V Česku roste počet Slováků, míří sem za prací i studiem

Před čtvrt stoletím se na Slovensku rozhořely vatry. Měly oslavit deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky, kterou Slovenská národní rada přijala 17. července 1992. Češi a Slováci ale nepřestali spolupracovat a naopak mnozí označují vzájemné vztahy za lepší, než byly v době společného státu. Svědčí o tom i stále se rozrůstající slovenská menšina v Česku.

Václav Havel|Foto: Český rozhlas

V reakci na přijetí deklarace oznámil 17. července svou rezignaci na post hlavy státu Václav Havel s tím, že už nadále nemůže plnit svůj prezidentský slib:

"Pokusem o důsledné plnění tohoto slibu bych se mohl dokonce stát překážkou rozsáhlých změn naší státnosti, k nimž naše země po posledních parlamentních volbách směřuje, a emancipačních snah Slovenské republiky, jejichž politickým výrazem je i deklarace o svrchovanosti, přijatá dnes Slovenskou národní radou," uvedl někdejší prezident. Společná republika se v létě 1992 rychle blížila ke svému zániku, do nového roku už vstupovaly dva samostatné státy.

Slováci studují nejčastěji v Brně

O téměř čtvrt století později jsou vztahy Česka a Slovenska stále blízké a v České republice žije početná slovenská menšina. Zajímali se o ni i datoví novináři Českého rozhlasu. Podle jejich zjištění tvoří Slováci asi 1 procento populace České republiky, jde tedy asi o 100 000 lidí, upřesňuje Jan Boček:

"To číslo ale vytrvale roste, takže letos nejspíš Slováci početně překonají Ukrajince, kterých naopak ubývá, a stanou se největší českou menšinou. Jen musím dodat, že slovenskou menšinou v tomhle případě myslím slovenské občany s obvyklým pobytem na českém území. Ta menšina se dá definovat taky podle národnosti nebo jazyka, tam bychom došli k o něco vyšším, ale zase méně spolehlivým číslům."

Ilustrační foto: Michal Polášek, ČRo

Slovákům v Česku je okolo 33 let, jde častěji o svobodné muže s vyšším vzděláním. Většina sem přišla za prací, studiem nebo obojím, a tomu pak odpovídají místa, kde žijí:

"Podle dat ČSÚ žije polovina z nich v Praze, Brně a Plzni. Vedle největších měst ale žije silná slovenská menšina - téměř šestiprocentní - třeba v Mladé Boleslavi. Nejčastější uplatnění totiž Slováci nacházejí vedle zdravotnictví v automobilovém průmyslu. Ze stejného důvodu je slovenská diaspora taky v Pardubicích; průmyslová zóna v nedalekých Čívicích se soustředí na výrobu autodílů."

Za studiem Slováci nejčastěji míří do Brna, nejvyšší podíl, přes 17 procent těchto studentů, má Janáčkova akademie múzických umění, hned po ní Masarykova univerzita. Zájem mají naši východní sousedé především o informatiku nebo třeba medicínu.