Šedý středověk? Ani omylem! Lidi měli rádi barvy, říká majitel tvrze Malešov
Dovedete si představit, jaké je to bydlet ve středověké tvrzi? Tenhle pocit dobře zná Ondřej Slačálek, který v roce 2002 koupil tvrz Malešov a postupně ji opravil.
"Už od 17 let jsem chtěl nějaký historický objekt. Spíše takový syrovější, žádný zámek, spíš hrad. Nejsem snílek, ale praktik, proto jsem se rozhodl pro tvrz. Je to projekt, který se dá dotáhnout do konce. Centrem tvrze je mohutná věž, mimochodem největší v prostředí českých tvrzí. Dokonce v jednom starém středověkém záznamu je napsáno, že Malešov je hrad, ale pak je to přeškrtnuté. Je debata, jestli je to malý hrad nebo velká tvrz. A kamarádi mi řekli, že je lepší vlastnit velkou tvrz, než malý hrad. Tak je to tvrz."
Malešov odolal husitským prakům i dalšímu dobývání
Nejstarší zmínka o tvrzi Malešov je už z počátku 14. století. Odolala střelám husitských praků, dobývání vojsky Vladislava Jagellonského i mnoha staletím zanedbávání. Dneska se už středověká památka zase hrdě vypíná nad údolím říčky Vrchlice."Tady máme původní středověký vstup do tvrze. Původní portál, když jsem to koupil, byl z poloviny zazděný. Bylo z toho okno. Já jsem to vykopal, nechal jsem zrestaurovat od kameníka portál a následně tesař vyrobil konstrukci rumpálu, který je funkční, a dá se pomocí něj spustit padací most. Nevím na kolika našich hradech je takto funkční padací most."
Objel republiku, nakonec se vrátil na Malešov
Ondřej Slačálek znal tvrz Malešov odmala. Nedaleko totiž bydlí jeho rodina. Přesto zpočátku objížděl republiku a hledal, která stavba by ho nadchla. Pak se však vrátil k tvrzi Malešov, která od roku 1985 patřila obci."Ještě nebyla úplně v dezolátním stavu. Střecha držela, i když tam zatékalo, ale ještě to nebyla úplná ruina. Nicméně ten objekt byl neobyvatelný. V případě Malešova můžeme říct, že to už zničil hrabě Špork, protože po požáru v 17. století už to neudržel jako obytný objekt, ale udělal z toho sýpku."
Pán tvrze tu má i byt
Na rekonstrukci pracoval sám, s kamarády, na složitější práci najal firmy. Dřevěné součásti i nábytek dělal s kamarády, pomáhali i rodiče. Součástí tvrze je i majitelův byt."První cíl byl otevřít památku veřejnosti, zejména skupinám lidí, které se zabývají historií. Stává se, že si to ode mně půjčí různé skupiny, třeba i šermíři. Oblíknou se tu do kostýmu a víkend nebo i déle tady můžou fungovat jako ve středověku. Zejména z obavy, že to nebudu schopen ufinancovat, jsem měl i komerční plány, například jednorázové firemní akce. S tím, jak postoupila rekonstrukce, tak to nedělám rád. Lidi i firmy mají často dojem, že když zaplatí nájem, tak jim to tu patří, a často se podle toho chovají. To mě za ty peníze v žádném případě nestojí. Pak tu děláme svatby. A když už jsem tady ztrávil tolik času, tak jsem tady chtěl žít. A to se mi splnilo už před osmi lety, kdy jsem tu zrekonstruoval byt. I když mě pořád živí práce v Praze, tak tu trávím čím dál víc času. I díky tomu, že jsme otevřeli pivovar, který mě zatím ještě neživí, ale časem by mohl něco vydělat."
Šedý středověk? Kdepak, lidé milovali barvy
Na nádvoří stál v minulosti palác a přes ten vedl průjezd na most, který vedl přes příkop. Odděloval tak tvrz od vesnice. V 19. století ale most částečně zasypali.
"My jsme se snažili dát tomu objektu podobu, jakou mohl mít na konci středověku. V přízemí tvrze je černá kuchyně. V prvním patře je reprezentativní prostor, kam se zvaly návštěvy. Ale protože jsme ve tvrzi, která není tak velká, tak jsme sem umístili i zbrojnici. Když jdete na hrad nebo na zámek, tak vidíte zbraně dekorativně umístěné na stěnách, ale tak to v té době nebylo. Našli jsme obrázek z pozdního 15. století, kde u stolu popíjí skupina žoldnéřů a nad nimi na dřevěných hácích jsou umístěné zbraně. Proto jsme se to snažili udělat tak, aby to evokovalo, jak to mohlo vypadat na konci 15. století, když to tady skutečně žilo.O patro výš jsou soukromé prostory pána tvrze. Hlavní, co tu máme je ložnice. Středověký člověk řešil problém, jak vytvořit teplo. Často se v kamenných stavbách vyskytovaly izolované místnosti. Uvnitř kamenné stavby postavili srubovou místnost z dřevěných trámů. A uvnitř byl krb nebo kachlová kamna. My tu máme repliku středověkých kachlových kamen. Hodně lidí má mylnou představu, že středověk byl takový temný. Naopak lidi měli rádi barvy. Barva byla často ukázka toho, že jsou bohatí. Vyráběla se z lněného oleje, k tomu se přimíchávaly vajíčka a pak pigmenty, které byly často dovážené, takže byly drahé. Když jste mohl něco vymalovat, nebo mít barevné oblečení, tak jste ukazoval, že na to máte."
Jak dodal Ondřej Slačálek, že to na Malešově žije, vás přesvědčí pravidelná akce Dobývání Malešova. Koná se právě tuto sobotu. Jako každý rok se návštěvníci můžou těšit na hudební, taneční, šermířská a divadelní vystoupení. A zlatým hřebem je bitva o dobytí tvrze. Tak uvidíme, jestli odolá.