Ekonomický přehled týdne
Ostrou politickou debatu vyvolaly možné změny v elektronické evidenci tržeb (EET), se kterými přišel na středeční koaliční radu ministr financí Andrej Babiš (ANO). V rámci daňového balíčku chce navrhnout, aby z evidence tržeb mohli být vyjmuti živnostníci, kteří mají daň stanovenou paušálem a roční podnikatelské příjmy do 250.000 korun. Další změna spočívá v tom, že evidenci tržeb by v e-shopech nepodléhaly platby kartou prostřednictvím internetu. Jejich transakce jsou totiž dohledatelné na síti.
Premiér chce řešit změny v elektronické evidenci tržeb na vládě
"Zásadně odmítáme komentáře některých politiků o chaosu. Žádný chaos není. Podnikatelé konečně pochopili, že se to neodloží, že to bude fungovat a funguje to. Tak samozřejmě přicházejí různé návrhy z praxe," uvedl Babiš.
Předseda hnutí ANO tvrdí, že jeho návrhy dopadnou až na další fázi elektronické evidenci tržeb příští rok v dubnu, a systém bude podle plánu částečně spuštěn 1. prosince.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky přišel Babiš s návrhy pozdě a nahrává tak opozici, která usiluje o zrušení celého systému. Ministra financí vyzval, aby vyhodnotil dopady navrhovaných změn:
"Jsem rád, že ministerstvo financí znovu potvrdilo, že je vše připraveno. Diskutujme o návrzích, které bohužel na poslední chvíli ministerstvo financí předložilo. Uvidíme, jaký je jejich reálný dopad. Doufám, že po pondělním jednání vlády bude v této věci jasněji."
Důl Paskov se zavře příští rok v březnu
Těžební společnost OKD přestane těžit na dole Paskov 31. března 2017. Odsouhlasil to věřitelský výbor společnosti. OKD je od května v úpadku. Zavření ztrátové šachty je součástí restrukturalizace společnosti.
Až 80.000 korun budou moci jako motivační příspěvek získat horníci, kteří se z Dolu Paskov rozhodnou přejít na některou se šachet OKD v karvinské části revíru. Podle OKD by z Paskova, kde pracuje asi 1600 kmenových zaměstnanců, mohlo přejít na jiné šachty asi 500 lidí.
Kunovická Aircraft Industries chce příští rok vyrobit 12 letadel
Problémy se projevily i na počtu zaměstnanců. Podle Plškové jich firma měla před insolvenčním řízením přes 1000, nyní jich je kolem 900. Přes 100 lidí je navíc zapůjčeno v jiných firmách a kolem stovky zůstává doma na 60 procentech mzdy. Podle odborového předáka Josefa Mikuly se situace zlepšuje a od listopadu se lidé do práce vracejí. Doma jich podle něj bylo dříve téměř 300.
ČR loni byla čtvrtá nejrychleji rostoucí ekonomika v EU
Česká republika byla v roce 2015 čtvrtou nejrychleji rostoucí ekonomikou EU. Růst HDP loni činil 4,5 procenta. Nejrychleji rostlo Irsko o výjimečných 26,3 procenta. Následují Malta s 6,4 procenta a Lucembursko se 4,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2016. Ekonomika celé EU stoupla loni o dvě procenta. Ze statistik dále vyplývá, že Česko loni mělo společně s Německem nejnižší nezaměstnanost.
Řada velkých bank od prosince zvýší sazby hypotečních úvěrů
Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v říjnu klesla na nové minimum 1,80 procenta. Od prosince spotřebitelé budou moci splatit část dluhů z úvěrů vesměs kdykoliv bez sankcí, omezí se i sankce za pozdní splátky. Zákon také zvyšuje odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru.
