Vietnamci přichází do Česka už šest desetiletí

V Česku žije téměř 60 tisíc vietnamských občanů. Po Slovácích a Ukrajincích jde o třetí největší cizineckou skupinu. První Vietnamci přicházeli do někdejšího Československa už od padesátých let minulého století.

Foto: Vendula Kosíková, ČRo

První větší skupinou bylo sto dětí postižených válkou, které byly umístěny do Chrastavy na Liberecku. Mnozí dosáhli významného postavení, uvádí Marcel Winter, čestný předseda Česko - vietnamské společnosti:

"První Vietnamci přišli do naší republiky v roce 1955. Byli to dokonce vysokoškoláci, například student bohemistiky Duong Dat Tu z Hanoje, který je naším čestným členem. Je největším překladatelem české a slovenské literatury a poezie ve Vietnamu. Pak to byly děti v Chrastavě, převážně sirotci. Byl mezi nimi třeba budoucí náměstek ministra průmyslu Vietnamu, který tu absolvoval nejen základní školu, ale i průmyslovku a dokonce ČVUT. Ještě před šesti lety ministr zahraničí Vietnamu hovořil česky, protože měl docenturu z Ostravy."

Mezníkem se stal rok 1973 - přišlo přes deset tisíc Vietnamců

Marcel Winter, foto: archiv Radia Praha

Zásadním mezníkem se stal rok 1973. Tehdy, před 45 lety, požádala vietnamská delegace o příchod dalších 10 až 12 tisíc svých občanů pro získání profesních zkušeností. Do Československa tak přijížděli učni, studenti, dělníci. Lákavé bylo i to, že si po skončení pobytu mohli bezcelně odvézt do své země zboží v hodnotě padesáti procent svého celkového čistého výdělku, uvedl pro Týden.cz Stanislav Brouček z Etnologického ústavu Akademie věd. Později došlo k určitému omezení.

Od 90. let začala jezdit do Česka nová etapa ekonomických migrantů. Podle etnologa Broučka je však vietnamská komunita stále uzavřená. Týká se to zejména první generace vietnamských prodejců. Druhá generace, tedy mladší lidé převážně narození v Česku, budou zřejmě otevřenější než jejich rodiče. A jak se na integraci Vietnamců dívá Marcel Winter?

"Před měsícem poslední průzkum ukázal, že na prvním místě oblíbenosti jsou Slováci, na druhém Poláci a na třetím místě Vietnamci. To dokazuje, že se velmi dobře integrovali, a nejzákladnější fakt je, že se vietnamské děti výborně učí. Přes 700 Vietnamců úspěšně absolvuje vysoké školy, včetně třeba policejní akademie, dva s českým občanstvím úspěšně absolvovali i Univerzitu obrany. Nejvíc jich studuje Vysokou školu ekonomickou a České vysoké učení technické."

Pohled lidí? Dva extrémy - pracovití lidé nebo výrobci drog

Lubomír Zaorálek, foto: Filip Jandourek, ČRo

Jak dodává etnolog Stanislav Brouček, Češi na Vietnamce pohlížejí ve dvou extrémech, buď jako na velmi pracovité a bezkonfliktní lidi, anebo je podezírají z nekalého kšeftování nebo výroby drog.

Česko v červenci pro občany Vietnamu pozastavilo příjem žádostí o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání a o dlouhodobá víza za účelem podnikání. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který je pověřen i řízením ministerstva zahraničí, jsou důvodem pro tento krok přetížení české ambasády v Hanoji a bezpečnostní rizika. O těch v souvislosti s vízy pro Vietnamce mluvil na konci června ve Sněmovně bývalý ministr zahraničí a předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Mimo jiné uvedl, že hlavním problémem mezi Českem a Německem je výroba pervitinu a čínské nebo vietnamské gangy, které ho vyrábějí. Vietnamská ambasáda se proti Zaorálkovým slovům na začátku července ohradila, ministerstvo zahraničí pak ujistilo vietnamské diplomaty, že Zaorálkova slova neodrážejí oficiální pozici Česka.

Proti pozastavení víz protestovala i Česko - vietnamská společnost, uvádí její čestný předseda Marcel Winter:

"Je něco neslýchaného, aby kvůli například třem stovkám Vietnamců, kteří u nás spáchají trestný čin v souvislosti s drogami, bylo potrestáno 58.025 Vietnamců. Jsou rozhořčeni i Vietnamci žijící ve Vietnamu, kteří u nás dříve studovali. Jeden dokonce poslal poslanci Zaorálkovi dopis, kde píše: po mém vzoru chci, aby má dcera vystudovala v ČR vysokou školu, ale mám strach. Pane poslanče, bude z ní zločinec?"