Ani mladí Češi nemluví se Slováky anglicky

U příležitosti 30. výročí rozdělení Československa české média zaplnily kvízy na téma „rozumíte ještě slovensky?“. Do takových testů jsou vždy záměrně vybírána málo známá slovíčka jako bocián, cvikla nebo omrvinka, takže logicky vzniká pocit, že Češi a Slováci si nemůžou rozumět. Ve skutečnosti jsou si oba jazyky tak blízké, že při troše dobré vůle je porozumění možné i pro lidi, kteří druhý jazyk slyší poprvé.

Marián Sloboda vyučuje slovakistiku na pražské Univerzitě Karlově. Pochází ze slovenské rodiny, ale celý život prožil v Praze. Málokdo toho ví o slovenštině v současném Česku více než on jak z odborného, tak i osobního hlediska. Rozumějí ještě Češi slovenštině a naopak?

Marián Sloboda|Foto: Olga Vasinkevič, Radio Prague International

„Můžu mluvit jenom o Praze. Tady člověk může zaslechnout česko-slovenské rozhovory, kdy jeden je Čech, druhý Slovák, jsou to lidé různého věku a bez problémů komunikují. Občas se zaseknou na nějakém slovíčku, které je trošku zbrzdí a musí přemýšlet nebo se doptat. Nezaznamenal jsem, že by Čech a Slovák přešli do angličtiny. Nevím, jestli se to vůbec někdy stává. Viděl jsem to u komunikace s Poláky, že Češi s Poláky přešli na angličtinu, ale se Slováky ne.“

Často se mluví o tom, že slovenština z Česka mizí. Marián Sloboda s tím úplně nesouhlasí.

„Ono je jí docela hodně. Velmi populární byly třeba show typu Česko-Slovensko hledá talent. Tam vždy někdo z moderátorů, porotců, soutěžících mluví slovensky. Takže slovenština je slyšet. Taky je pořad Objektiv, kde jedna z moderátorek mluví slovensky. Na internetu jsem si všimnul, že proti tomu byly nějaké stížnosti, nicméně Česká televize rozhodla, že moderátorka bude mluvit slovensky…“

Ilustrační foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

Ve slovenských médií je podle všeho češtiny více než slovenštiny v českých. Jiný poměr je zcela určitě ve srovnání, jak často slyší Čech slovenštinu ve svém běžném životě a naopak. Vzhledem k tomu, že migrace ze Slovenska do Česka za prací a za studiem je mnohem vyšší než v opačném směru, Pražané slyší slovenštinu určitě častěji než Bratislavané češtinu… Někteří Slováci přitom zůstávají u svého rodného jazyka ještě po létech života v Česku.

„Když oni mluví slovensky, tak automaticky mluvím taky slovensky, to jsem naučený. Často to ale bývá tak, že oni se snaží mluvit česky a já slyším, že tam je něco slovenského, tak kdybych v tu chvíli začal mluvit slovensky, tak bych jim dal najevo, že neuspěli ve své snaze mluvit česky. Proto mluvím česky. Až když je to kontakt delší, tak třeba naznačím, že taky můžeme mluvit slovensky“ – říká Marián Sloboda.

Slovenštinu do českých měst masové přinášejí slovenští studenti místních univerzit. Zvláště v Brně se komunita slovenských studentů početně přibližuje českým. Jak k těmto studentům přistupují české vysoké školy? Za Univerzitu Karlovu odpovídá prorektorka Markéta Martínková. Můžou studenti skládat zkoušky ve slovenštině?

Foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

„Se slovenštinou je to složité. Do 26.ledna 2012 mohli občané České republiky využít memorandum uzavřené mezi Českem a Slovenskem o rovnosti obou jazyků. Po tomto datu ale slovenština tento status ztratila a je postavena na roveň jakémukoliv dalšímu cizímu jazyku. Řada pedagogů rozumí poměrně dobře slovensky a toleruje odpovědi u zkoušek ve slovenštině. Není to povinnost našich akademiků, je to jejich dobrá vůle. Musím přiznat, že u mladších ročníků našich pedagogů se znalost slovenštiny bohužel vytrácí.“

V praxi to vypadá tak, že přijímací zkoušky probíhají většinou formou testů s výběrem z možností. Uchazečům tedy stačí pasivní znalost češtiny. U běžných zkoušek v průběhu studia se často připouští použití slovenštiny, závěrečné písemné práce je obvykle nutné napsat česky.

Jak je to pro slovenské studenty obtížné? Odpovídá prorektora UK Markéta Martínková.

Markéta Martínková|Foto: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Ja člověk snad dobře vládnoucí češtinou si neumím představit, že bych měla napsat závěrečnou práci ve slovenštině. Pro mě by to bylo tak obtížné, že bych se raději smířila s možností psát takovou práci anglicky než ji psát slovensky. Sama jako garant oboru biochemie vím, že řada slovenských studentů postupuje tak, že požádá své české kolegy a přátele o pomoc s jazykovou korekturou své práce, tak aby vypilovali svůj český text k dokonalosti.

Zdá se tedy, že slovenština z Česka a naopak nezmizí. Podle všeho bude pokračovat současný trend, že češtinu na Slovensko přinášejí média, filmy, seriály, knihy, a slovenština do Česka přichází s živými nositeli jazyka.