v tehdejším dobovém tisku. Zahraniční noviny jako ‚Timesy' nebo francouzský ‚Libération' psaly o průlomovém setkání, které spojilo dvě opozice v totalitních zemích - jak oni říkaly, ‚proti tyranovi'".

Třetí schůzka se již nicméně neuskutečnila: zásah Státní Bezpečnosti tato setkávání na čas ukončil. Obnoveny byly v Jeseníkách v půli 80 let.

Za projektem ‚Svoboda na hranici' stojí obec Malá Úpa, organizace Paměť Krkonoš a výtvarná dílna Bosorka.

Po stopách československého disentu v Krkonoších se lze vydat od minulého roku také podle mobilní aplikace Paměti národa.

Malé Úpa, foto: Wn61, CC BY-SA 3.0