Statečnost českých veteránů z bojů o Dunkerque připomíná nová plaketa

Statečnost českých veteránů z bojů o Dunkerque připomíná nová plaketa. Najdete ji ve Wormhoutu a připomíná kapitulaci nacistické posádky do rukou generála Aloise Lišky.

Setkání u plakety připomínající boje o Dunkerque, foto: ČTK

Sedm měsíců obléhala československá obrněná brigáda francouzský přístav Dunkerque. Střety s jeho nacistickou posádkou ukončila až kapitulace Německa. Den po jejím podpisu - 9. května - se nakonec vzdal i Dunkerque. Pevnost a přístavní město, ve kterém zbylo sotva pár stovek obyvatel, jménem spojenců přebíral generál Alois Liška.

„On byl velitelem největší jednotky v dané oblasti. Na jiném místě za druhé světové války to nemělo obdobu," vysvětlil historik Tomáš Jakl.

Podle historika Jiřího Kopčila nabyl generál Liška s obléháním Dankerque příliš spokojený, protože čekal, že se jeho jednotka bude probíjet spolu se západními spojenci až do vlasti. Obléhání Dunkreque se však protáhlo až do konce války.

Kapitulaci nacistické posádky připomíná text vyrytý do mramoru

Josef Bečvář a Petr Drulák, foto: ČTK

Odhalení pamětní desky se zúčastnil náčelník českého generálního štábu Josef Bečvář, český velvyslanec ve Francii Petr Drulák, představitelé města a čeští váleční veteráni. Na padlé kamarády z československé obrněné brigády a boje zavzpomínal třeba 94letý veterán Viktor Wellemín:

"Kamarádi zalehli, a já jsem zůstal na mině klečet. Odhodila mně takových 12 nebo 15 metrů. Bohužel kamarádi tam zůstali."

Působení československých jednotek v okolí Dunkerque a samotnou kapitulaci tamní nacistické posádky teď připomíná text na nové pamětní desce - v češtině i francouzštině.

„Jsem velmi šťastný, že jsme odvedli kus práce ve jménu obyvatel města Wormhout, aby připomínala československého generála Lišku a jeho jednotky, které bojovaly za naši svobodu. Jsem velmi rád, že se nám to podařilo, a že toho bude vyryto do mramoru", dodal při odhalování nové plakety starosta Wormhoutu Frederic Devos.

Češi osvobozovali i belgické letovisko De Panne

Pietní akt v belgickém letovisku De Panne, foto: ČTK

České a slovenské vojáky si připomíná i belgické přímořské letovisko De Panne. Bylo to první belgické město, které spojenci včetně Čechů za druhé světové války osvobodili. Na místním hřbitově mají na náhrobcích z bílého pískovce kromě jména a data úmrtí vytesaného českého lva.

Už skoro 40 let tu každý rok vede průvod Alain Fontaine, který poznamenal, že se vždycky mluví o Američanech a Britech, ale sem jako první přišli kanadští a českoslovenští vojáci. Při průvodu městem na místní vojenský hřbitov nesmí chybět píseň Škoda lásky.

Hrdinství českých válečných veteránů, ale i současných vojáků ocenil náčelník generálního štábu Josef Bečvář:

„Jsou to nejen vojáci z druhé světové války, ale i legionáři, kteří padli za první světové války. Francie má velmi blízko z hlediska historie k České republice, k Československu. Dneska jsou čeští vojáci ve všech mezinárodních vojenských operacích - ať jsou to operace OSN, EU, NATO. Takže český voják je dobrá značka."