Ekonomický přehled týdne

Ilustrační foto: ŠJů, Wikimedia CC BY-SA 3.0
0:00
/
0:00

Státní rozpočet letos skončí v přebytku. Výsledek hospodaření státu by tak měl být letos nejlepší od vzniku samostatné České republiky.

Letošní státní rozpočet bude v přebytku

Miroslav Kalousek,  foto: Filip Jandourek
Státní rozpočet letos skončí v přebytku. Výsledek hospodaření státu by tak měl být letos nejlepší od vzniku samostatné České republiky. Hlavním důvodem je podle ministra financí z hnutí ANO Andreje Babiše efektivnější výběr daní: "Ty peníze jsou skutečně vidět v ekonomice. A také jsou vidět na našem rozpočtu. Budeme mít nejlepší rozpočet v historii této země."

Podle exministra financí Miroslava Kalouska z TOP09 ale bilance státní pokladny ukazuje na neschopnost vlády investovat peníze:

"To bohužel nejsou žádné úspory. Kdyby to byly skutečné úspory, tak na příští rok vláda plánuje vyrovnaný rozpočet, ale ona plánuje rozpočet s neodpustitelně vysokým deficitem."

Vláda navrhuje na příští rok rozpočet se schodkem 60 miliard korun. Ve středu o něm začali jednat poslanci.

Letos by měl schodek rozpočtu dosáhnout 70ti miliard korun. Ke konci září byl v přebytku více než 80 miliard korun. Pokud by vláda nezačala koncem roku hodně utrácet - tedy více, než bývá na sklonku roku obvyklé, mohl by podle analytiků být rozpočet v přebytku kolem 20ti miliard korun.

ČR měla přebytkový státní rozpočet v prvních třech letech své samostatné existence. Nejvyšší byl schodek rozpočtu byl v roce 2009, kdy se přehoupl přes 192 miliard korun.


Mládek odmítá, že by Čína mohla dostavět jadernou elektrárnu Dukovany bez výběrového řízení

Jaderná elektrárna Dukovany,  foto: Jiří Sedláček,  CC BY-SA 4.0 International
Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z ČSSD nemůžou čínské firmy dostavět jadernou elektrárnu v Dukovanech bez výběrového řízení. Šéf rezortu to řekl po schůzce ekonomických ministrů s odbory a zaměstnavateli. Podle Hospodářských novin totiž Čína chce po vládě, aby tuto zakázku dostala některá z jejich firem bez výběrového řízení. Jan Mládek to označil za nepřijatelné:

"O tom, že by to mělo být bez výběrového řízení, nic nevím. My rozhodně na něco takového nejsme připraveni. Takhle se staví elektrárna Paks v Maďarsku. Nevím nic o tom, že by byla připravenost na české straně na takovéto řešení." Česko a Čína připravují seznam projektů, na kterých by obě země mohly spolupracovat. Chtějí ho podepsat na listopadovém summitu šestnácti zemí střední a východní Evropy a Číny. Jsou tam plány od infrastruktury přes potravinářství po cestovní ruch.


Výdaje na výzkum a vývoj opět vzrostly

Výdaje na výzkum a vývoj opět vzrostly, meziročně o 3,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Loni dosáhly téměř 89 miliardy korun, ve srovnání s rokem předchozím jde o nárůst 4,2 procenta. Zvýšil se i počet pracovníků ve výzkumu. Loni v ČR působilo 2870 výzkumných pracovišť, v nichž pracovalo 100.000 lidí.

ČR vynakládá v posledních dvou letech v poměru k velikosti své ekonomiky na financování vědy více peněz než většina nových členských států EU, s výjimkou Slovinska.

Ilustrační foto: archiv Evropské komise
Podle ředitele odboru statistik rozvoje Martina Many se mění financování výzkumu a vývoje v České republice:

"Veřejné zdroje a soukromé zdroje jsou pořád 50 na 50, ale v rámci veřejných zdrojů roste význam financování z EU. Jestliže se v roce 2009 český stát podílel na financování výzkumu téměř z poloviny, tak v roce 2015 to bylo z jedné třetiny. Zbytek do té poloviny byl nahrazen fondy z EU."


Počet takzvaných agrárních diplomatů se zvýší

Stát rozšíří počet takzvaných agrárních diplomatů. To jsou specialisté, kteří v cizině pomáhají českým firmám a zemědělcům s hledáním obchodních partnerů. Od příštího roku mají působit i ve Spojených státech, Japonsku a Libanonu.

První agrární diplomaté fungují už od února ve čtyřech státech - Rusku, Srbsku, Číně a Saudské Arábii. Vedení asociace exportérů si jejich práci pochvaluje. Pravicová opozice naopak říká, že hájit zájmy českých podnikatelů ve světě mají primárně ambasády a velvyslanectví. S těmi agrární diplomaté spolupracují, spadají ale pod ministerstvo zemědělství. Pozice jednoho agrárního diplomata vyjde stát ročně zhruba na 3 a půl milionu korun.


DPH u piva ani základních potravin se měnit nebude

Ilustrační foto: oficiální facebook Pivovarského klubu
Vládní koalice se neshodla na snížení daně z přidané hodnoty u čepovaného piva, ani u základních potravin. Po jednání koaliční rady to potvrdili šéfové poslanců všech tří vládních stran. Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka už tato vláda s daní hýbat nebude: "Původně hnutí ANO přišlo s nápadem zlevnit DPH na pivo, pak jsme diskutovali rozšíření o další komodity. Po několika týdnech jsme konstatovali, že shoda, ani přibližná, se nerýsuje a téma opustíme."

Podle původního návrhu se měla DPH u čepovaného piva snížit z 21 na 15 procent od příštího roku a od roku 2018 pak u základních potravin z 15-ti na 10 procent.

Koaliční strany nenašly shodu ani na návrzích v sociální oblasti, o nich bude koalice dál jednat. Do sněmovních voleb chce ještě například řešit situaci rodičů samoživitelů. Spory o zálohové výživné má řešit pracovní skupina podobně jako zákon o sociálním bydlení.


Češi utrácí za Dušičky a Halloween

Už brzy se po celé republice rozsvítí svíčky na hřbitovech. Lidé si tak připomenou Památku zesnulých. Tradičním Dušičkám, jak se svátku lidově říká, ale v poslední době roste konkurence - a to v podobě Svátku duchů, tedy Halloweenu. Podle obchodníků v centru Prahy mezi Čechy zájem o tuto anglosaskou tradici roste. Třeba na kostýmech, doplňcích nebo výzdobě lidé podle nich utrácejí čím dál víc. Za barevné dekorace s dýněmi, lidé utrácejí okolo pěti set korun.

Přes 80 procent Čechů si připomíná památku zesnulých. Nejčastěji návštěvou hřbitova. Mezi nejprodávanější produkty v tomto období proto patří svíčky, chrizantémy a věnce. Rok od roku ale roste i počet lidí, kteří slaví Halloween. Jedná se především o mladé lidi s dětmi. Nejčastěji pak dlabají dýně a zdobí je, nebo pořádají setkání v kostýmech.