Rodinné firmy zažívají generační výměnu, nejsou ale připraveny

Фото: Carl Dwyer / Stock.XCHNG

České rodinné firmy zažívají velkou generační výměnu. O předání podniku svým dětem uvažuje více než polovina oslovených společností. Jenže přesný plán má jen pět procent z nich. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.

Karel Havlíček,  foto: Jana Přinosilová,  archiv ČRo
Podle prezidenta Asociace Karla Havlíčka potomci v rodinných firmách začínají využívat lukrativních nabídek na trhu práce, které upřednostní před vlastním podnikáním. Generační výměna přináší také konflikty mezi zakladateli a nástupci, což potvrzují dvě třetiny dotazovaných firem. Jen těsná nadpoloviční většina vlastníků ví, komu rodinnou firmu předat. Více jak polovina rodinných firem uvádí, že nástupci mají vhodné vzdělání pro řízení firmy. Naopak pouze třetina má dostatek zkušeností.

"Zatímco v nerodinných firmách jsou více požadovány manažerské, organizační a oborové schopnosti, u rodinných firem je kladen vyšší důraz na zodpovědnost, čestnost a spravedlivost," upozornil Havlíček.


Česká ekonomika drží stále solidní tempo růstu

Ilustrační obr.: David Castillo Dominici,  FreeDigitalPhotos.net
Vyšší mzdy a tedy i větší chuť lidí utrácet - právě to jsou hlavní důvody růstu ekonomiky. Podle Českého statistického úřadu se domácímu hospodářství v letošním roce daří, přesto ale jeho růst mírně zpomaluje. V prvním čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o čtyři a půl procenta. Výsledky jsou ale pod očekáváním trhu. Tahounem ekonomiky je spotřeba domácností, ale také investice firem. Poptávka po českém zboží ze zahraničí nepolevuje, naopak se dál zvyšuje. I proto se podniky snaží navyšovat kapacity a tedy i výrobu, potvrzuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel:

"Světový obchod roste a Česká republika se na něm podílí. Kvůli nedostatku pracovníků na domácím trhu se zvyšují i investice, kdy se firmy snaží nahradit alespoň část zaměstnanců stroji a nebo jim ulehčit práci."

Navyšovaly se také investice do bytů a obecně nemovitostí. Růst ekonomiky má základ v nízké nezaměstnanosti, která tlačí na růst mezd. Loni rostly mzdy zhruba o 7 procent a podobný vývoj se očekává i letos. Podle analytiků si hospodářství udrží solidní tempo růstu po zbytek letošního roku. Přesto v dalších čtvrtletích bude meziroční dynamika pravděpobně slabší. Analytici očekávají růst mezi třemi až čtyřmi procenty.


Příjmy obcí loni vzrostly na téměř 220 miliard korun, byly tak nejvyšší v historii Česka

Foto: Klára Stejskalová
Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo loni už posedmé v řadě v přebytku, tentokrát 14 miliard korun. Uvedla to analytická společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Podle ní za výsledkem stojí především vysoké příjmy obcí, které loni dosáhly téměř 220 miliard korun a byly tak nejvyšší v historii České republiky. Obce loni získávaly peníze především z daní. Právě vysoká závislost obcí na vybraných daních může být problémem v budoucnu, když se ekonomice nebude dařit tak dobře.

Společnost CRIF sleduje, jak dobře obce hospodaří, uděluje jim ratingové stupně. 500 obcí dosáhlo na nejvyšší hodnocení A. Naopak podobné množství obcí loni dostalo nejhorší ratingové hodnocení C-, které značí vysoké riziko ekonomických problémů. Nejlepší hodnocení mají obce Středočeského kraje.


Zdravotní sestry pracující dlouhodobě ve směnném provozu by mohly dostávat výsluhy

Foto: Eva Malá,  archiv ČRo
Zdravotní sestry u lůžek ve směnném provozu by mohly dostávat výsluhy. V nemocnicích by musely odpracovat zhruba 20 až 30 let. Uvedl to ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch za hnutí ANO v souvislosti s návrhem České asociace sester na zavedení několikatisícové odměny. Vojtěch už zadal Ústavu zdravotnických informací a statistiky, aby propočetl dopady možných odměn.

