Kožešinové farmy končí. Chovatelé se bojí, co je čeká
Do konce ledna 2019 by v Česku měly skončit kožešinové farmy. Novela má zakázat chov a usmrcování zvířat chovaných jen pro získání kožešin. Netýkala by se proto chovu králíků nebo nutrií. Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Schvalování normy bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat.
Jeden z předkladatelů, Robin Bönisch z ČSSD vysvětlil, že chovatelé dostanou kompenzace podle vyhlášky ministerstva zemědělství: "Vzhledem k tomu, že farem je devět, tak se budou podílet na vytvoření té kompenzační vyhlášky."
Proti novele hlasoval například poslanec Josef Kott z hnutí ANO: "Současní chovatelé mají uzavřené smluvní vztahy se svými odběrateli. A podle mého názoru není možné bez sankčních postihů vypovědět smlouvy ze dne na den."
Oponenti se také bojí toho, že zákaz podpoří vznik nelegálních chovů, které nebude mít pod kontrolou Státní veterinární správa. Zákon teď míří do Senátu.
ČSSD chce, aby Česko začalo pracovat na přijetí eura
Česko by podle sociální demokracie mělo začít pracovat na přijetí eura. Vládní strana chce, aby země rychle vstoupila do mechanismu směnných kurzů. Ten je předstupněm pro zavedení jednotné evropské měny. Euro bude podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD výhodné především pro české podnikatele, kteří vyvážejí na trhy eurozóny:
Proti rychlému přijetí eura jsou komunisté a hnutí ANO. Jeho šéf a bývalý ministr financí Andrej Babiš uvedl, že eurozóna je v současnosti riziková a rozhodnutí o přijetí eura bude až na příští vládě. Podle předsedy ODS Petra Fialy není euro pro Česko výhodné:
"Já osobně nepovažuji ani současnou podobu eurozóny za trvale funkční a udržitelnou. Považoval bych za mimořádné riziko, aby Česká republika něco takového dělala."
Vstup Česka do mechanismu směnných kurzů naopak podporují KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové.
Navrhovaná novela zákona o České národní bance možná nebude tak přísná
Někteří poslanci chtějí zmírnit právě projednávanou novelu zákona o České národní bance. Podle nich by původní znění novely zásadně ztížilo dostupnost hypoték a tedy i pořízení bydlení. Přicházejí proto s pozměňovacími návrhy. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je další zpřísnění pravidel zbytečné:
Například rozpočtový výbor doporučil, aby se omezení nevztahovala na refinancování hypoték. Tedy situaci, kdy lidé v průběhu splácení mění svoji stávající banku. Podle některých politiků je zase navrhovaná novela natolik přísná, že výrazně omezí dostupnost bydlení hlavně pro mladé rodiny s dětmi, které na dané limity České národní banky jednoduše nedosáhnou. Podle některých odhadů by se mohlo jednat až o třetinu žadatelů.
Během jednání zazněly i obavy, že hypotéky si proto budou brát především spekulanti, kteří nemovitosti nakoupí za účelem dalšího pronájmu. Zatímco dosud dosáhl žadatel s průměrným příjmem na hypotéku 3,1 milionu Kč, nyní dosáhne pouze na 1,7 milionu korun, za což si v Praze nebo Brně byt nekoupí.
Centrální banka tvrdí, že chce zabránit přehřátí trhu. Kombinace nízkých úrokových sazeb a růstu ekonomiky totiž láká k zadlužování. V případě, že se ekonomika dostane do problémů, nebo začnou růst úroky, mohli by se někteří klienti dostat do problémů se splácením.
Průměrná mzda letos roste nejrychleji od roku 2008
Češi vydělávají víc. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla podle údajů Českého statistického úřadu meziročně průměrná mzda o 5,3. Jde tak o nejrychlejší nárůst od roku 2008. V průměru tak měli Češi na svých výplatních páskách necelých 28 tisíc korun hrubého.
Dlouhodobě tímto tempem mzdy růst nemůžou, protože by Česká republika, která je závislá na své exportní výkonnosti, ztrácela stále více konkurenceschopnosti vůči ostatním zemím. U nás už levná práce dávno skončila. Pokud někdo volá po dalším růstu mezd, pak je to spíše nezodpovědné, než chvályhodné."
Nejrychleji rostly mzdy v ubytování, stravování a pohostinství - meziročně o téměř 12 procent. I přesto ale zůstává průměrná mzda v tomto odvětví nejnižší - v prvním čtvrtletí dosáhla necelých 16.860 korun. Nejvyšší mzdy naopak dostávali zaměstnanci v IT, peněžnictví a pojišťovnictví. V těchto oborech se průměr pohyboval okolo 54 tisíc hrubého.
Pro zajímavost - v ubytování a stravování si lidé nejvíce přilepšili i za posledních pět let - o třicet procent. Naopak v peněžnictví, pojišťovnictví a těžbě průměrná mzda prakticky nerostla. Na druhou stranu stále existuje výrazná skupina velmi špatně placených lidí. Podle statistiků desetina zaměstnanců dostává méně než 13 200 korun hrubého měsíčně.
Práce v informačních technologiích je mezi českými ženami málo žádaná
Česko má pátý nejnižší podíl studentek informačních technologií z celé Evropské unie. Ještě hůř si Česká republika stojí v žebříčku sestaveném Eurostatem, který srovnává podíl žen, jež v IT pracují. S necelými deseti procenty jsme poslední. Přitom třeba v Bulharsku nebo v Rumunsku pracuje na pozici programátorů, webdesignérů nebo třeba datových analytiků víc než čtvrtina žen.
"Ačkoliv nám roste počet absolventek těchto oborů, tak v průběhu let nevzrostl počet zaměstnaných na IT pozicích. Hodně zásadní v naší společnosti jsou pořád stereotypy. Ženy jsou ty, od kterých primárně očekáváme, že budou pečovat o rodinu, o domácnost, takže taky půjdou do oborů, které jsou spíše pečovatelské."
Obecně ženy v IT pracují hlavně v oblastech programování, služeb, vzdělávání nebo multimédií. Průměrné mzdy programátorů, vývojářů nebo systémových administrátorů se pohybují okolo padesáti tisíc korun.
