Ministerstvo dopravy se bude bránit proti zrušení mýtného tendru

Foto: ČT24

Ministerstvo dopravy se bude bránit proti rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zrušil tendr na výběr mýtného. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) se rok hledaly důvody pro zrušení soutěže. Na případné vypsání nového tendru nezbývá mnoho času.

Foto: ČT24
Ministerstvo dopravy v tendru vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera a slovenský SkyToll. S cenou 10,75 miliardy korun měly firmy deset let s použitím satelitní technologie vybírat a spravovat mýtné na dálnicích a silnicích první třídy.

Podle antimonopolního úřadu zadavatel porušil zásadu transparentnosti při poskytování části zadávací dokumentace. Nezajistil takové technické řešení, na jehož základě by bylo možné zcela jednoznačně určit a zpětně ověřit, zda se všem dodavatelům dostalo shodných informací, na jejichž základě měli sestavovat své nabídky. Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se na mýtném vybralo zhruba 90 miliard korun. Náklady na provoz činí přibližně 15 procent z celkové vybrané částky.


Dálnice spojující Prahu a Brno má za sebou už pět let oprav

Foto: ČT24
Nejvytíženější dálnice D1, která spojuje Prahu a Brno, má za sebou už pět let oprav. Ze 160 kilometrů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zatím zmodernizovalo necelou polovinu. Termín dokončení několikrát posouvalo. Teď počítá s rokem 2021. Před zahájením modernizace D1 rozdělilo ŘSD práce do 25 úseků dlouhých okolo 5 kilometrů. Podle soudní znalkyně v oboru dopravních stavebnictví Miloslavy Pošvářové to byla chyba, úseky měly být delší, alespoň 20 kilometrů. Nevěří, že silničáři stihnou opravit dálnici do roku 2021.

"Dá se očekávat, že se to nestihne. Kdyby samozřejmě nastavily jiné parametry, tak by se to urychlilo," uvedla Pošvářová.

Mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar ale Českému rozhlasu před pár dny řekl, že je resort s průběhem modernizace dálnice poměrně spokojený. Poznamenal, že za zpoždění mohou hlavně ekologické spolky. Ředitel spolku Děti země ale nařčení z účelového zdržování odmítl.


MF: Ekonomická úroveň ČR se bude nadále přibližovat zemím eurozóny

Foto: jscreationzs,  FreeDigitalPhotos.net
Ekonomická úroveň Česka v poměru k 19 zemím eurozóny v následujících letech poroste. Ministerstvo financí (MF) v dubnové makroekonomické prognóze letos očekává, že český hrubý domácí produkt na obyvatele v poměru k eurozóně stoupne na 85 procent a příští rok na 87 procent. Česko by na tom mělo být lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko či Slovinsko. Cenová hladina v ČR loni podle odhadů MF stoupla na 66 procent průměru eurozóny z 64 procent v roce 2016.

Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích.


Nabídek práce je víc než uchazečů o zaměstnání

Foto: Tero Vesalainen,  Pixabay / CC0
V Česku je nejméně lidí bez práce od roku 1997. Podle Úřadu práce klesla míra nezaměstnanosti na 3,2 desetiny procenta. Nabídek práce je v současnosti dokonce víc než reálných uchazečů o zaměstnání. Do pracovního procesu se proto postupně vracejí nejenom důchodci, ale třeba taky dlouhodobě nezaměstnaní lidé. Podle analytiků bude nezaměstnaných ubývat i v následujících měsících. Podniky shánějí pracovníky napříč všemi obory. Teď se navíc rozjíždějí sezónní práce, kdy poptávka po lidech ještě vzroste.

Nedostatek pracovníků brzdí výrobu. Pro některé méně efektivní podniky to může znamenat, že z trhu postupně odejdou. Zaměstnanci jsou v pozici, kdy si můžou vybírat a postupně přecházejí do firem, kde dostanou vyšší ohodnocení. Mezi firmami tak vládne konkurenční boj. Pracovníky se snaží nalákat i na benefity, říká marketingová manažerka společnosti Grafton Jitka Součková:

"Ve výrobě je znát velký příklon k dotované dopravě, u kancelářských oborů je to příklon k rozvoji zaměstnance. Nejenom šíře jazykových kurzů, ale i další péče o zdraví zaměstnance. Jsou to různé ovocné dny a vitamínové balíčky, různé masáže na pracovišti."