"Musíme spočítat, kolika sester by se to reálně týkalo, a jaké by byly dopady. Týkalo by se to sester ve směnném provozu, hlavně u lůžek. Návrh je kolem 5 tisíc korun po odpracování příslušných let, tak jako je to u jiných profesí, kde jsou renty poskytovány."

Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš už dříve řekl, že by mohly výsluhy řešit nedostatek sester ve třísměnném provozu v nemocnicích. Aktuálně jich chybí asi dva a půl tisíce.


Český aeroholding se spojí s Letištěm Praha, rozhodla vláda

Foto: Kristýna Maková,  archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Český Aeroholding skončí. Spojí se do jedné firmy s Letištěm Praha, které bude nástupnickou společností. Rozhodla o tom vláda, která projednala fúzi obou firem. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO):

"Ta firma je ve skvělé kondici, vyplácí dividendy. Má jasnou strategii, nárůst cestujících, nové linky. Proto jsme rozhodli o fúzi Českého aeroholdingu, který ztratil smysl, a to od 1. ledna 2018."

Český aeroholding byl v minulosti většinovým akcionářem Českých aerolinií, kterým pomohl od hrozícího krachu. Dosud fungoval jako vlastník veškeré infrastruktury na pražském letišti, zatímco firma Letiště Praha měla na starosti jeho chod.


Investoři se nově můžou ucházet o akcie menších firem

Foto: Marián Vojte,  archiv ČRo
Pražská burza spustila nový trh "Start" určený pro menší firmy. Díky němu můžou podnikatelé získat peníze na rozvoj svých projektů. Zatím jde o tři ryze české firmy. O přízeň investorů usiluje výrobce bezpilotních letounů - společnost Primoco, producent náplní do 3D tiskáren Fillamentum a taky obuvnická firma Prabos. Do konce roku další firmy ještě přibydou.

Firmy musí splnit několik podmínek - na trh Start můžou vstoupit jen podniky s hodnotou od jednoho milionu eur. Jejich celková hodnota ale nesmí překročit hranici 80 milionů eur. Trh Start se od hlavního trhu Pražské burzy liší. Například obchodování nebude probíhat celoročně, ale jen čtyřikrát do roka v takzvaných aukcích. Trh je příležitostí hlavně pro zkušenější investory. Podniky vstoupily na burzu proto, že chtějí peníze, které prostřednictvím burzy získají, dál investovat do inovací a výroby. Projekt se v minulosti nezdařil - důvodem byly i drahé půjčky.


Počty nově nařízených exekucí loni klesly meziročně o desetinu

Exekuce | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International
Počet nově zahájených exekucí loni meziročně klesl o deset procent na 612.000. Nejvíce exekucí, 155 na 100.000 obyvatel, bylo loni vedeno u okresního soudu v Ústí nad Labem. Podle nového prezidenta Exekutorské komory Vladimíra Plášila patří mezi problémy exekutorů chybějící koncepce a nesystematické legislativní zásahy do exekučního řádu. Kritizoval rovněž snížení tarifu exekutorů od loňského dubna. Náhrada hotových výdajů exekutora se tehdy u všech dluhů bez ohledu na jejich výši snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě. Exekutorská komora prosazuje místní příslušnost soudních exekutorů, což by podle ní posílilo jejich nezávislost.

Jak říká prezidentka podle České asociace povinných Denisa Rohanová, zadlužených lidí je pořád velké množství. V republice běží asi 4 a půl milionu exekucí. Kritizuje hlavně to, že zadlužení lidé kvůli obstaveným celým účtům nemají z čeho žít.

"Ze mzdy je zanechána jenom základní část ve výši třeba 6 až 9 tisíc korun. Zároveň exekutor obstaví účet, kam chodí ty nezabavitelné peníze. Lidé se tak dostávají do situace, kdy nemají jedinou korunu na normální žití."