Ekonomický přehled týdne
V Česku se naostro rozjela evidence tržeb. Zapojilo se 36 tisíc podnikatelů. Restauratéři a hoteliéři za prvních 15 hodin odeslali na servery Finanční správy 1,7 miliónu účtenek. Systém zatím funguje, zvýšená zátěž ho nezpomalila.
Prvních 36 tisíc podnikatelů se naostro zapojilo do elektronické evidence tržeb
V Česku se naostro rozjela evidence tržeb. Zapojilo se 36 tisíc podnikatelů. Restauratéři a hoteliéři za prvních 15 hodin odeslali na servery Finanční správy 1,7 miliónu účtenek. Systém zatím funguje, zvýšená zátěž ho nezpomalila.Některé provozovny kvůli zavedení elektronické evidence zdražily. Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO ale tvrdí, že k tomu není důvod, protože vláda snížila DPH ve stravovacích zařízeních z 21 na 15 procent:
"Ten, který daně neplatil, tak pro něj není motivační, že jsme snížili DPH od 1. 12. Ti, kteří platili, tak nemusí zdražovat, naopak z toho mají prospěch." Co bude ministerstvo financí dělat s údaji, dodává ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček:
"Provedou se kontroly při podávání daňových přiznání. Budeme v podstatě sčítat údaje z těch účtenek a porovnávat proti údajům uvedených v daňových přiznáních podnikatele."
Finanční správa zahájí kontroly ohledně dodržování elektronické evidence tržeb (EET) až po několik dnech provozu systému. Nejdříve musí zanalyzovat příchozí data a následně se zaměřit na vytipované provozovny. Hlavním nástrojem přitom budou kontrolní nákupy v terénu.
Ministr Babiš odhaduje, že EET přinese do státní pokladny až 18 miliard korun ročně. Kritici se obávají zvýšení cen i uzavírání podniků. Pravicová opozice elektronickou evidenci tržeb od začátku odmítá. Možné úlevy z elektronické evidenci tržeb začala řešit sněmovna. Ministr Babiš chce z EET vyjmout živnostníky, kteří mají daň stanovenou paušálem a roční příjmy do 250-ti tísíc korun a taky platby kartou prostřednictvím internetu v e-shopech.
Evropská komise schválila způsob podpory energie z obnovitelných zdrojů
Energetický regulační úřad už má v ruce potvrzení Evropské komise. Týká se toho, že dotace pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 v Česku jsou v pořádku. Úřad by tak měl vydat rozhodnutí o přidělení podpory pro solární, větrné a další elektrárny.
Ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD si myslí, že teď už vydání cenového výměru regulátorem nic nebrání:
"My máme schválený hlavní balík notifikací, léta 2006 - 2012. Je to 37 miliard podpor. Toto je velký úspěch a dosažení stability. Předpokládám, že nebude důvod zpochybňovat, jak to funguje, což podle mého názoru bylo naprosto zbytečné."
České Škodovky se budou montovat na severu Afriky
Mladoboleslavská Škodovka začne montovat svá auta na severu Afriky v Alžíru. Továrnu postaví mateřská firma Škodovky, koncern Volkswagen. Hala bude stát nedaleko města Ighíl Izaní, které leží asi 250 kilometrů západně od metropole Alžíru. Volkswagen chce od jara montovat více než sto automobilů denně. A budou mezi nimi i Octavie.Pro automobilky je to velice zajímavý rozvíjející se trh s velkou chutí kupovat auta. Proto tam svůj závod postavila už například automobilka Renault. Alžír je pro ni desátým nejdůležitějším trhem.
Čína má zájem o Škodu Transportation
Škodu Transportation chce koupit čínský výrobce vlaků CRRC. O této možnosti se spekulovalo už před týdnem. Jak zjistily Hospodářské noviny, čínská firma teď svůj záměr oznámila veřejnosti a to v prohlášení pro hongkongskou burzu. V dokumentu se dále píše, že není v tuto chvíli nijak právně vázána jakoukoliv smlouvou o koupi. Z plzeňské továrny se dodávají tramvaje, vozy metra a také vlaky.
Kromě českých kolejí, jezdí vlaky a tramvaje s okřídleným šípem taky v Turecku, Maďarsku a Slovensku, zájem o ně mají ve Finsku a Německu. Čínský výrobce vlaků by tak koupí plzeňské škodovky získal přístup na evropské trhy. Hodnota podniku se odhaduje na 50 miliard korun. Současná vlastnická struktura Škody Transportation je nepřehledná.
Dálnice D8 se podle ministra dopravy otevře v plánovaném termínu 17. prosince
Dálnice D8 se podle ministra dopravy Dana Ťoka za Hnutí ANO otevře 17. prosince. Dvacetikilometrový úsek se dlouhodobě potýká s nestabilitou podlaží. Stavbu kritizuje například geolog z Akademie věd Vladimír Cajz, podle kterého nejsou rizika na dálnici přes České středohoří dořešená. Šéf ministerstva dopravy Dan Ťok chce, aby dálnice byla monitorovaná i po zprovoznění:
"Já bych chtěl garantovat, že celé území budeme monitorovat, a na jakékoliv změny, které by mohly vést ke zhoršení, budeme reagovat. Monitoring se tam bude dělat celou dobu, protože to vede nestabilním územím."
