Výstava v Muzeu hl. m. Prahy přibližuje život Vietnamců v Česku

Tak jako pro většinu hlavních měst je i pro Prahu typický vyšší podíl cizinců ve srovnání se zbytkem státu. Mezi nimi nelze přehlédnout Vietnamce, kteří se svými obchody s potravinami a tržnicemi k hlavnímu městu už neodmyslitelně patří. Právě jim se věnuje výstava Vietnam v Praze, kterou tento týden otevřelo Muzeum hlavního města Prahy. Na podrobnosti se Tereza Burianová zeptala Karla Kučery, jednoho z autorů výstavy.

"Vietnamci samozřejmě jsou velmi spjatí s Prahou jakožto centrem České republiky a bývalého Československa. Když to vezmeme historicky, tak vlastně první Vietnamci se usadili v Praze. Statistiky nejsou úplně přesné, ale pravděpodobně je jejich největší koncentrace v Praze!

Při jaké příležitosti jste výstavu uspořádali zrovna v roce 2010?

"Tak to je samozřejmě dobrá otázka, protože letos je šedesát let navázání diplomatických styků mezi Českou republikou, respektive tehdejším Československem, a Vietnamskou demokratickou republikou tehdy, dnes Vietnamskou socialistickou republikou."

Co je tedy na výstavě k vidění?

"Na výstavě můžete vidět trojrozměrné předměty, které zapůjčila komunita. Můžete zhlédnout dokumentární filmy - tři krátké dokumenty ze života vietnamské komunity, můžete vidět fotografie i slyšet vietnamštinu v mluvené podobě."

Čemu se věnují ta tři videa, která byla natočena u příležitosti této výstavy?

"Tyto tři krátké dokumenty jsme natočili přesně pro účely této výstavy. Je to buddhistická slavnost, vaření hovězí polévky a bojová umění."

Jak je ta výstava řešená architektonicky?

"Odkazuje na některé důležité prvky z vietnamské nebo spíše sinovietnamské architektury. Na výstavě máme prostor, který má vytvářet dojem buddhistické nebo taoistické svatyně."

Výstava se nesnaží přiblížit Vietnam, ale opravdu Vietnamce v Praze, v České republice. Čím ovlivnili třeba tu českou mentalitu, českou kulturu?

"Pokud to budu brát historicky, tak třeba vietnamští studenti a dělníci začali jezdit do tehdejšího Československa v šedesátých letech a výrazně ovlivnili třeba trh, protože každý z nich si potřeboval odvézt šicí stroj a různé takové propriety, které byly nedostatkovým zbožím v tehdejším Vietnamu. Ale zároveň seznamovali Pražany se svou kulturou prostřednictvím různých výstav.

Nebo i kuchyní, která je opravdu důležitějším prvkem vietnamské kultury, než my třeba chápeme svoji kuchyni. Důležitý je čerstvý koriandr, který nesmí chybět, řečeno trošku nadneseně, v téměř žádném jídle. Nebo třeba tropické ovoce, které je ve Vietnamu celkem běžné a u nás vůbec nebyly některé druhy známy, než ho sem začali dovážet Vietnamci a prezentovat ve svých zeleninách. Dnes bych zmínil i nehtová studia. Ono to možná zní trochu úsměvně, ale bylo tady určité období, kdy takovýchhle zařízení nebylo mnoho a Vietnamci se vždycky snaží mezeru na trhu vyplnit nějakým novým nápadem."