Makedonské kolegyně naučila dochvilnosti
Před více než třiceti lety se Eva Deskovska ze Svitav provdala do Makedonie. Dnes tam s manželem Ljubčem řídí úspěšnou oděvní formu.
„Šijeme kalhoty, sukně pro německé módní řetězce. 99% naší práce jde na export.“
Paní Eva Deskovska zaměstnává na 200 šiček. Platy v textilním odvětví jsou v Makedonii nižší. Hledání nových zaměstnanců je složité. Aby si lidi udrželi, snaží se jim oproti konkurenci poskytnout o něco lepší podmínky. I proto tu pracuje řada mladých. Většinou přicházejí bez praxe.
„S manželem jsme také neměli žádnou praxi. Když jsme otevírali prádelnu, museli jsme se všechno naučit. Pak jsme se zaměřili na jeanovinu. Dnes už šijeme i pro renomované značky,“ líčí paní Eva.
Jméno firmy „Kate“ je po starší dceři. Ta dnes studuje v Praze, mladší dcera zatím žije s rodiči.
Zlomová dovolená na Slunečném pobřeží
Pan Deskovski sedí v pracovně na lejstry. S paní Evou se seznámil před 36 lety na dovolené v Bulharsku. Přesvědčit paní Evu, aby se za ním přestěhovala do Makedonie, mu prý nedalo práci.„Takového pěkného kluka jako jsem já, by v Česku nenašla,“ smějí se oba manželé.
„V Makedonii jsem si už zvykla,“říká paní Eva, „lidé tu jsou hodní, přijali mne mezi sebe. Dokonce mi říkají, ať jim dám trochu té vídeňské kultury, protože já jsem tu nikdy v životě na nikoho nezvýšila hlas.“
Česko je blízko, za dvě hodiny je doma. Manžel by podle paní Evy v Česku žít nemohl, i když tu možnost měli. Proto se radši přizpůsobila ona. Našla si kolegyně, přítelkyně, vychovala je, že práce nesmí mít zpoždění.
„Na špínu na ulicích jsem si zvykla, to mi vadí vždy tak 14 dní po návratu z Čech. Na co si ale nikdy nezvyknu, je nehumánní chování Makedonců ke zvířatům.“To je také důvod, proč v domácnosti u Deskovských mají celou řadu zvířat.
Českou kuchyni v Makedonii neprosadila
„Českou kuchyni nevařím, vařím makedonsky. Když mám chuť na české buchty, tak si je pro sebe udělám a ty si nakonec dá i manžel. Děti mají rádi svíčkovou. Chybí mi chleba, ten si tu musím péct. Každý druhý třetí měsíc jezdím do Prahy, do Svitav. A maminku tu bydlela se mnou třináct let, takže mi tu dnes už nic nechybí,“ bilancuje paní Eva Deskovska.