V roce 2013 se po silných deštích utrhl svah u Litochovic na Litoměřicku. Před pár týdny zase museli dělníci rozebrat část dokončené dálnice kvůli propadu podpěry mostu.
Dálnice D8 vede z Prahy přes Lovosice, Ústí nad Labem až k hranicím s Německem, kde se napojuje na dálnici A17. První čytřkilometrový úsek se začal stavět už v dubnu 1984. Úsek přes České středohoří dlouhý necelých 16 a půl kilometru je poslední částí dálnice. Dokončená bude po dlouhých 31ti letech.
Firma Metroprojekt může začít s přípravou železničního spojení mezi pražským Veleslavínem a Letištěm Václava Havla
Projekční společnost může začít připravovat podobu trati mezi pražským Veleslavínem a Letištěm Václava Havla. Tendr vyhrála firma Metroprojekt spolu se společností Sudop Praha s cenou zhruba 61 milionů korun. Proti výsledkům výběrového řízení se nikdo neodvolal.Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová říká, kdy by se mohla železniční trať na letiště začít stavět:
"Reálný termín vypsání soutěže na zhotovitele stavby je v roce 2019. A samotné zahájení stavby pak nejdříve rok poté, tedy v roce 2020." Aktuální návrh podle Šubové počítá s novou zastávkou Dejvice, která by měla být podpovrchová a umístěná co nejblíž stanici metra.
Spor o mzdy v Aholdu řešil premiér Sobotka s velvyslancem
Nizozemský velvyslanec by měl informovat vedení mateřské společnosti Ahold o nízkých mzdách, které firma vyplácí svým zaměstnancům v Česku. Zároveň by měl o situaci informovat nizozemské ministerstvo zahraničí. Po jednání s ním to očekává premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se v pátek spolu s odboráři setkal se zástupci firmy.
Podle odborářů působících ve společnosti berou provozní zaměstnanci Aholdu jako skladníci nebo pokladní kolem 12.500 Kč hrubého měsíčně. Firma Ahold přislíbila podle premiéra jednorázově dorovnat platy zaměstnanců a v příštím roce mzdy ještě zvýšit:
"Já jsem rád, že společnost Ahold předložila nový návrh na zvýšení platů v průměru v příštím roce o 8,5 procenta."
Zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by mzdy v příštím roce u provozních zaměstnanců mohly vzrůst v průměru o 8,5 procenta, pro rok 2018 o dalších sedm procent. Odboráři chtějí letos přidat jednorázově 1000 korun a v příštím roce požadují sedmiprocentní zvýšení mezd.
Současné platy v Aholdu dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku a jsou podle odborů o málo vyšší, než je minimální mzda 9900 korun. Platy na obdobných pozicích v rámci jiných řetězců jsou údajně o zhruba třetinu vyšší.
Důchodová komise navrhuje změnu valorizace penzí, aby rostly víc
Vyšší každoroční zvyšování penzí doporučuje vládě prosadit důchodová komise. Místo valorizace o třetinu růstu reálných mezd a o růst cen by se penze měla zvedat o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři a seniorky. Návrh dostane ministerstvo práce, mohla by ho pak projednat vláda. Novinářům to po jednání komise řekl její předseda Martin Potůček. Podle něj by bylo možné případnou legislativní změnu stihnout ještě do voleb.
Starobní penzi pobíralo na konci prvního čtvrtletí podle údajů České správy sociálního zabezpečení 2,39 milionu lidí. Průměrná částka dosáhla 11.441 korun. Pokud by se podle Potůčka valorizace nezměnila, v příštích 15 letech by výrazně vzrostl podíl seniorů a seniorek na hranici chudoby. Nyní tvoří asi sedm procent důchodců, kolem roku 2030 by to byla až pětina, upřesnil šéf komise.
Za vánoční dárky lidé plánují utratit o pětinu víc než loni
Za dárky, výzdobu, jídlo a stromeček plánují české domácnosti letos dát v průměru 9000 korun, o 1300 korun více než loni. Většina z utracených peněz padne na dárky. Za ně Češi chtějí utratit průměrně 5500 korun, což je o 600 korun více než loni. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK.Pětina lidí v průzkumu přiznala, že každoročně utratí před Vánocemi více, než kolik plánovala. Naopak méně utratí jen zhruba každý dvacátý. Lidé se letos chtějí podle výsledků průzkumu o trochu více zaměřit na elektroniku a počítačové příslušenství. Roste také zájem o darování adrenalinových zážitků, zájezdů či vzdělávacích nebo obdobných kurzů.