U Čechů v zahraničí zvítězil v prvním kole Drahoš před Fischerem

Hlasy Čechů v zahraničí vynesly v prvním kole prezidentské volby na první místo bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, který obdržel víc než 45 procent hlasů. Druhý se umístil bývalý diplomat Pavel Fischer s 20,5 procenty hlasů. Do druhého kola by současného prezidenta Miloše Zemana poslali pouze krajané hlasující v Africe, kde dostal necelých 14 procent hlasů.

Jiří Drahoš, foto: ČTK

Volební účast v cizině byla vyšší než v Česku. K urnám přišlo víc než 73 procent voličů. Platných hlasů bylo 12.463. Na dalších místech byli lékař Marek Hilšer - 11,29 %, podnikatel a textař Michal Horáček - 9,48 %. Současný prezident Miloš Zeman získal na pátém místě 7,47 %. Zisk ostatních kandidátů se pohyboval pod pěti procenty. Nejlépe z nich si vedl bývalý premiér Mirek Topolánek s 4,5 % hlasů.

Pozornost byla upřená na Rusko a Čínu, na které orientuje podle některých pozorovatelů Zeman svou zahraniční politiku. I v těchto zemích dostal v prvním kole nejvíce hlasů Jiří Drahoš. V Rusku porazil Miloše Zemana zhruba o 15 procentních bodů. Pokud by hlavu českého státu volili jen Češi v Číně, ve druhém kole by se utkali Drahoš a Fischer.

Zeman naopak zvítězil v Afghánistánu, kde působí v zahraniční misi čeští vojáci. Ze 177 platných hlasů jich získal 65, tedy 36,7 procenta. Druhého Drahoše volilo v Afghánistánu 37 Čechů, což představovalo zhruba pětinu hlasů. Miloš Zeman zvítězil také v Iráku, kde volilo 50 českých voličů, 13 z nich odevzdalo hlas Zemanovi. Naopak největší propad zaznamenal současný prezident v Izraeli, kde skončil až na 6. místě.

Mnozí Češi kvůli dlouhé cestě první kolo voleb zřejmě vynechali

Výsledky prezidentských voleb v zahraničí, zdroj: ČRo

A jak volili Češi v dalších zemích? Například v USA přišlo volit 567 Čechů. S 50 procenty zvítězil Jiří Drahoš, Zeman s 11,3 procenta skončil třetí za Pavlem Fischerem, kterému dalo hlas 15,7 procenta tamních voličů. Drahoš zvítězil i v Kanadě s 48,8 procenta hlasů, Zeman tam skončil čtvrtý za Fischerem a Horáčkem, získal 12 procent hlasů.

Řada Čechů musela k volbám urazit dlouhou cestu, zejména v zemích jako jsou Spojené státy, Kanada, Austrálie, nebo Brazílie. Například Martina Furtádová pro server info.cz uvedla, že z Dallasu by musela cestovat do Washingtonu, což je stejně daleko, jako kdyby jela k volbám z Prahy do Říma. Někteří se proto rozhodli jít volit až ve druhém kole, a to i lidé, z Evropy. „Plánuju jít volit, ale až na druhé kolo. Od nás je totiž výlet do Londýna děsně drahý, takže si to nemůžu dvakrát měsíčně jen tak dovolit. Bylo by levnější letět na volby z Brna do Londýna (dvakrát) než jet vlakem z Edinburghu," uvedla pro INFO.CZ Kateřina Steel Kusáková, která žije ve skotském městě Dundee.

Někde by voliči museli jet dokonce do druhé země, například voliči z Malty by museli hlasovat v italském Římě. Vesměs si krajané myslí, že kdyby šlo volit korespondenčně nebo elektronicky, byla by účast podstatně vyšší.