Strážnice - folklor na vlastní kůži až do rána

I přes ne příliš teplé počasí dorazilo na folklorní festival ve Strážnici 30 tisíc lidí. V jeho začátcích, před 73 lety přijíždělo neuvěřitelných sto tisíc návštěvníků, a většinou na motorkách.

Folklorní festival ve Strážnici, foto: Strahinja Bućan

Do Strážnice se letos sjelo na 3500 účinkujících z Česka a 300 ze zahraničí. Soutěžilo se také ve verbuňku a užít si tu lidé mohli ukázky místních specialit, řemesel i nefalšované hody.

Že umí zpívat, dokázal i ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša, když zanotoval písničku o hodech, kdy doma nenocoval čtyři noci. Možná stejně ponocovala i řada účastníků festivalu. Jeho organizátoři se v devadesátých letech obávali, zda se festival udrží. Mysleli si, že mladí nebudou mít zájem, ale opak je pravdou.

"Dneska sem jezdí obrovské množství mladých lidí, kterým třeba ani nejde o to, aby sledovali folklorní vystoupení na stadionech, ale jde jim o bezprostřední kontakt s folklorem. Ten se odehrává především během Noci s hudci, kdy jdou muzikanti do parku. Potkají se tři houslisté, vytáhnou nástroje, začnou hrát, zpívat, začne se tancovat, a takto bezprostředně mají možnost užít si folklor na vlastní kůži."

Martin Šimša, foto: Loreta Vašková

Jak připomněl ředitel Martin Šimša, folklorní festival vznikl hned po válce v roce 1946, a patřil ke třem největším kulturním svátkům. Bylo to Pražské jaro, Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a folklorní festival ve Strážnici.

"Tehdy se festival ve Strážnici jmenoval Československo v písni a tanci. Byl uspořádaný u příležitosti prvního výročí konce druhé světové války. Prezentovaly se tu všechny vítězné mocnosti. Všechno tehdy organizovali místní obyvatelé, a gymnaziální profesor Úlehla, který byl vášnivý folklorista. Podařilo se mu přesvědčit město, aby podporovalo tento způsob prezentace. Až do roku 1956 to deset let táhli místní obyvatelé."

Foto: Strahinja Bućan

Pak vznikla kancelář slavností. Prvním ředitelem se stal Vítězslav Volavý, a festival dostal jako svoje sídlo strážnický zámek, dodal Martin Šimša

"Přijížděli desítky tisíc návštěvníků, uvádí se až sto tisíc, což si nedovedu představit. Tehdejší amfiteátry byly obrovské, byly to dřevěné stavby. Jezdilo se sem na motorkách, byly tu pro ně obrovská odstavná parkoviště, a spalo se ve stanech někde na poli nebo v kempu. Pokud se tedy vůbec spalo, protože když se jelo na Strážnici, tak se tancovalo a zpívalo nejen ve dne, ale i v noci. Dnes bydlí všichni v penzionech a hotelích, jak velí mezinárodní organizace pořadatelů folklorních festivalů, aby byly dodrženy základní standardy."

Výroba svatebního koláče trvala až 80 hodin

Foto: Strahinja Bućan

Renesanci dnes slaví na jižní Moravě hody. A k vidění byly i zajímavé pochoutky, jako třeba koláč, který ukázala Bronislava Milá z Velké Bystřice. Jeho výroba trvá až 80 hodin. Ale pozor, není k jídlu.

"Jsme Hanáci, a toto je svatební koláč, který se dával na Olomoucku a Prostějovsku nevěstě. Dělala ho její kmotra a počet holubiček souhlasil s počtem hostů na svatbě. Bylo to trvanlivé, nejedlo se to, a na konci svatby dostal každý výslužku, plus tu holubičku. Doma si to dal do květináče za okno, a když se šlo po dědině, tak se vědělo, kdo byl na svatbě."