Kvůli nedostatku volných uchazečů o práci firmy postupně ustupují i ze svých požadavků na vzdělání, délku praxe a zkušenosti z oboru.


ArcelorMittal začal jednat o prodeji huti v Ostravě

ArcelorMittal Ostrava,  foto: Lukáš Mižoch,  CC BY 3.0
Skupina ArcelorMittal začala jednat s potenciálními zájemci o její huť v Ostravě i další podniky v Evropě, které skupina nabídla jako kompenzační balíček v souvislosti s koupí italské ocelárny Ilva. Proces prodeje navrhovaných podniků by měl být uzavřen do konce roku. ČTK to sdělila mluvčí ArcelorMittalu Ostrava (AMO) Barbora Černá Dvořáková. Jak uvedl generální ředitel AMO Ašók Patil, Ostravská huť se bude prodávat jako fungující výrobní podnik, aniž by se snižovala její výrobní kapacita nebo počet pracovních míst.

ArcelorMittal má v Moravskoslezském kraji 6500 zaměstnanců. Ročně vyrábí přes dva miliony tun oceli zejména pro stavebnictví a strojírenství. Své výrobky vyváží do více než 40 zemí.


Vrcholí sezóna hledání letních brigád, volných míst je dostatek

Foto: PANationalGuard via Foter.com / CC BY-NC-ND
Nedostatek lidí na trhu práce nahrává brigádníkům. Firmy totiž nabízí nejen krátkodobé brigády přes léto, ale třeba i částečné úvazky po celý rok. Chtějí tak alespoň trochu doplnit stavy svých pracovníků. Brigádníkům navíc podle hlavní analytičky Hospodářské komory Kariny Kubelkové, firmy často vycházejí vstříc.

"Například studenti, kteří se dříve nechávali zaměstnat přes léto na pomocné brigády, dnes častěji než dříve volí částečný úvazek po celý rok. Zaměstnavatelé se o ně doslova perou a jsou ochotni jim vyjít vstříc ve zkouškovém období a podobně."

Podle Tomáše Ervina Dombrovského z portálu Jobs.cz se průměrná odměna pohybuje okolo stokoruny za hodinu - třeba v Praze ale nejsou výjimkou ani odměny ve výši 250 korun za hodinu. Ve srovnání s loňským rokem si tam brigádnici můžou vydělat o 10 až 15 procent víc.


Řada lidí zakládá vlastní e-shopy

Foto: Mediamodifier,  Pixabay / CC0
Řada lidí zakládá vlastní internetové obchody. Zvláště za situace, kdy mají dobrý nápad nebo vyrábí vlastní výrobky, a jsou přesvědčeni, že budou mít úspěch. Začátkem března přišla jedna ze zavedených společností s novou možností, jak si založit svůj e-shop. Jeho zřízení je zdarma - pak už majitelé platí jen měsíční poplatky. Navíc založení a spuštění obchodu je jednoduché.

Využil toho třeba Jan Srovnal, manažer ve finančním sektoru, který sám vymyslel a sestrojil vozíček pro malé děti - něco jako malý segway poháněný rodičem. Zatím investoval 200 tisíc korun do výroby prvních kusů a do reklamy. V Česku přibývá těch, kteří se nebojí to, co umí, nabídnout ostatním. To potvrzuje i vedoucí zákaznického oddělení společnosti Webnode, která nabízí založení e-shopu zdarma, Slawomir Budziak:

Slawomir Budziak,  foto: archiv Slawomira Budziaka
"Do podnikání na internetu se stále častěji vrhají lidé, kteří jsou znudění svou prací nebo už jsou v důchodu, a chtějí dělat něco, co je bude naplňovat, takže začínají prodávat domácí marmelády, hračky nebo třeba i kutilské vynálezy."

V Česku je v přepočtu na obyvatele nejvíce e-shopů v Evropě. Podle dat společnosti Heuréka.cz jen loni přibyly téměř 4 tisícovky nových internetových obchodů. Celkem jejich počet přesáhl 40 tisíc. Konkurence je tak obrovská. Loni Češi utratili v internetových obchodech 115 miliard korun.