Evropská komise v pondělí schválí podporu českým obnovitelným zdrojům
Česko bude moci vyplatit více než 40ti miliardové dotace na obnovitelné zdroje energie. Evropská komise podle ministerstva průmyslu vydá 28. listopadu potřebné povolení, na které čekal Energetický regulační úřad. Ten odmítal vypsat podporu, dokud to Brusel neschválí. Více ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD:
"Evropská komise chce podporu obnovitelných zdrojů, ponechme stranou, jestli je to dobře nebo špatně, ale je to politika Evropské komise. Mají starost, jestli nedochází k překompenzaci, zejména v případech, kdy provozovatelé dostávali nejenom provozní pomoc, ale také investiční pomoc."
Předsedkyně regulačního úřadu Vitásková chce nejdřív notifikaci vidět. Kvůli chybějícímu schválení odmítal podporu vypsat už loni. Udělal to až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. Výplatu umožnil tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda během nepřítomnosti jeho šéfky Aleny Vitáskové. Ta ho pak odvolala z funkce. Vitásková už dříve uvedla, že většina podpory byla letos dosud vyplacena nezákonně.
Pošťáci dostanou od dubna přidáno - jejich platy stoupnou o víc než dvě a půl procenta
"Bude se to týkat doručovatelů, přepážkových pracovníků nebo řidičů. Česká pošta se pohybuje na konkurenčním trhu, musí si na sebe vydělat. Bylo by asi chybou, kdybychom neinvestovali do zaměstnanců, protože Česká pošta je obchodní a logistická firma, a kdybychom neinvestovali do našich lidí, kvalita služeb by se zhoršovala, a vydělávali bychom méně peněz."
Loňská průměrná mzda zaměstnance pošty byla necelých 22 tisíc korun, tedy o zhruba 4,5 tisíce míň než celostátní průměr.
Vláda chce investovat miliardy do obnovy Krušných hor
Plán na obnovu Krušných hor za víc než čtyři miliardy korun schválila vláda. Asi polovina peněz na zlepšení lesů půjde z evropských peněz. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO je také třeba řešit přemnožení zvěře:
"V Krušných horách je přemnožená spárkatá zvěř, takže budou výrazně posíleny plány lovu. Měl by se také výrazně zlepšit vodní režim."
Krušné hory postihl rozvoj těžby uhlí na severu Čech v 70. a 80. letech. Odumřelo na 40 000 hektarů lesa a poškodilo to také lesní půdu.
Katolická církev šetří na budoucnost bez státních příspěvků
Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera se proto snaží investovat hlavně do lesů, půdy a nemovitostí, ze kterých očekávají nejjistější výnosy.
"Pro nás je důležité lesní hospodářství. To musí vydělávat na provoz církve. Podobně je to u polností. Pro Prahu pak jsou zajímavé budovy, které se mohou pronajímat."
Kromě toho začala církev ukládat peníze z restitucí v takzvaném Katolickém fondu. Tam se úročí finanční náhrada od státu za majetek, který v restitucích nemůže vrátit. Zatím do něj diecéze investovaly 940 miliónů korun. Na církevní investice má dohlížet skupina ekonomických analytiků. Zprávy o hospodaření dostává také Vatikán.
Hamé zpracovává v Kunovicích zelí tradičním způsobem - šlapáním
Potravinářská společnost Hamé ve svém kunovickém závodě zpracovává zelí tradičním způsobem - šlapáním. Kvůli modernizaci prostor letošní sezona začala o něco později než obvykle. Hamé v Kunovicích každoročně vyrobí asi 1500 tun kysaného zelí. Třetinu využije na svá chlazená jídla, 1000 tun kysaného zelí koupí spotřebitelé.
V Kunovicích se kysané zelí vyrábí od roku 1925. Postup se nemění. I letos zde ženy šlapou zelí ve velkých tancích, což je v moderní průmyslové době skutečnou raritou. "Během směny našlapou naše pracovnice téměř desetikilometrovou trasu. Tanky mají objem 15 až 30 tun zelí a naplnění trvá 24 až 48 hodin,"řekl ČTK David Kladroba, ředitel kunovického závodu Slovácká Fruta, který patří do skupiny Hamé. Hamé kysané zelí prodává zejména v Česku a na Slovensku, objednávají si ho ale i zákazníci například z Velké Británie, Irska a Kanady.
