Česko zahalil pylový smog, teplo a sucho situaci zhoršuje

Žlutá auta, ulice, balkony, okenní parapety a také plné čekárny alergologů. Pyl kvetoucích stromů v posledních dnech zahalil celé Česko. Podle odborníků je to tím, že letošní jaro je extrémně teplé a všechny stromy vykvetly najednou.

Foto: ČTK

Lidé na sociálních sítích viní z pylové kalamity stále se rozšiřující lány řepky. Podle alergologa Ondřeje Rybníčka ale tato plodina mezi dominantními alergeny není. "Je to pyl jehličnanů, konkrétně smrků a borovice. Řepka je pouze slabý, maximálně středně silný alergen, na který reaguje jen velmi nízké procento populace. Na rozdíl od bříz a dubů, které letos poměrně zařádily," vysvětluje alergolog s tím, že pyl z řepky olejky nelétá, je příliš těžký a lepkavý.

Pozitivní správa podle něj je, že jarní alergeny dokvétají, ale ani následující dny nepřinesou alergikům úlevu: "Koncem tohoto týdne začne sezona trávy, což je hlavní alergen v České republice. Takže těm, kteří jsou alergičtí na pyl trav, trápení teprve začne."

Všechno vykvetlo najednou

Foto: ČTK

Za vysokou koncentraci pylů v ovzduší může podle odborníků teplé a větrné počasí. V důsledku rychlého nástupu tepla - duben patřil k nejteplejším za posledních padesát let - vykvetlo mnoho rostlin dřív, než je v tomto období typické, a hlavně najednou.

Přívaly žlutého prášku jsou také projevem sucha, které se každoročně zhoršuje. Kdyby pršelo, pyl by se spláchl. Navíc v potocích, řekách i v některých nádržích ubývá vody.

"Sucho má vždycky okamžitou příčinu, kterou je nedostatek srážek oproti obvyklým hodnotám. Případně jako v letošním roce v kombinaci s vyššími než obvyklými teplotami a slunečním zářením, které vodu z krajiny v podstatě vypaří," připomíná Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Nejméně vody v půdě oproti obvyklému stavu je podle něj v jižních Čechách a v Moravskoslezském kraji.

Dotace na opatření proti suchu

Foto: Evropská komise

Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo obcím, které trápí sucho, pomoci. Rozdělí mezi ně dotace ve výši 600 milionů korun. Každá obec může požádat až o tři miliony a použít je může třeba na napojení na existující vodovodní potrubí nebo na budování nových podzemních vrtů.

Peníze od státu by měly dostat hlavně obce, které mají problém s tím, že jim někdy jejich zdroj vody vyschne. "V obcích, zejména těch menších, které nejsou napojeny na žádné kapacitní vodárenské soustavy a jejichž veřejný vodovod je zásobován maximálně jedním či dvěma zdroji pitné vody, dochází v období sucha poměrně významně voda. Těmto obcím tato výzva může pomoci,"říká ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.